„Obchodníci s větrem“ vyvolávají v lidech silnou nenávist po staletí

Z NEWSLETTERU LEOŠE ROUSKA | Obchodování takzvaně „na krátko“ patří k burzovním spekulacím od nepaměti. Přesto prodeje cenných papírů s cílem vydělat na poklesu jejich tržní hodnoty vzbuzují negativní emoce.

Proč tolik lidí chová vůči shortařům (český novotvar anglického sousloví short seller) tak silnou nenávist? Proč musí shortaři čelit opakovaným urážkám ze strany investorů, včetně nejbohatšího muže planety Elona Muska, kteří naopak sází na růst cen akcií, komodit či jiných investičních aktiv? Kapitálový trh slouží oběma stranám stejným způsobem. Je nástrojem pro nalezení rovnovážné hodnoty cenných papírů a nasměrování kapitálu do zdravých investičních projektů.

Je-li některý cenný papír obchodovaný na burze nadhodnocený, měla by jeho cena klesnout a přimět držitele kapitálu k hledání jiných výdělečnějších investic. Shortaři, kteří ostatním svými prodeji na krátko oznamují, že „císař pán je nahý“, a tudíž bezcenný, tím tento ozdravný proces urychlují. I díky nim pak může kapitál efektivněji hledat nové zdravé a výnosné umístění. Odměnou shortařů je výdělek za to, že dokážou odhalit zbytečně předražené cenné papíry a tak i málo efektivní či ztrátové firmy.

Nedávné události na burzách, kdy masa drobných investorů z chatovací skupiny Wallstreetbets na sociální síti Reddit pomohla přivést na buben mnoho shortařů, lze proto hodnotit jako jen další, byť vyostřenější, ukázku již staletí trvajícího sporu o přínosech a negativech shortování. Na první pohled by se mohlo zdát, že v tomto případě malí porazili na hlavu velké, pravda je ale trochu jinde. Sdílení tipů a pokynů pro koordinaci nákupů akcií proti zájmům shortařů slouží v podání drobných investorů z Wallstreetbets také jako návod velkým hráčům. Byl mezi nimi i kanadský fond Senvest Management, který podle agentury Reuters na nečekaném a strmém růstu tržní hodnoty finančně značně podlomené sítě obchodů s videohrami GameStop vydělal téměř 700 milionů dolarů (15 miliard korun).

Shortaři prodávají vítr všeho druhu

Investor-shortař si na začátku své spekulace akcii za poplatek vypůjčí a okamžitě ji prodá, protože sází na pokles její tržní ceny. Když se tak stane, cenné papíry nakoupí levněji zpět a vrátí je majiteli, kterým je obvykle specializovaný makléř provozující službu půjčování akcií a jiných veřejně obchodovaných cenných papírů. Shortařovým výnosem je pak rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou. Shortař však čelí ztrátám, když začne cena vybraného titulu naopak růst. Ztráty mohou být tím vyšší, čím rychleji tržní hodnota dané akcie stoupá. Zejména to platí, když je vystaven takzvanému ždímání (short squeeze) od mnoha investorů najednou, kteří naopak akcie ve velkém nakupují.

Podle mnohých odpůrců shortování by tento typ spekulace měl být zcela zakázán, protože žádný investor by neměl mít právo spekulovat s akciemi, které nevlastní, a pouze si je půjčuje s cílem srazit jejich tržní hodnotu níž. Tento argument kritici používají opakovaně po celá staletí. Naposledy se v tomto duchu vyjádřil na konci ledna prostřednictvím twitteru právě Elon Musk.

„Nemůžete prodat dům, který nevlastníte. Nemůžete prodat auto, které nevlastníte. Ale prodat akcie, které nevlastníte, prodat můžete? To je pitomost – shortování je podvod, který zůstává legálním jen mimoděk,“ prohlásil. Soudě podle nazlobeného tónu jeho tweetu si lze snadno představit, že by se Musk na některých obchodech zaměřených proti shortařům mohl spolu se šiky drobných investorů z Wallstreetbets také podílet. Tak či onak, v každém případě je svými vyjádřeními podpořil.

