Nečekej, až se tě krize zeptá, jak jsi investoval v dobrých časech

Leoš Rousek

25. 09. 2020 • 12:00
Z NEWSLETTERU LEOŠE ROUSKA | Ekonomické otřesy prověří, kdo umí zvládnout krizi, nebo ji alespoň přečkat bez vážných šrámů. Jen někteří se ale poučí, aby další potíže zvládli o něco lépe. Koronavirová pandemie je také takovou zkouškou. Jako by právě tento vir věděl, že moderní je hledat poučení pomocí velkých dat, tedy big data. Lidí v tak velkém sledovaném vzorku musí být opravdu mnoho – nejlépe několik miliard.

Současná pandemie přišla z čista jasna v době, kdy byl svět dlouho zalitý sluncem, obloha bez mráčků a ekonomiky rostly. V Austrálii trval hospodářský boom nepřetržitě od roku 1991 až do letošního června. Země vykazovala ekonomický růst i v letech 2008 a 2009, kdy se mnoho jiných států ocitlo v recesi v důsledku globální finanční krize. V Česku pandemie přerušila sedm let trvající růst.

Koronavirovou prověrkou prochází také rozhodnutí každého, kdo své peníze investuje, aby dosáhl výnosu. Jak dobře jsme s investičním kapitálem naložili v dobách hojnosti, ukáže vždy až její konec. V době ekonomického boomu bývá těžké zachovat chladnou hlavu a odolat pochybným až podvodným investičním příležitostem. Kombinace velkého objemu volného kapitálu, nízká cena peněz díky nebývale štědrým centrálním bankám a krátká paměť investorů tomuto třaskavému mixu přeje. Jen některé mladší investory omlouvá, že se ještě nemohli spálit a poučit, když před dvanácti lety pomohl pád investiční banky Lehman Brothers tuto situaci vytvořit. Tehdejší děti nebo teenageři si o těchto událostech mohou už jen číst, třeba zde.

Věhlasní auditoři nejsou vždy jen hlavy pomazané

Koronakrize také v některých případech ukázala, že nelze vždy spoléhat ani na věhlasné auditory, že dokážou včas odhalit podvod. Zejména jde-li o pověst firmy, jež konkuruje světovým technologickým dravcům, ačkoli pochází ze země zaměřené na tradiční průmysl. Řeč je o letos padlé německé fintechové společnosti Wirecard, která z burzovního indexu DAX před dvěma lety vytlačila Commerzbank. Na rozdíl od slovutné německé banky se ale Wirecard v době své slávy – jak se letos ukázalo vylhané slávy – uměla postavit americké on-line platební společnosti PayPal či jejímu čínskému protějšku Alipay z holdingu Alibaba. K pádu Wirecard a vyřazení této společnosti z indexu DAX došlo letos v létě, kdy po měsících dohadů a váhání auditoři EY potvrdili, že na účtech německého fintechového zázraku opravdu chybí bezmála dvě miliardy eur. Protože čtvrtina její bilance byla smyšlená, ocitla se Wirecard v insolvenci. Akcie Wirecard se na burze ve Frankfurtu sice stále obchodují, ale jen za zlomek ceny, které dosahovaly před tím, než se podvod v červnu provalil. Názorně to ukazuje následující graf.

Wirecard, Zdroj: Yahoo Finance

Kdo akcie Wirecard nakoupil, když se před dvěma lety ocitly na vrcholu při ceně téměř 200 euro za kus, a včas neprodal, se zlou se potázal. Naopak radost měli investoři, kteří dávno tušili, že s firmou, jež v minulosti ještě pod starým jménem InfoGenie poskytovala platební služby zejména provozovatelům pornografických webů, přece jen něco nehraje.

