Experti kroutí hlavou nad snahou ministra Brabce ukončit provoz uhelných elektráren už v roce 2033. Česko nebude mít náhradu, bude se muset omezit spotřeba

Slova ministra pro životní prostředí Richarda Brabce, že by Česko mohlo skončit s výrobou energie z uhlí už v roce 2033, vyvolala údiv mezi experty na energetiku. Vláda i ministerstvo průmyslu a obchodu totiž původně hovořily o roce 2038, na němž se shodla takzvaná Uhelná komise. Je to navíc datum, které si stanovilo i sousední Německo, to přitom investuje do obnovitelných zdrojů výrazně víc než Česká republika.

„Pokud nebudeme mít dostatek dobře regulovatelných zdrojů (uhlí, plyn, jádro) a v soustavě budou naopak přibývat obnovitelné zdroje energie, které moc řídit nelze, budeme muset hledat nové mechanismy, jak regulovat soustavu,“ řekl INFO.CZ Zdeněk Müller z katedry elektroenergetiky ČVUT. Podle něj by taková změna v podstatě přinesla nutnost změny tarifů, podle nichž odebírají elektřinu domácnosti i firmy. Takzvaný dynamický tarif by znamenal, že domácí spotřebiče prostě nebudete spouštět kdykoliv, ale jen v případě, kdy to není extrémně nevýhodné. „Hovoří se o projektech chytrého měření, díky kterému bude možné některé chytré spotřebiče (typicky myčky, pračky) spouštět v době, kdy to bude pro soustavu vhodné, výměnou za levnější elektřinu,“ dodává Müller.

Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR upozorňuje, že rok 2038, k němuž dospěla Uhelná komise, vycházel právě z představy, že v té době bude možné vybudovat dostatek záložních zdrojů pro případ, že se celá síť dostane do problémů. „Leden letošního roku nám jasně ukazuje, že úbytek klasických zdrojů vede v době, kdy nesvítí a nefouká, ke stále většímu nedostatku rezervy výkonu, velkým přetokům na velké vzdálenosti a zvyšování náročnosti regulace. To může vést v případě libovolné nečekané události v evropské síti k ohrožení její stability a hrozbě blackoutu, jak jsme zažili 8. ledna. V takové situaci nám nepomůže libovolný instalovaný výkon fotovoltaických a větrných zdrojů, jedině dostatečný výkon a rezerva klasických zdrojů nebo dostatečná schopnost regulace sítě,“ uvedl s tím, že Česko má zatím dostatečnou odolnosti proti náhlým událostem, ale je to právě kvůli výkonu uhelných a jaderných elektráren.

„Rok 2033 by šel technicky také zvládnout, ale bylo by nutné vynaložit výrazně vyšší investice. Odhaduje se možná o 150 miliard korun více.“

Richard Brabec

ministr životního prostředí

Samotní zástupci energetického průmyslu jsou ještě více kritičtí. Upozorňují mimo jiné na možnost „hacknout“ síť ve chvíli, kdy je tvořena chytrými jističi či elektroměry. „To by bylo velice efektivním teroristickým útokem, vyřazení systému dodávek elektřiny se současným poškozením by vedlo k rozsáhlým škodám jak materiálním, tak i na lidských životech. Jakékoliv řešení musí být u této infrastruktury dostatečně robustní a odolné, nejen pouhé řízení spotřeby,“ řekl ředitel pro ekologii a inženýring Teplárny Kladno Petr Karafiát.

