Epický příběh Credit Suisse: Úspěch, obří skandály a konec, který ničí pověst švýcarského bankovnictví

Štěpán Křeček

PORTFOLIO ŠTĚPÁNA KŘEČKA | Hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Petra Fialy se v dnešním vydání portfolia vrací k „životní dráze“ švýcarské banky Credit Suisse, kterou podle čerstvých zpráv převezme její konkurent UBS. 

Psal se rok 1856, když Alfred Escher založil banku Credit Suisse. Nová banka měla financovat rozvoj železnic ve Švýcarsku tak, aby nemusel být využíván kapitál z cizích zemí. Existovala totiž obava, že by se klíčová švýcarská infrastruktura mohla dostat pod francouzský vliv. Tento záměr se nakonec podařilo realizovat, což bylo stvrzeno v roce 1882, kdy za pomoci financování Credit Suisse byla napojena švýcarská železnice na evropský železniční systém.

Credit Suisse následně rozšířila své aktivity do dalších oborů. Za zmínku určitě stojí financování výstavby elektrické sítě ve Švýcarsku. Po domácích úspěších následovala expanze do dalších zemí. V prvních třiceti letech fungování se bance vždy podařilo vykázat zisk. Zlom nastal až v roce 1886, kdy se nepodařil vstup do zemědělského sektoru. Neúspěšné investice do farmy na chov zvěře a továrny na cukrovou řepu poslaly banku do ztráty.

Tyto obtíže se však podařilo překonat rozšířením aktivit pro střední třídu. Oblíbené byly hlavně směnárny a spořící účty Credit Suisse. Rozvoj banky nezastavila ani následná první světová válka, která mimo jiné znamenala nutnost financovat obří množství rekonstrukcí. Problémy přišly až ve 20. letech 20. století, která vyvrcholila Velkou hospodářskou krizí. Z této šlamastyky se Credit Suisse vyhrabala tím, že snížila výplatu dividend a platy svých zaměstnanců.

sinfin.digital