„Obchodníci s větrem“ vyvolávají v lidech silnou nenávist po staletí

Z NEWSLETTERU LEOŠE ROUSKA | Obchodování takzvaně „na krátko“ patří k burzovním spekulacím od nepaměti. Přesto prodeje cenných papírů s cílem vydělat na poklesu jejich tržní hodnoty vzbuzují negativní emoce.

Proč tolik lidí chová vůči shortařům (český novotvar anglického sousloví short seller) tak silnou nenávist? Proč musí shortaři čelit opakovaným urážkám ze strany investorů, včetně nejbohatšího muže planety Elona Muska, kteří naopak sází na růst cen akcií, komodit či jiných investičních aktiv? Kapitálový trh slouží oběma stranám stejným způsobem. Je nástrojem pro nalezení rovnovážné hodnoty cenných papírů a nasměrování kapitálu do zdravých investičních projektů.

Je-li některý cenný papír obchodovaný na burze nadhodnocený, měla by jeho cena klesnout a přimět držitele kapitálu k hledání jiných výdělečnějších investic. Shortaři, kteří ostatním svými prodeji na krátko oznamují, že „císař pán je nahý“, a tudíž bezcenný, tím tento ozdravný proces urychlují. I díky nim pak může kapitál efektivněji hledat nové zdravé a výnosné umístění. Odměnou shortařů je výdělek za to, že dokážou odhalit zbytečně předražené cenné papíry a tak i málo efektivní či ztrátové firmy.

Nedávné události na burzách, kdy masa drobných investorů z chatovací skupiny Wallstreetbets na sociální síti Reddit pomohla přivést na buben mnoho shortařů, lze proto hodnotit jako jen další, byť vyostřenější, ukázku již staletí trvajícího sporu o přínosech a negativech shortování. Na první pohled by se mohlo zdát, že v tomto případě malí porazili na hlavu velké, pravda je ale trochu jinde. Sdílení tipů a pokynů pro koordinaci nákupů akcií proti zájmům shortařů slouží v podání drobných investorů z Wallstreetbets také jako návod velkým hráčům. Byl mezi nimi i kanadský fond Senvest Management, který podle agentury Reuters na nečekaném a strmém růstu tržní hodnoty finančně značně podlomené sítě obchodů s videohrami GameStop vydělal téměř 700 milionů dolarů (15 miliard korun).

Shortaři prodávají vítr všeho druhu

Investor-shortař si na začátku své spekulace akcii za poplatek vypůjčí a okamžitě ji prodá, protože sází na pokles její tržní ceny. Když se tak stane, cenné papíry nakoupí levněji zpět a vrátí je majiteli, kterým je obvykle specializovaný makléř provozující službu půjčování akcií a jiných veřejně obchodovaných cenných papírů. Shortařovým výnosem je pak rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou. Shortař však čelí ztrátám, když začne cena vybraného titulu naopak růst. Ztráty mohou být tím vyšší, čím rychleji tržní hodnota dané akcie stoupá. Zejména to platí, když je vystaven takzvanému ždímání (short squeeze) od mnoha investorů najednou, kteří naopak akcie ve velkém nakupují.

Podle mnohých odpůrců shortování by tento typ spekulace měl být zcela zakázán, protože žádný investor by neměl mít právo spekulovat s akciemi, které nevlastní, a pouze si je půjčuje s cílem srazit jejich tržní hodnotu níž. Tento argument kritici používají opakovaně po celá staletí. Naposledy se v tomto duchu vyjádřil na konci ledna prostřednictvím twitteru právě Elon Musk.

„Nemůžete prodat dům, který nevlastníte. Nemůžete prodat auto, které nevlastníte. Ale prodat akcie, které nevlastníte, prodat můžete? To je pitomost – shortování je podvod, který zůstává legálním jen mimoděk,“ prohlásil. Soudě podle nazlobeného tónu jeho tweetu si lze snadno představit, že by se Musk na některých obchodech zaměřených proti shortařům mohl spolu se šiky drobných investorů z Wallstreetbets také podílet. Tak či onak, v každém případě je svými vyjádřeními podpořil.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital