KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Z počínání ruského prezidenta Vladimira Putina je stále zřejmější, že nejenže nechce jednat o míru na Ukrajině, ale připravuje se na ozbrojený střet se Severoatlantickou aliancí. Nadcházející summit NATO v nizozemském Haagu by mu měl tudíž dát jasně najevo, že tři desítky států aliance stojí jako jeden muž proti takové hrozbě. Problém je ovšem v tom, že nejmocnější z nich, Spojené státy, mají momentálně v čele prezidenta, který je fascinován autokratem Putinem a evropskými spojenci otevřeně pohrdá.
Za této situace se haagské jednání stane testem pro existenci, sílu a soudržnost takzvaného evropského pilíře v rámci NATO. Prověří, zda jsou Evropané připraveni nést břemeno obrany svého kontinentu vůči ruské expanzi a zároveň zajistit, také díky tomuto odhodlání, zachování pouta s USA. Lze tedy předpokládat, že se lídři členských zemí shodnou na podstatném navýšení zbrojních výdajů, a to až na pět procent hrubého domácího produktu svých zemí, jak požaduje Donald Trump.
Není to samozřejmě předem zaručeno. Ochota sypat peníze do obrany klesá se zeměpisnou vzdáleností od Ruska. Zatímco severské a baltské státy nebo Polsko si nebezpečí doslova fyzicky uvědomují, vnímají ho Španělé, Portugalci nebo Belgičané daleko slaběji.
Pro státy, které se teprve nyní horko těžko snaží, aby perspektivně dosáhly dvouprocentních vojenských výdajů, ke kterým se kolektivně zavázaly už v roce 2014, je skok na pět procent takřka nestravitelný. Pak jsou zde také kverulanti jako Slovensko či Maďarsko, kteří ruskou hrozbu otevřeně zpochybňují.
Hodně tedy záleží na tom, jak budou v závěrech summitu tyto závazky formulovány. Generální tajemník Mark Rutte zatím pouze navrhl, aby vojenské výdaje vlád vzrostly ze dvou na 3,5 procenta do roku 2032. Dalších 1,5 procenta by mělo směřovat do civilních projektů s vojenským využitím, jako jsou silnice, železnice, případně civilní obrana.
Debatovat se bude nutně o termínech, kdy má co být splněno, a také o struktuře, náplni a způsobu nákupu zbraní a vojenského materiálu.
Ministři obrany NATO schválili minulý týden takzvané kapacitní cíle, tedy požadavky pro armády, aby naplnily regionální obranné plány aliance pro případ ruského útoku. Detaily jsou tajné, víme však, že důraz je kladen na protivzdušnou a protiraketovou obranu, pozemní síly, dalekonosné raketové systémy a týlové zabezpečení.
Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho potřebují spojenci „čtyřsetnásobné navýšení protivzdušné obrany“ a také tisíce nových obrněných vozidel pěchoty, tanků, miliony dělostřeleckých nábojů a raket. Musí zdvojnásobit kapacitu týlového zajištění včetně dopravy a lékařské pomoci. Připomněl také nutnost podpořit masový nákup dronů a letadel, včetně aspoň sedmi stovek amerických stíhaček F-35.
„Pokud jde o munici, Rusko vyrobí za tři měsíce víc než NATO za celý rok,“ ilustroval své požadavky.