Podle něj by takto zásadní změna přístupu a zavedení takzvaných dynamických tarifů vyžadovala i zásadní změnu v chování spotřebitelů: „U domácností to třeba může vést k tomu, že bude například možné vařit jídlo jen nějakém časovém okně a ne tehdy, kdy by se mělo jíst, a podobně. To je jen takový příklad. V tomto smyslu by se měly komentáře vést. Je tato společnost připravena a jsou politici schopni občanům vysvětlit, že prostě budou muset žít trochu jinak než doposud? Pokud tedy dojde na jiné řešení, než navrhuje Uhelná komise po roce práce.“

V případě příliš brzkého odchodu od uhlí nejde ovšem jen o „vaření jídla“. Ohroženy mohou být i dodávky tepla. Uhelná komise sice samotné teplárenství neřešila, ale těžba uhlí je do značné míry navázaná právě na fungování uhelných elektráren. „Ani případné delší období pro teplárny by nic neřešilo, protože teplárny nejsou samostatně schopné zajistit rentabilitu těžby ani na lomu Bílina, který bude pro zásobování teplárenství uhlím po roce 2030 klíčový. Při odstavení uhelných elektráren k roku 2033 by tak těžba uhlí stejně skončila a zákazníci některých tepláren by se mohli ocitnout bez zajištěných dodávek tepla,“ řekl INFO.CZ šéf Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Analytik Sev.en Energy Pavel Farkač příliš nechápe, proč vláda ustupuje od domluveného roku 2038. „Rok 2038 dává z mnoha ohledů velkou logiku, což nejlépe dokumentuje, že jej při hlasování podpořilo 15 z 19 členů Uhelné komise a jen dva byli proti. Energetika není odvětví, kde by se z roku na rok dalo otočit kohoutem a zařídit, že to od zítřka budeme dělat úplně jinak. Musíme si uvědomit, že uhlí je zcela dominujícím zdrojem elektřiny i tepla v ČR a není vůbec jisté, že do roku 2038 stihneme vybudovat náhradu,“ uvedl.

Tradičně největší kritika pak zaznívá ze strany odborů, které upozorňují, že dřívější konec uhlí znamená i poměrně citelné propouštění. „Je třeba si uvědomit, že zde od stolu rozhodujeme o konci odvětví, které v ČR přímo zaměstnává desítky tisíc lidí a vyšší desítky tisíc lidí nepřímo. Uhelná komise více než rok jednala, aby nakonec 15 hlasy z 19 podpořila rok 2038 s vědomím, které konkrétní úkony do té doby musí nastat. Nelze si například představit, že nový jaderný zdroj se stihne postavit dříve, to znamená, že při dřívějším útlumu uhlí by ČR energie chyběla,“ říká Jaromír Franta, který je šéfem odborů SOO-CCG a zároveň je členem Uhelné komise. I on pak upozorňuje, že bude třeba regulovat spotřebu elektřiny, což vyžaduje mimo jiné instalaci chytrých měřičů. To samozřejmě přinese nejen dražší energie, ale také zvýšené náklady za technologie pro domácnosti.

Výrazně proti Brabcově návrhu je i Hospodářská komora. Podle místopředsedy představenstva HK ČR Filipa Dvořáka může změna vyústit v omezování dodávek elektřiny pro firmy. „Z pohledu Hospodářské komory ČR je nepřípustné, abychom se vzdávali funkčních energetických zdrojů bez záruky jejich plnohodnotné náhrady. Možné zvolení dřívějšího data považuji za hazardérství s energetickou bezpečností země, které by mohlo vyústit až v omezování dodávky pro firmy i domácnosti nebo by sice mohla být elektřina k dispozici nepřetržitě, ale za násobně vyšší ceny než dnes,“ uvedl.

Proti rozhodnutí Uhelné komise se před časem postavili oba zástupci ekologických organizací v jejích řadách. Jedním z nich byl Jiří Koželouh z Hnutí Duha, který tehdy uvedl:  „Rozhodnutí Uhelné komise, které jsem samozřejmě nepodpořil, je mimo realitu. Ekonomický výhled uhlí ukazuje konec někdy kolem roku 2030. I společnost ČEPS pro Uhelnou komisi v oficiálních podkladech spočítala, že uhlí můžeme opustit do roku 2033.“

SDÍLET
sinfin.digital