Investice do „slepé“ víry v budoucí výnosy nabízí i basketbalová hvězda Shaquille O’Neal. Jak při výběru správného SPACu neskočit na špek

Leoš Rousek

Z NEWSLETTERU LEOŠE ROUSKA | Investice naslepo dobývají americké burzy. Nejde o překlep. Jedná se o nákupy akcií veřejně obchodovaných společností, které nevydělávají, protože samy nic nevyrábějí ani neprovozují. Zato investorům slibují, že obvykle do dvou let nějakou výnosnou firmu koupí, aby se do ní převtělily a zhodnotily tak načerpaný kapitál.

Jen od začátku roku na burzy v USA vstoupilo 135 těchto „společností pro speciální akvizice“ (podle anglického Special Purpose Acquisition Company, zkráceně SPAC), které prodaly akcie za více než 40 miliard dolarů (850 miliard korun), uvedla výzkumná společnost SPAC Research. Pro srovnání, během stejného období utratili investoři za akcie konkrétních firem prostřednictvím klasických primárních úpisů akcií, takzvaných IPO, jen necelých 20 miliard dolarů, uvedl deník Wall Street Journal s odkazem na data konzultační společnosti Dealogic.

Kapitálový trh stojí na vzájemné důvěře držitelů investičního kapitálu a poskytovatelů příslibů kapitálových výnosů. Pro SPAC společnosti, které jsou v době námluv s investory jen pouhými prázdnými schránkami, to platí o to víc. Rozhodování na základě analýz finančních výsledků či podnikatelských plánů, jaké probíhá v případě obvyklých firem, není u schránkových investičních společností možné. Rozhodující je pouze důvěryhodnost a profesní historie zakladatelů a manažerů SPAC společností. Akcionáři jim poskytují bianco šek v přesvědčení, že se při výběru akvizičního cíle trefí do černého. Proto SPAC obvykle zakládají byznysmeni známí v investičních kruzích, bankéři či správci tradičních fondů. Na investice naslepo nicméně lákají i hvězdy jiných oborů.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital