Svět kryptoměn je v útlumu. Od loňského podzimu, kdy cena bitcoinu vyšplhala na bezmála 70 tisíc dolarů, tato kryptoměna kontinuálně oslabuje a celý ekosystém spolu s ní. Kryptoměnová komunita přesto věří, že se jedná jen o cyklický vývoj, který se opět brzy zlomí. A že kryptoměny a jejich reálné využité budou v dalších letech hrát ve společnosti ještě větší roli než dříve. „S tím, jak se zhoršuje svět fiatu, který neustále zvyšuje své požadavky a nároky, to tlačí část lidí ke kryptu. A pokud budou kryptoměny správně implementované a pokud se technologicky zjednoduší, budou ještě jednodušeji a pohodlněji využívatelné, než je nyní fiat. Zatím tam nejsme – ale podobně se lidé v začátcích dívali i na platební karty či e-commerce,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ expert na kryptoměny Igor Pauer, který zaváděl platby bitcoinem pro společnost Alza a aktuálně chystá nový projekt pro etablovanou finanční skupinu.
Vás si pro zavádění bitcoinových plateb v Alze vybral přímo Aleš Zavoral?
Ano, to byl tehdy pro nás oba dost převratný projekt, tehdy, v roce 2017, si nikdo moc nedokázal představit, že by tak velký retailový prodejce byl schopný v tak velkém měřítku prodávat za kryptoměny. Přitom se nám to povedlo zavést poměrně rychle, lidé si to oblíbili a dodnes myslím tvoří nákupy za bitcoiny jednotky procent z celkového obratu firmy – lidi to tak zřejmě baví.
Narážel jste tehdy na nějaké limity?
V té době byla implementace kryptoměnových plateb v e-commerce stále v plenkách a existovalo jenom pár malých e-shopů, kde to fungovalo – rozhodně nic jako Alza. Nakonec se to povedlo docela dobře, ale hodně to stálo na Alešově osobním zájmu o technologie. Pokud by tomu tehdy ze své strany nepomáhal, určitě by nebylo tak jednoduché to protlačit.
Co vede zákazníka k tomu, aby za nákup u prodejce zaplatili v bitcoinech namísto platební kartou či hotovostí?
Vezmu to přes historii – platby bitcoinem jsem poprvé zaváděl okolo roku 2010 v jednom e-shopu, který prodával zlato a šperky a velmi dobře si dodnes pamatuju na to, jak převratná to tehdy byla věc. Lidé si mohli vlastně poprvé za digitální měnu, kterou tehdy brali jako „monopoly money“, koupit něco reálného, hmatatelného. A ne jen tak něco, rovnou zlato nebo šperk.
S nákupy v Alze to bylo něco podobného, v roce 2017, kdy jsme to zaváděli, se navíc cena bitcoinu poprvé dostala z úrovní okolo tisíce dolarů na dvacet tisíc. Řada lidí na tom zbohatla a chtěla se odměnit – najednou si totiž při listování katalogem v Alze mohli bez problémů dovolit něco, co by si jinak z běžné výplaty rozhodně koupit nemohli.
Ale proč nakupovat, proč bitcoiny nesměnit zpět na dolary či koruny?
Oni si chtěli dopřát – z jejich pohledu se jim konečně zadařilo a chtěli se odměnit, Zároveň však věřili v další růst kryptoměn a nedávalo jim smysl se jich kompletně zbavovat. Navíc, tito hodleři neradi vystupují z bitcoinu zpět do fiatových měn, to je pro ně vždy největší utrpení. Jejich přístup je v zásadě založený na tom, že fiatové měny jsou v problémech, a proto odešli do krypta. Kdyby fiat fungoval dobře, tak krypto nemá takovou adopci mezi veřejností a možná by ani vůbec nevzniklo.
Nezlobte se, ale fiatový systém přece funguje dobře?
Z mého pohledu to tak není a tradiční peněžní systém má řadu nedokonalostí.
Co máte na mysli?
Je to vlastně Ponziho schéma. Jak je možné, že státy stále a stále generují jen ztráty? Z čeho se tedy platí dluhy? Ano, z nových dluhů. To je přeci přesný Ponzi. A jak to může dopadnout? Jen dlouhou a bolestnou inflační epizodou, která ve svém důsledku není ničím jiným než oddlužováním státu, kdy vám roste cena všeho, jen ne dluhu a jeho splátky. Nebo bankrotem.
K tomu problémy řady lidí, kteří si chtějí poslat vydělané a zdaněné peníze na kryptoburzu a úřady jim tu transakci zamítnou. Anebo si je chtějí vybrat z kryptoburzy a stane se jim to samé.
Ale to přece neukazuje na problémy fiatového systému.
Ale ano! A těch příkladů je mnohem víc. Například když si známí své zcela legálně vydělané a zdaněné peníze potřebovali převést do Německa, úřady jim to zastavily. Anebo když si vybíráte větší sumu peněz z banky, musíte vypsat formulář, co s penězi chcete dělat. Těch příkladů je celá řada, to, že vás tyto věci zatím netýkají, je v pořádku. Zároveň to ale neznamená, že s tím nezanedbatelný počet lidí nemá problém.
To se ale přece mnohem spíš týká regulací, které jsou zkrátka zapotřebí, a které se takto dotýkají marginální části společnosti.
Ano, ale část společnosti právě před tímto systémem a před těmito regulacemi utekla do krypta a právě tam hledá oporu. Je to hodně o mentálním nastavení, v kryptosvětě se vám nic takového nestane.
Ano, zároveň se ale také potýká s problémy. Kryptoměnový ekosystém Platon Coin vyšetřuje policie, stejně jako jiný kryptoměnový projekt Cryfin.
To je pochopitelně problém a tito lidé dělají kryptosvětu špatné jméno, samo o sobě to ale neznamená, že ta technologie je špatná. Když jsme s kryptem začínali, zajímalo se o toto téma jen několik geeků a nikdo nikoho moc nepodváděl. Jenže s tím, jak komunita narůstala a začaly tam téct velké peníze, přišli i podvodníci. S tím nejde nic dělat, beru to jako daň za tu adopci.
Nechce kryptokomunita to nejlepší z obou světů – aby od ní dal stát na jedné straně ruce pryč, ale na straně druhé řešil její problémy?
Zní to paradoxně a ani komunita si v tomto často nerozumí. Ideální stav je podle mě takový, že stát nechá lidi co nejvíc na pokoji a kryptokomunita se bude sama vyvíjet, je určitým způsobem samoregulovaná. I na klasickém finančním trhu se dlouhodobě ukazuje, že samoregulace je tím nejúčinějším nástrojem. A stát by měl zasahovat jen v momentě, kdy se tam páchá explicitní podvod.
Zní to jednoduše, ale není prokazování a dokazování podvodů v kryptoměnovém světě obtížné?
Pokud je něco Ponziho schéma, tak to díky současným schopnostem státních orgánů a zejména pak Finančně analytického úřadu (FAÚ) není problém dokázat. Ponziho schéma má jasné rysy. V momentě, kdy všechny výnosy do projektu proudí pouze od nových investorů, kteří vyplácejí investory původní, a k tomu projekt nevytváří žádné nosné aktivum, u něhož je předpoklad, že v dohledné době umoří všechny závazky, poté jde o Ponziho schéma. Silové složky mají k jejich rozkrývání obrovské kompetence, mají přístup ke všem registrům, bankovním účtům, mohou stopovat přesuny peněz a mají softwary, které to dokáží automaticky analyzovat.
A je v tomto případě jedno, zda to jde přes cenné papíry, dluhopisy nebo krypto. To je zkrátka struktura podvodu, kterou asi mohly státní orgány rozkrýt mnohem dříve – my jako komunita jsme na to upozorňovali už dávno.
Co si myslíte o projektu XIXOIO, který před časem vyvolával velké kontroverze?
Nerad se vyjadřuji o jiných společnostech, není mi to blízké. Ale pokud na tom trváte, tak můj osobní názor je, že tam nevidím žádný byznys model. Pokud se podívám na jeho reálné fungování, tak token XIX není zalistovaný na sekundární burze, takže nedokážete určit jeho reálnou tržní hodnotu. A že majitel ve svém systému vykazuje nějaký růstový graf na základě nevím čeho, o ničem nevypovídá.
