Papež dostane o Velikonocích tradiční várku plzeňského ležáku a zvon. Pivo se používá i při jeho výrobě

ČTK

luš

Naše newslettery rozesíláme každý týden

21. 02. 2017 • 21:28

Tradiční velikonoční várka plzeňského ležáku pro papeže Františka bude letos doplněna o 30centimetrový zvon, k jehož výrobě se přímo používá i pivo Pilsner Urquell. Váží deset kilogramů a má pečeť, která připomene 175. výročí značky.

„Pivo používáme kvůli lepší přilnavosti a pevnosti materiálu. Nejlepší zkušenosti mám s plzeňským ležákem. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700 stupňů Celsia,“ řekl Michal Trvalec. Proto ho pivovar požádal o pomoc.

Plzeňané a Prazdroj pravidelně posílají počátkem dubna do Vatikánu požehnanou várku ležáku, který si svou cestu do Říma našel už před 112 lety k papeži Lvovi XIII., jemuž ho lékaři doporučili jako lék.

Rodina Trvalcových pracuje na velikonočním dárku už týdny. „Výroba trvá měsíce. Nejprve se vytvoří pečlivý nákres a forma zvonu. Ta se pak zdobí, na čemž teď zvonaři pracují. Na těle zvonu se objeví například Bazilika svatého Petra,“ řekl Michal Trvalec, který vyrobí ročně asi 15 zvonů. Mezi jeho nejcennější výtvory patří naživo odlitý zvon v Košicích, který putoval do Kanady, a originální zvonkohra.

Forma pro zvon se tvoří měsíc až dva. Následuje příprava košile z hlíny, někdy nazývaná zvonem falešným. Na něj se přilepí všechny reliéfy a další výzdoba. Na hotovou formu se pak nanáší plášť, tedy nejsvrchnější vrstva hlíny. V této fázi se do formy lije pivo, které má zajistit pevnost a perfektní scelení směsi.

Sušení a vypalování hotové formy zvonu trvá tři dny a dělá se při teplotách až 700 stupňů Celsia. Poslední fází výroby zvonů je jejich odlití, které zabere čtyři hodiny. Do předehřáté formy se pak nalije zvonovina, tedy směs mědi a cínu.

Traduje se, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony na znamení smutku nad Kristovým ukřižováním a odlétají do Říma pro požehnání. Vracejí se na Bílou sobotu, kdy se zase slavnostně rozezní. Zvony jsou proto důležitým symbolem Velikonoc. Dříve se věřilo, že pokud by některý z nich v tomto čase neodlétl, přineslo by to obci neštěstí.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Dnes • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.