Menší závislost na velkých hráčích, větší transparentnost, flexibilita a konečně vyšší bezpečnost celé sítě i snížení nákladů. Nový přístup k mobilní síťové architektuře nazývaný Open RAN umožňující operátorům kombinovat zařízení od různých dodavatelů v různých segmentech 5G infrastruktury měl představovat spásu pro britské odvětví telekomunikací. Necelé dva roky staré rozhodnutí tamní vlády o vyřazení komponentů firmy Huawei z budování 5G sítí, které ještě více zkrouhlo už tak malý okruh dodavatelů, však začíná vykazovat daleko závažnější následky.
Nedostatek konkurence napříč ekosystémem dodavatelů v telekomunikacích zpomaluje inovační proces a udržuje vysokou cenovou laťku nákladů. Pro řadu operátorů navíc představuje dramatickou výzvu při hledání cenově dostupného řešení. Východiskem měl být přístup Open RAN, což ostatně potvrdil britský ministr pro digitální infrastrukturu Matt Warman na pražské konferenci k bezpečnosti 5G sítí. „Selhání trhu nás přivedlo do současné pozice, kdy je trh konsolidovaný na hrst rozsáhlých dodavatelů,“ prohlásil Warman v září roku 2020 s dodatkem, že je nutné se této situaci do budoucna vyhnout. Zároveň nastínil úsilí britské vlády o maximální podporu diverzifikace v telekomunikacích, kterou měl Open RAN přinést.
Zda je ovšem systém skutečně schopný produkovat konkurenční prostředí, v jehož rámci by byla uspokojena rozdílná poptávka operátorů, se ale čím dál více jeví jako neudržitelné, ne-li dokonce nedosažitelné. Ale abychom nepřeskakovali...
Po zákazu uvaleném na užívání 5G technologií čínského giganta Huawei zůstaly dle slov britských operátorů na trhu pouze dvě reálné alternativy, a to švédský Ericsson a finská Nokia. Ani jeden z nich se přitom v poslední době nevyhnul skandálům či jiným obtížím. Ericsson se na konci roku 2019 přiznal k dlouholetému korupčnímu jednání v USA a další řadě zemí a zaplatil více než miliardu dolarů výměnou za to, že bude vyšetřování proti společnosti zastaveno. Nokia nyní čelí obviněním z podílení se na chodu ruského špionážního systému, již předtím se však dlouhodobě potýkala s problémy při vývoji vlastních čipových sad. Pokud by jeden z těchto dodavatelů technologií byl z jakéhokoliv důvodu vyřazen ze hry, druhému by spadl do klína monopol.
Jak uvádí mediální server Light Reading, touha vyhnout se tomuto scénáři je hlavním důvodem zájmu o ekosystém Open RAN. Aby však systém mohl fungovat a přinést skutečnou rozmanitost, muselo by v každé jednotlivé části dodavatelského řetězce Open RAN, od čipů až po software, existovat velké množství konkurentů. Příliš malý počet dodavatelů v jakékoli oblasti totiž pro operátory představuje riziko stejné závislosti, jakou mají nyní na severských dodavatelích. Jak však demonstruje Light Reading, namísto aby se konkurenční pole rozšiřovalo, v posledních letech jsme spíše svědky zániku mnohých společností, ať už na základě ekonomického krachu, nebo fúze s větší firmou. Příkladem jsou Alcatel, Lucent, Marconi, Motorola... a seznam by mohl pokračovat.
Na druhou stranu, pokud by se přeci jen vyrojila široká škála menších specializovaných dodavatelů, s jistou pravděpodobností by nebyli schopni uspokojit požadavky masového trhu a rozhodně by si nemohli dovolit provádět obrovské investice do výzkumu a vývoje – ten je přitom nezbytně důležitý k udržení konkurenceschopnosti. Jen pro představu, podle nedávno zveřejněné výroční zprávy za rok 2021 přesáhly investice společnosti Huawei do oblasti výzkumu a vývoje 22 miliard USD. Za posledních 10 let se dohromady jedná o více než 132 miliard – tak vysokou částku do R&D zatím nebyli schopni investovat ani giganti jako zmiňovaná Nokia či Ericsson. Ačkoliv například britští operátoři opakovaně žádají o vládní podporu pro startupy specializující se v rámci ekosystému Open RAN, podle zjištění redakce Light Reading se však sami operátoři do podobných investic nepouštějí.
„Nemyslím si, že bychom dramaticky zvýšili počet dodavatelů, se kterými spolupracujeme, čistě proto, že je složité zvládat integraci i jednání se všemi dohromady,“ uvedl Neil McRae, vedoucí architekt londýnského operátora BT. Na konci loňského roku představila britská vláda svůj návrh, že by do roku 2030 mělo přes ekosystém Open RAN proudit 35 % veškerého internetového provozu. Toto doporučení lze však bez větších obtíží obejít. Je to jednoduché, pokud celou síťovou infrastrukturu zajistí například Nokia, která se přitom bude držet specifických rozhraní, síť může vystupovat jako Open RAN. Celý postup tak významně zjednoduší práci operátorům ve smyslu, který demonstroval McRae. Kýžená diverzifikace ovšem odpadá.
Tento scénář je podporován i faktem, že sami velcí dodavatelé ICT technologií již veřejně deklarují své nemalé ambice v rámci ekosystému Open RAN. Japonský dodavatel rádiových jednotek NEC ohlásil, že chce do konce desetiletí ovládnout 20 % celého trhu Open RAN. Vedoucí globálního prodeje ve společnosti Samsung Woojune Kim se podle Light Reading na nedávném veletrhu MWC v Barceloně vyjádřil, že cílem společnosti je stát se jedničkou na trhu. Samsung již nyní patří mezi TOP 5 hráčů na trhu rádiových přístupových sítí a jsou to právě Open RAN komponenty této společnosti, které začal využívat Vodafone UK k nahrazení částí síťové infrastruktury od Huawei. Jakkoliv se ideální představa Open RAN tváří otevřeně, skutečnost vypadá jinak.
„Velcí hráči milují, když se o ně starají významní nadnárodní hráči,“ prozradil serveru Light Reading Adrian O'Connor, CEO irského výrobce rádiových jednotek Benetel. Věří, že to budou právě technologičtí giganti, u kterých budou velcí operátoři poptávat síťová řešení. Zásah britské vlády proti čínskému Huawei přesvědčil ostrovní operátory, že je nutné zajistit širší výběr dodavatelů. Přesto na trhu nepanuje přesvědčení, že se tohoto výběru operátorům dostane, a pokud ano, s ohledem na historii s největší pravděpodobností stejně dlouho nevydrží.
Británie by se tak dlouhou a bolestivou okružní cestou, po letech pokusů a omylů i milionech promrhaných liber zákazníků a daňových poplatníků, dostala zpět na začátek – do pozice, kdy budou velcí operátoři stejně jako v minulosti nakupovat služby, komponenty a produkty od hrstky velkých nadnárodních dodavatelů. S vyškrtnutím Huaweie ze hry se tak sen o plánované rozmanitosti vedoucí k inovacím, snížení nákladů a celkové vyšší bezpečnosti sítě postupně rozplývá.