Ze stejných důvodů panoval negativní postoj vůči shortařům už na začátku 17. století v Nizozemsku. Jeden z tehdejších kritiků popsal obchodování na krátko takto: „Jinak řečeno prodávající neprodává nic jiného než vítr a kupující nekupuje nic jiného než vítr.“ Pro shortování se v tehdejším Nizozemsku vžilo pojmenování „windhandel“, obchod s větrem, a v roce 1609 bylo „handlování s větrem“ dokonce dočasně zakázáno. Stalo se tak po nájezdu proti akciím Sjednocené východoindické společnosti, známé pod zkratkou VOC, provedeném shortaři Issacem Le Mairem a Willemem Usselinxem, kteří byli nespokojení s tím, jak byla firma řízena a jak mizerných výdělků podle nich dosahovala.

Od obchodníků s větrem není daleko k posměškům, které přirovnávají shortaře k obchodníkům s akciemi trpícími formou střevního nadýmání. V amsterodamském muzeu Rijksmuseum je k vidění porcelánový talíř s motivem, který toto negativní mínění o obchodování na krátko nemůže vyjádřit explicitněji.

Prodej na krátko patří ke škole hrou o investiční obezřetnosti

Shortaři si vysluhovali hněv širší investorské společnosti opakovaně. Nicméně v první polovině 18. století se tak stalo poprvé v několika zemích na obou stranách Atlantského oceánu současně. Byli to právě „obchodníci s větrem“, kteří včas vytušili, že Společnost jižních moří, s jejímiž akciemi se sice obchodovalo v Londýně, ale její akcionářská struktura byla vysoce mezinárodní, nemůže dosáhnout očekávaných výsledků. Přesto široké masy investorů v tehdejším západním světě věřily opaku a jejich neutuchající poptávka tlačila cenu akcií společnosti nahoru. Shortaři, kteří naopak tvrdili, že firma je nadhodnocená, si akcie půjčovali, aby je obratem prodali. Přispěli tak k rychlejšímu splasknutí první globální investiční bubliny a k očištění kapitálového trhu. Hněv investorů, kteří firmě bláhově věřili, „obchodníky s větrem“ neminul. Vždyť kdo rád slyší, že měl včas dát na varovná volání shortařů.

S ohledem na tržní výkyvy způsobené koronavirovou pandemií zavedly loni některé země dočasné zákazy obchodů s akciemi na krátko. Jižní Korea tento týden prodloužila platnost zákazu shortování až do května. Původně mělo omezení přestat platit v polovině března. Korea a Indonésie byly jediné dvě velké země, které zákaz shortování loni zavedly. Indonésie ale nyní shortování opět povoluje. Uvidíme, čeho dosáhne současné anti-shortařské hnutí, povzbuzované Elonem Muskem.

Člověk se ale nejlépe učí tím, že něco zkouší i za cenu, že se spálí. Totéž by mělo platit o nástrahách „handlování s větrem“ a snaze s ním bojovat. Týká se to i drobných investorů z Wallstreetbets, kteří minulý týden vyrazili na zteč proti domnělým manipulativním shortařům na trhu se stříbrem. Bojovní investoři z Redditu na vlastní kůži poznali, jak snadno a rychle lze při obchodování na komoditních burzách prodělat. V pondělí 1. února cena stříbra díky jejich nákupům vzrostla o zhruba 9 % na téměř 30 dolarů za trojskou unci, což byla nejvyšší hodnota za posledních 8 let. O den později ale prudce propadla na úrovně okolo 26 dolarů. Chytání tohoto padajícího nože jistě mnohé drobné investory poranilo a snad i poučilo.

SDÍLET
sinfin.digital