Největší tuzemská maloobchodní síť Penny chce do budoucna stavět své prodejny pokud možno ze dřeva. Fotovoltaické panely budou nejen na střeše budovy, ale zakryjí i parkovací plochu. Aktuální přebytky energie uskladní na stinné dny akumulátor. Uvnitř objektu pak chytrý systém chlazení a mrazení využívající přírodní chladiva pomůže i s vytápěním a klimatizací. To vše obklopeno rozkvetlou loukou s včelíny nedaleko. Nejde žádnou o idylickou vizi, ale o řešení testovaná v konkrétních projektech, která v prvním letošním živém streamu projektu [ta]Udržitelnost na Info.cz představili zástupci společnosti Penny.
Tuzemská síť Penny je součástí nadnárodní společnosti REWE, která má 15 tisíc obchodů ve dvaceti evropských zemích. Přístup skupiny k udržitelnosti je sjednocený v základních pilířích, mezi než patří místa setkávání – tedy samotné prodejny, dále nabízený sortiment a konečně lidé – od vlastních zaměstnanců, přes zákazníky po širokou veřejnost. „To jsou takové základní mantinely. V rámci nich si ale můžeme vytvářet to hřiště podle sebe a přizpůsobovat strategii tomu, kde působíme,“ přiblížil vedoucí komunikace Penny v Česku Tomáš Kubík.
Příkladem může být dosavadní nejekologičtější prodejna, kterou řetězec otevřel koncem roku 2022 ve Skutči na Chrudimsku a která se stala inspirací i pro mateřskou REWE. Jde o dřevostavbu z takzvaného CLT, neboli příčně vrstveného lepeného dřeva. „Byl to rok, kdy začala válka na Ukrajině a nastal nedostatek standardních stavebních materiálů. Hledali jsme cesty, jak výstavbu nových prodejen udělat udržitelnější a zároveň ekonomickou,“ přiblížil vedoucí stavebního oddělení Penny Václav Šíma. Většina lidí má podle něj pocit, že výstavba ze dřeva je drahá, ale realita je jiná a ekonomicky dřevostavba vychází podobně jako běžnější stavební materiály.
Prodejna má zároveň technologii, která využívá přírodní chladiva a potravinářské mrazení a chlazení propojuje s vytápěním. „Tento uzavřený systém je minimálně o 15 procent energeticky méně náročný než standardní systémy. Budeme jej proto zavádět do všech nových výstaveb,“ uvedl Václav Šíma.
Na střeše budovy je nainstalována fotovoltaika, kterou během letošního roku doplní i bateriové úložiště. Okolo je vyseta květnatá louka a nechybí ani včelí úly, protože podpora včelařství patří k jednomu z vlajkových udržitelných projektů Penny v Česku. „Celkově tak jde o místo, které je z pohledu emisí CO₂ neutrální a zároveň atraktivní pro své okolí,“ shrnul Šíma.
Nejde přitom o pouhou výkladní skříň udržitelného přístupu, ale o nový standard, k němuž chce Penny při výstavbě své sítě směřovat. Zároveň vylepšuje stávající nemovitostní fond, který čítá 420 obchodů s průměrným stářím 18 let. Proces optimalizace zahrnuje řadu variant od zbourání prodejny a vybudování nové dřevostavby až po částečné úpravy, jako je ponechání obvodového zdiva a instalace střechy z dřevěné konstrukce. Rekonstrukcí takzvaně od základů je nyní podle Václava Šímy připraveno zhruba sedmdesát.
Velké plány má Penny i se solární energií. Fotovoltaickými panely je osazeno všech pět distribučních center řetězce a tři desítky prodejen. „V průměru se dostáváme na třicetiprocentní pokrytí spotřeby dané prodejny z tohoto zdroje. Hledáme různé cesty, jak instalovat fotovoltaik co nejvíce, ale také co nejefektivněji. Pohybujeme se okolo 100 kilowatt takzvaného peak výkonu na jednu střechu, protože s větším výkonem už to začíná být kvůli různým poplatkům méně ekonomické,“ přiblížil šéf stavebního oddělení Penny. Návratnost ale podle něj při současných cenách energií vychází velmi dobře.
Řetězec přitom zkouší i koncept, kdy by prodejna byla plně energeticky nezávislá, a dokonce mohla dodávat energií okolí v rámci komunitní energetiky. Takzvaný car port battery spočívá v tom, že solární panely jsou nejen na střeše prodejny, ale zastřešují i celé parkoviště, kde zároveň poskytují stín v letních měsících. „Během letošního prvního čtvrtletí by měl být hotov pilotní projekt a v průběhu roku ho budeme testovat. Potom se rozhodneme, jak postupovat dál, ale máme už vytipovány další vhodné lokality,“ nastínil Václav Šíma.
Penny ovšem nestaví udržitelnost jen na projektech minimalizace uhlíkové stopy. Zásadní je pro něj mimo jiné také koncept sousedskosti. Jedním z konkrétních výsledků je zmíněná podpora včelařství. Na počátku to byli zaměstnanci z logistiky, kteří přišli s nápadem začít u distribučních center chovat včely, a přispět tak k biodiverzitě a opylení rostlin v okolí. „Testovali jsme ten nápad na jednom logistickém centru a zájem byl obrovský i ze strany našich zaměstnanců, kteří se pak zapojili do medobraní, takže jsme tuto aktivitu rozšiřovali. Dnes už máme přes dva miliony včel,“ řekl vedoucí komunikace Penny Tomáš Kubík.
Součástí iniciativy je i osvěta o významu včel, v rámci níž řetězec předloni v jedné z prodejen odstranil všechny produkty, které by bez těchto tvorů nevznikly. Šlo o 60 procent sortimentu, což byl šok pro zákazníky i zaměstnance. Firma v rámci projektu spolupracuje s botanickou zahradou, stala se členem Českého svazu včelařů a navázala i spolupráci s ministerstvem zemědělství na medových snídaních, při kterých školáci dostávají nejen med či produkty z něj, ale i naučný výklad o významu hmyzu, jež je synonymem pracovitosti.
Vidí největší tuzemská síť obchodů budoucnost v elektromobilitě? Jaká překvapení nabízí zákazníkům aplikace Nesnězeno? Který projekt mateřské skupiny je inspirativní pro Penny v Česku? Sledujte celou debatu s Tomášem Kubíkem a Václavem Šímou ZDE.
