Investice do „slepé“ víry v budoucí výnosy nabízí i basketbalová hvězda Shaquille O’Neal. Jak při výběru správného SPACu neskočit na špek

Z NEWSLETTERU LEOŠE ROUSKA | Investice naslepo dobývají americké burzy. Nejde o překlep. Jedná se o nákupy akcií veřejně obchodovaných společností, které nevydělávají, protože samy nic nevyrábějí ani neprovozují. Zato investorům slibují, že obvykle do dvou let nějakou výnosnou firmu koupí, aby se do ní převtělily a zhodnotily tak načerpaný kapitál.

Jen od začátku roku na burzy v USA vstoupilo 135 těchto „společností pro speciální akvizice“ (podle anglického Special Purpose Acquisition Company, zkráceně SPAC), které prodaly akcie za více než 40 miliard dolarů (850 miliard korun), uvedla výzkumná společnost SPAC Research. Pro srovnání, během stejného období utratili investoři za akcie konkrétních firem prostřednictvím klasických primárních úpisů akcií, takzvaných IPO, jen necelých 20 miliard dolarů, uvedl deník Wall Street Journal s odkazem na data konzultační společnosti Dealogic.

Kapitálový trh stojí na vzájemné důvěře držitelů investičního kapitálu a poskytovatelů příslibů kapitálových výnosů. Pro SPAC společnosti, které jsou v době námluv s investory jen pouhými prázdnými schránkami, to platí o to víc. Rozhodování na základě analýz finančních výsledků či podnikatelských plánů, jaké probíhá v případě obvyklých firem, není u schránkových investičních společností možné. Rozhodující je pouze důvěryhodnost a profesní historie zakladatelů a manažerů SPAC společností. Akcionáři jim poskytují bianco šek v přesvědčení, že se při výběru akvizičního cíle trefí do černého. Proto SPAC obvykle zakládají byznysmeni známí v investičních kruzích, bankéři či správci tradičních fondů. Na investice naslepo nicméně lákají i hvězdy jiných oborů.

Basketbalová legenda střílí na burze naslepo

Loni spoluzaložil SPAC pod názvem Forest Road Company také legendární basketbalista a mistr smečů Shaquille O’Neal. Shaqova SPAC v lednu prodala akcie za zhruba 250 milionů dolarů, ale na patřičnou investici zatím nenatrefila. Jelikož tyto schránkové společnosti obvykle na investice čerpají také úvěry až do pětinásobku hodnoty kapitálu získaného od svých akcionářů, Forest Road Company by mohla mít v hledáčku i investice za více než miliardu dolarů.

Po odchodu z vrcholového sportu Shaquille O’Neal prokázal investorské nadání. Včas nakoupil akcie Googlu či Applu a také investoval do start-upu Ring. Ten na trh uvedl chytrý domovní zvonek, který později koupil Amazon za zhruba miliardu dolarů. Shaq-investor tak má předpoklady k tomu, aby jeho SPAC společnost trefil investici za „tři body“.

Celkově ale na trhu SPAC společností panuje zatím převis víry v úspěch nad skutečnými výsledky v podobě tučných výnosů. Prostřednictvím SPAC schránek se na burzy dostalo již několik známých firem, které tímto způsobem ušetřily náklady za zdlouhavou a složitou přípravu klasického IPO. Od loňského července se na newyorské burze NYSE obchodují akcie průkopníka vesmírné turistiky Virgin Galactic Holdings poté, co se sloučil se SPAC společností Social Capital Hedosophia. Tu založil srílanský podnikatel Chamath Palihapitiya, který si mezi vlastníky kapitálu vybudoval důvěru jako jeden z prvních vysoce postavených manažerů Facebooku.

Schránkové firmy ale také někdy trefí vedle. Příkladem je společnost Nikola, která slibuje výrobu nákladních vozů na vodíkový pohon. Její akcie se začaly obchodovat na technologické burze Nasdaq loni v červnu, když Nikolu převzala SPAC společnost VectoIQ Acquisition, kterou vede bývalý viceprezident automobilky GM Stephen Girsky. Zprvu tržní hodnota Nikoly rostla. Investoři ale později začali být vůči firmě skeptičtí a začali se akcií firmy zbavovat. Příčinou byla obvinění, která firma popírá, že její zakladatel při vývoji nákladního vozu na vodík opisoval od Tesly.

Od vstupu na burzu cena akcií Virgin Galactic vzrostla téměř trojnásobně, zatímco v případě Nikoly se o dvě třetiny propadla. Čeká-li podobné 50:50 skóre na cestě k výnosu také ostatní SPAC společnosti, se teprve ukáže. Jisté ale je, že všechny úspěšné být nemohou. Čím více schránkových firem bude hledat investice, tím těžší bude vybrat úspěšné a vydělat. Hrozba neúspěchu se zvýší. Investoři tak musí pečlivě vážit již samotný výběr SPAC společnosti, do které by chtěli investovat. Jen tak se mohou vyhnout tomu, že skočí „na špek“. 

Zakladatelé SPAC společností čeká odměna již ve chvíli, kdy cílovou investici schránková firma převezme. Na rozdíl od ostatních akcionářů schránkové firmy mohou její zakladatelé získat akcie přebírané firmy ve výhodnějším poměru. Většina podílníků SPACu, která do firmy vložila většinu kapitálu, si na své přijde až v případě, že hodnota přejmenované společnosti dál roste. Pojistkou proti neúspěšné investici by mohla být záruka, že zakladatelé SPAC společnost raději rozpustí a akcionářům vrátí jejich peníze předtím, než je utratí s cílem za každou cenu inkasovat provizi. Investoři, kteří do schránkové firmy vložili kapitál, sice nezískají výnos, ale ani nepřijdou o jistinu.

To se v minulosti bohužel dělo, když se 80. letech na trhu kapitálových investic objevili předchůdci dnešních SPAC společností pod anglickým názvem blind pools, tedy slepé fondy. Ty stejně jako SPAC firmy lákaly na příslib budoucích úspěšných investic. Na rozdíl od nich se ale zakladatelé slepých fondů, na které později odkazoval i Jordan Belfort (předobraz pro hollywoodský trhák Vlk z Wall Streetu), vědomě zaměřovali na drobné a málo poučené investory.

I v případě SPAC zkrátka stále platí, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výdělků. Na burzách k nim obvykle vede spíše maraton, zatímco ztrátou kapitálu častěji končí snaha o sprint.

SDÍLET
sinfin.digital