Jedním z takových investorů byl Jim Chanos, jehož fond Kynikos Associates vsadil na pokles tržní hodnoty Wirecard, protože jejímu účetnictví nevěřil dlouho před auditory z EY. Chanos a jeho fond si akcie Wirecard za poplatek půjčil a okamžitě prodal. Jakmile cena akcií klesla, nakoupil je zpět a vrátil. Rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou si nechal jako zisk. Podle deníku Financial Times vydělal Chanos na transakci nazývané short-selling téměř sto milionů dolarů. Vyplatí se být věrný jménu svého fondu, když kynikos znamená ve starořečtině cynik.

Doba přeje finančním přešlapům a také švindlům

Chanos a další cyničtí, byť by se v době koronavirové pandemie dalo říct obezřetní, investoři podobně vydělali na nedůvěře vůči řetězci kaváren Luckin Coffee, který byl v době své slávy považován za čínskou obdobu Starbucks. Vedení Luckin Coffee falšovalo účetnictví podobně, jako to dělali šéfové Wirecard. S akciemi řetězce bylo možné od loňska až do letošních prázdnin, kdy skandál praskl, obchodovat na newyorské burze Nasdaq. Kauzy Wirecard a Luckin Coffee ukazují, že je třeba být na pozoru. Ostatně podle Chanose, který kromě investování také na Yaelově univerzitě vyučuje kurz o historii finančních švindlů, nyní zažíváme „zlatou éru podvodů“.

Skandálů na trhu investic bylo letos více. Jeden z posledních se týká společnosti Nikola, která vyvíjí ekologické nákladní vozy na vodíkový pohon, bývá označována za konkurenci Tesly a letos rovněž vstoupila na Nasdaq. Investiční společnost Hindenburg Research před dvěma týdny zveřejnila zprávu, ve které obvinila zakladatele firmy Trevora Miltona ze lží, které mají za cíl manipulovat s cenou akcií Nikoly. V reakci na zprávu Hindenburg Research spadla cena akcií Nikoly o pětinu a Milton z vedení firmy sice odstoupil, ale tvrzení investiční firmy popřel.

Ach ty směnky z Arky

Nevydařené investice se letos nevyhnuly ani českým a slovenským investorům do směnek vydávaných společnostmi ze skupiny Arca Capital, za kterým v minulosti stál dravý slovenský investor Pavol Krúpa. Obvykle šlo o tříměsíční směnky s ročním výnosem šest procent. Od společností Arca InvestmentsArca Capital Funding je nakoupily podle odhadů stovky investorů, včetně manželky slovenského premiéra Igora Matoviče. Sama Arca Investments podle jejího hlavního akcionáře Rastislava Veliče dluží investorům do jejích směnek zhruba 1,9 miliardy korun. Celkově měly společnosti ze skupiny Arca vydat směnky v objemu zhruba 16 miliard korun. Koronavirová krize ale skupině Arca překazila mnohé z investičních plánů a značně oslabila firmy, do kterých peníze získané prostřednictvím směnek investovala. Díky platnému zákonu, jenž na Slovensku neumožňuje v době pandemie uvalit na firmy v potížích insolvenci, však získaly Arca Capital Funding a Arca Investments ochranu před svými věřiteli. Ta má vypršet na konci roku.

Mnozí investoři prožili podobný příběh, jako jeden konkrétní muž z Prahy, který si nepřál být jmenován. Do směnek společností skupiny Arca investoval několik milionů na začátku letošního roku. Lákal ho nabízený výnos a nechtělo se mu nechávat volný kapitál na bankovním účtu, kde ztrácel kvůli poplatkům a inflaci reálnou hodnotu. Po prvních třech měsících, když mu byl vyplacen výnos, se nechal přesvědčit, aby nakoupil směnky znovu. „To jsem už rozhodně neměl dělat,“ povzdechl si.

Text vyšel jako součást newsletteru Výnosy Leoše Rouska. Posíláme ho vždy v pátek ráno a dočtete se v něm mnohem víc. Stačí se přihlásit...

SDÍLET