Americké sankce vůči ZTE a Huawei aneb Jak se roztáčí spirála obchodní války s Čínou

Sinopsis

27. 04. 2018 • 00:15
Po nedávném zákazu obchodování s americkými firmami pro ZTE došlo i na Huawei, jednoho z nejvýznamnějších poskytovatelů telekomunikačních technologií na světě. Americké ministerstvo spravedlnosti proti němu zahájilo vyšetřování z možného porušení sankcí vůči Íránu.

ZTE: Ani propisku, ani router

Ministerstvo obchodu Spojených států již předtím zakázalo americkým firmám prodávat součástky druhému největšímu čínskému výrobci telekomunikačního vybavení, korporaci ZTE. Britský Státní úřad pro kybernetickou bezpečnost varoval telekomunikační firmy v zemi před nezanedbatelnými bezpečnostními riziky spojenými s používáním čínských technologií:
Ian Levy, technický ředitel Státního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, poslal dopis… britským telekomunikačním firmám … a varoval, že „používat vybavení a služby ZTE uvnitř existující telekomunikační infrastruktury by představovalo riziko pro britskou národní bezpečnost”.

Americké ministerstvo obchodu rozlítilo, že ZTE lhala americkým úřadům během vyšetřování zaměřeného na porušování amerických sankcí: ZTE měla prodat technologie Íránu a Severní Koreji, a navíc neplnila své sliby, že potrestá zaměstnance odpovědné za „chybu”; některé z nich nakonec naopak odměnila. Předchozích varování amerických úřadů společnost nedbala. Podle lapidárního prohlášení bývalého amerického úředníka obeznámeného s případem:
Toto opatření na následujících sedm let ZTE doslova odstřihne od jakékoli aktivity zahrnující USA a jakékoli americké věci, ať to jsou propisky nebo routery.

Podvod na export

Prvotní reakcí Pekingu na americký zákaz pro ZTE bylo podle očekávání bojovné oznámení, že učiní nezbytné kroky k ochraně čínských obchodních zájmů. Na veřejnost nicméně pronikl interní dokument, který naznačuje, že debata probíhající v nejvyšších politických kruzích ČLR je složitější. Komise pro kontrolu a správu státního majetku (SASAC) vydala k ZTE kritickou zprávu, upozorňující na „stupidní“ chyby v postupu společnosti. Zpráva byla okamžitě stažena z čínského internetu, obsahuje totiž drtivou kritiku nejen korporace ZTE a jejího vlivu na pověst ČLR v zahraničí, ale také domácích čínských poměrů:
Zpráva SASAC, nejvyššího regulátora čínských státních podniků podléhajícího přímo čínské vládě, kritizovala chování ZTE vůči americkým regulátorům jako „hloupé a pasivní” a škodlivé pro čínskou globální image. „Mnoho domácích podniků zaplatí velkou cenu za krátkozrakost a nečestnost ZTE. Diplomatický plán naší země, stejně jako její pověst, budou nevyhnutelně poškozeny,” píše se ve zprávě datované 20. dubnem. Zpráva dále kritizuje domácí prostředí pro nedostatek společenské odpovědnosti, která se v případě ZTE rozšířila až do jejích zahraničních aktivit. … „Dotčení vedoucí ZTE nemají právní ani bezpečnostní povědomí. Riskovali: zapletli se mnohokrát do nelegálních operací. To nesouvisí jenom s prostředím v Číně, kde není společenská věrohodnost právě na výši, ale i s vývozem nedostatku zodpovědnosti do cizích zemí,” píše se dále ve zprávě.

Jak to v Číně (ne)funguje...

Tento dokument mj. naznačuje, jak asi mohly probíhat domácí diskuze v ČLR ohledně problémů firmy CEFC v Africe i v ČR.  V souvislosti s postupem amerických úřadů vůči ZTE navrhuje SASAC, aby čínský stát uplatňoval větší kontrolu nad zahraničními aktivitami svých firem. (To se také skutečně již děje u CEFC.) Čína by také podle SASACu neměla dopustit dominový efekt, kdy by začaly jedna za druhou padat další čínské firmy - zejména korporace vojenského průmyslu - závislé na spolupráci se ZTE.
K podpoře ZTE se mezitím v duchu cíleně rozdmýchávaného  nacionalismu přihlásili i čínští „síťoobčané“: po internetu koluje fotografie transparentu hlásajícího: Netrestali by ZTE, kdyby nebyla tak silná a schopná v prosazování zájmů Číny.

Transferem technologií proti americké „hegemonii“

Opatření proti ZTE může být pro firmu fatální. Spolu s vyšetřováním Huawei přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump hrozí ČLR obchodní válkou a probíhá širší vyšetřování krádeží duševního vlastnictví ze strany Číny. Jak odhaduje analytik Bill Bishop:
Ochromující americké sankce proti ZTE mohou spustit spirálu prohlubující se americko-čínské obchodní a technologické války. Schopnost americké vlády zničit velkou čínskou firmu odstřižením od amerických komponentů je další připomínkou pro Čínu (po Snowdenovi), že informační bezpečnost nebude mít jistou, dokud zcela „nedeamerikanizuje” svou informační infrastrukturu.
Čínská technologická základna ještě není tak daleko, ale technologická bezpečnost je už dlouho strategickým cílem, a tento poslední americký krok, spolu se zrychlujícím se zhoršováním americko-čínských vztahů, bezpochyby urychlí čínské úsilí o ukončení zbývající americké technologické „hegemonie“.

O zvyšujícím se politickém tlaku na vývoj polovodičů a základních technologií píší i analytici z Trivium China a dodávají, že čínská CCTV v minulých dnech znovu připomněla, že o nutnosti dosáhnout technologické soběstačnosti hovoří již mnoho let generální tajemník KS Číny Si Ťin-pching. Jeho program Made in China 2025 je na inovace domácího průmyslu zaměřen už od roku 2015. Mohutnou vládní podporou zajištěný plán měl částečně spočívat i v akvizicích zahraničních strategických společností; když to nepůjde v USA, o to větší budou snahy jinde ve světě. Pokud nepřichází přímo obchodní válka, na spadnutí je jistě válka technologická:
Polovodiče jsou v samotném jádru roztržky mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, rozporem, který nafukuje tarify, zmražuje čínské investice v amerických společnostech a brání vývoji technologií asijských států od páté generace mobilních sítí po umělou inteligenci. Vláda Spojených států dokonce zvažuje použití zákona z roku 1977, který by prezidentu Donaldu Trumpovi umožnil vyhlásit stav nouze, blokovat transakce a konfiskovat majetek.

Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, který mapuje dění v Číně a její zájmy v zahraničí.

Sinopsis

SDÍLET