Kdo by se netěšil na to, až bude mít řidičák a vlastní auto, se kterým bude jezdit kamkoliv se mu zachce? Už nemusíte řešit žádné jízdní řády, spěchání na autobus, mrznutí na zastávce ani mačkanice mezi cizími lidmi během špičky. Čeká vás zasloužená svoboda a pohodlí za volantem vašeho vyvoněného vozu, kde si můžete nerušeně užívat příjemné jízdy za poslechu vlastní hudby.
Má to ale jeden háček! Vlastnit vůz není jen o komfortu a nezávislosti, ale také o zodpovědnosti. Existuje plno věcí, které musíte jako majitel auta pravidelně řešit, jinak byste si mohli zadělat na pořádný problém - ať už technický nebo právní. Abychom vás připravili na nejhorší, máme pro vás seznam těch základních, o kterých musíte vědět.
1. Sjednání povinného ručení
Jedná se o první věc, která vás čeká poté, co si koupíte auto - dokonce přechází i samotné registraci nebo přepisu vozu. Mezi doklady, které na dopravním úřadě musíte předložit, totiž patří i zelená karta, která je právoplatným dokladem o tom, že máte povinné ručení sjednané. Jedná se o zákonné pojištění vozidel, které si musí vyřídit každý, kdo se chce se svým autem pohybovat v běžném provozu.
Ptáte se proč? Povinné ručení se stará o to, aby v případě, že způsobíte dopravní nehodu, byly všechny škody způsobené ostatním účastníkům plně vyplacené, a to jak na zdraví, tak i na majetku. Tím pochopitelně chrání i vás, jelikož byste je jinak museli platit z vlastních prostředků v plné výši.
I když se jedná o zákonné pojištění, neznamená to, že byste měli dát hned na první nabídku. Společností, které tento typ pojištění nabízejí, je totiž opravdu mnoho, a tak se jejich podmínky mohou výrazně lišit. Vždy se tedy vyplatí povinné ručení pečlivě porovnat. K tomu doporučujeme využít portál Povinneruceni.biz, kde po vyplnění potřebných údajů dostanete přehledný seznam nabídek se všemi parametry.
2. Pravidelné technické kontroly
Víte, co po vás budou chtít policisté, když vás na silnici zastaví? Obvykle jde o tři věci - vaše doklady, zelená karta a malý technický průkaz. Doklady tu řešit nemusíme, zelenou kartu už jsme probrali, a tak nám zbývá už jenom platný technický průkaz. Celým názvem se jedná o osvědčení o registraci vozidla a je tedy jasné, že ho dostanete na dopravním úřadě při registraci.
Tam vám technické průkazy vystaví dva - ten malý má podobu zalaminované kartičky, kterou musíte vozit s sebou, a velký je klasické osvědčení na papíře, kde jsou vypsané informace o vozidle a razítka ze stanice technické kontroly. Tu musíte navštívit každé dva roky a v případě, že jste si koupili nové auto, vás čeká první prohlídka až za čtyři roky.
Pokud to neuděláte a budete jezdit s propadlou technickou, policie to vyhodnotí jako lehký přestupek a dá vám pokutu. Jestliže ale váš vůz nebude v odpovídajícím technickém stavu, tak už půjde o závažný přestupek a bude vás to stát nejen peníze, ale také pět trestných bodů a navíc dostanete i zákaz řízení v délce šesti měsíců nebo až jednoho roku.
3. Výměny oleje a dalších kapalin
Jak vás určitě učili v autoškole - než nastoupíte do vozidla, měli byste zkontrolovat, zda je vše v pořádku, a to i pod kapotou. Málokdo to ale dělá a často kapaliny doplní, až se rozsvítí oranžová kontrolka, nebo když zjistí, že si za jízdy nemá čím očistit čelní sklo. Takové zacházení ale obvykle nedopadá dobře, a proto je potřeba kontroly skutečně provádět. To nemusíte dělat každý den, ale třeba alespoň jednou do měsíce.
Pokud jde o motorový olej, tam je potřeba jednou za čas udělat kompletní výměnu včetně filtru. Odborníci doporučují tento proces opakovat zhruba po deseti až dvaceti tisících kilometrech. U chladící kapaliny se názory celkem liší - jedni tvrdí, že by k výměně mělo dojít jednou za dva roky, podle jiných by doba měla být dvojnásobná. I brzdová kapalina s opotřebením ztrácí své schopnosti, a proto by se měla měnit zhruba po 40 až 80 tisíc ujetých kilometrech.
4. Nákup a výměna zimních a letních pneumatik
Výměně kromě kapalin podléhají také pneumatiky. Jestliže nemáte celoroční, je potřeba na podzim vyměnit letní za zimní a na jaře zase naopak - obě varianty jsou uzpůsobené na jiné podmínky a používat jedny celoročně by mohlo výrazně zhoršit ovládání vozu (v případě letních) nebo způsobit jejich předčasné opotřebení (v případě zimních).
Než ale auto přezujete, určitě zkontrolujte hloubku dezénu, jezdit na sjetých pneumatikách je totiž skoro stejně nebezpečné, jako byste je neměnili, obzvlášť v zimě. U letních pneumatik by neměla být nižší než 1,6 milimetrů, zatímco u zimních je minimum ze zákona stanovené na 4 milimetry. Pokud zjistíte, že vaše gumy těmto požadavkům neodpovídají, na nic nečekejte a objednejte nové.
