Slova ministra pro životní prostředí Richarda Brabce, že by Česko mohlo skončit s výrobou energie z uhlí už v roce 2033, vyvolala údiv mezi experty na energetiku. Vláda i ministerstvo průmyslu a obchodu totiž původně hovořily o roce 2038, na němž se shodla takzvaná Uhelná komise. Je to navíc datum, které si stanovilo i sousední Německo, to přitom investuje do obnovitelných zdrojů výrazně víc než Česká republika.
„Pokud nebudeme mít dostatek dobře regulovatelných zdrojů (uhlí, plyn, jádro) a v soustavě budou naopak přibývat obnovitelné zdroje energie, které moc řídit nelze, budeme muset hledat nové mechanismy, jak regulovat soustavu,“ řekl INFO.CZ Zdeněk Müller z katedry elektroenergetiky ČVUT. Podle něj by taková změna v podstatě přinesla nutnost změny tarifů, podle nichž odebírají elektřinu domácnosti i firmy. Takzvaný dynamický tarif by znamenal, že domácí spotřebiče prostě nebudete spouštět kdykoliv, ale jen v případě, kdy to není extrémně nevýhodné. „Hovoří se o projektech chytrého měření, díky kterému bude možné některé chytré spotřebiče (typicky myčky, pračky) spouštět v době, kdy to bude pro soustavu vhodné, výměnou za levnější elektřinu,“ dodává Müller.
Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR upozorňuje, že rok 2038, k němuž dospěla Uhelná komise, vycházel právě z představy, že v té době bude možné vybudovat dostatek záložních zdrojů pro případ, že se celá síť dostane do problémů. „Leden letošního roku nám jasně ukazuje, že úbytek klasických zdrojů vede v době, kdy nesvítí a nefouká, ke stále většímu nedostatku rezervy výkonu, velkým přetokům na velké vzdálenosti a zvyšování náročnosti regulace. To může vést v případě libovolné nečekané události v evropské síti k ohrožení její stability a hrozbě blackoutu, jak jsme zažili 8. ledna. V takové situaci nám nepomůže libovolný instalovaný výkon fotovoltaických a větrných zdrojů, jedině dostatečný výkon a rezerva klasických zdrojů nebo dostatečná schopnost regulace sítě,“ uvedl s tím, že Česko má zatím dostatečnou odolnosti proti náhlým událostem, ale je to právě kvůli výkonu uhelných a jaderných elektráren.
„Rok 2033 by šel technicky také zvládnout, ale bylo by nutné vynaložit výrazně vyšší investice. Odhaduje se možná o 150 miliard korun více.“
ministr životního prostředí