XIXOIO navíc zatím ztokenizovalo jen jednu společnost, která navíc byla majetkově propojená na pana Watzkeho, který projekt ovládá, a která, pokud si vybavuju, neměla příliš oslnivé hospodářské výsledky. Když to shrnu, tak na mě celý projekt nepůsobí dobře, nepovažuju ho za korektní ani transparentní.
A pokud odhlédneme od XIXOIO: dává vám smysl samotná tokenizace jakožto průsečík mezi blockchainem a tradiční burzou?
Potenciál tam vidím velký, pokud by se někomu podařilo udělat tokenizaci, kde můžete jednoduše nakupovat a prodávat firmy, tak by to bylo přínosné. Jen je třeba to realizovat dobře a transparentně – a ideálně někým, kdo za sebou má historii a kredibilitu. Třeba pokud by s tím přišla nějaká velká banka, nebo Elon Musk, hned by to bylo o něčem jiném.
Kryptoměny jsou v posledních měsících pod tlakem. Padá tak argument, podle kterého je bitcoin jedno z nejlepších zajištění proti inflaci?
Bohužel ano. Na trhu ale nyní je situace, která tu historicky nebyla. V kryptoměnách, kde vždy dominovali malí, retailoví investoři, nyní hrají prim velké instituce jako banky či penzijní fondy. Ty dnes realizují většinu obchodů, od čehož se odvíjí nová rizika. Například: protože tyto firmy obchodují roboticky, mají nastavené prodejní stop-lossové příkazy, a mohou postupným výprodejem vyvolat řetězovou reakci a celý trh ochromit. To je část současného problému.
Další unikátnost současného stavu je v tom, že když retailový investor vystupoval z kryptoměn, většinou to bylo do akcií. Instituce, pokud potřebují utéct do „safe haven“, utíkají do fiatových měn. Ten mechanismus je tedy jiný, což má zásadní vliv na to, že kryptoměny nyní korelují s klasickými aktivy: akciemi, dluhopisy a komoditami. Zkrátka proto, že je obchodují instituce, které je berou jako další třídu aktiv. Kryptoměnová komunita vždycky předpokládala, že pokud se celý trh rozsype, tak alespoň bitcoin poroste a bude z toho těžit. Teď se ukazuje, že to tak není.
Jejich přesvědčení ale stále nevymizelo – a své kryptoměny často pořád drží.
To přesvědčení tu stále je, reálné bude jen ve chvíli, pokud v bitcoinu bude více retailu – tedy ten masový trh. Bitcoin nemá žádné podkladové aktivum, takže cena je vytvářená trhem a tím, že tam jsou velké instituce, takže bitcoin, namísto toho, aby šel proti trhu, tak s ním koreluje. Momentálně je ta situace taková, že je velká pravděpodobnost, že aktiva obecně budou klesat a že bitcoin se s nimi ještě dále sveze.
Jak se díváte na další zavádění placení kryptoměnami v e-commerce – a na propojování těchto dvou oblastí?
Potenciál tam jednoznačně je, jen velmi málo společností aktuálně využívá platbu kryptoměnami – i kvůli tomu, a to je zcela legitimní, že pokud vám na placení vyhovují fiatové peníze, tak nemáte důvod platit kryptem. Ovšem pokud se bude adopce kryptoměn zvyšovat, a já věřím, že bude, tak celý tento trh může růst. Navíc, až se lépe vyjasní pravidla, podnikatelé rovněž budou mít větší motivaci to používat.
Proč jste přesvědčený, že adopce krypta bude růst?
Podle mě jde o cyklický vývoj. S tím, jak se zhoršuje svět fiatu, který neustále zvyšuje své požadavky a nároky, to tlačí část lidí ke kryptu. A pokud bude krypto správně implementované a pokud se technologicky zjednoduší, bude ještě jednodušeji a pohodlněji využívatelné, než je nyní fiat. Zatím tam jistě nejsme – ale podobně se lidé v začátcích dívali i na platební karty či e-commerce. A nadto uvidíme jak to vůbec celkově s fiatem dopadne, musí být každému jasné, že stále jen tvořit ztráty a nové dluhy musí jednou někde narazit.
