Šéf Rheinmettalu: Pokud někdo chce shodit tendr za 52 miliard na rozsahu hlavní zbraně, je to absurdní

 FOTO: Jiří Reichl

Jiří Reichl

03. 09. 2020 • 08:47
EKONOMICKÝ DENÍK | Společnost Rheinmetall Defence je jedním z uchazečů o dodávku 210 obrněných vozidel pěchoty pro Armádu ČR. Před dvěma týdny oznámila vláda Maďarska, že vítězem jejich tendru na podobná vozidla, která požaduje Armáda ČR, je právě tento německý výrobce. Otázkou je, zda rozhodnutí maďarské vlády ovlivní připravované výrobní programy pro Českou republiku v případě, že by Rheinmetall vyhrál i domácí zakázku, případně, zda by se dalo na těchto zakázkách nějak spolupracovat mezi maďarskými a českými podniky. Managing director Rheinmetallu a Senior vicepresident pro prodej pásových vozidel Oliver H. Mittelsdorf bude nyní trávit hodně času v ČR právě kvůli doladění potenciální spolupráce s domácími strojírenskými podniky. V rozhovoru pro Ekonomický deník odpovídá i na to, jestli je důležité, aby hlavní zbraň měla větší úhel dostřelu, než jejich Lynx nyní má.

V jaké situaci je teď Rheinmetall v českém tendru na bojová vozidla pěchoty?

Stejně jako všichni. Byla ukončena jednání s potenciálními dodavateli, kdy se specifikovaly detaily požadavků ze strany ministerstva obrany a Armády ČR a jsme před podáním finálních nabídek. Předpokládáme, že výzva k jejich podání ze strany zadavatele přijde v nejbližších týdnech.

Překvapilo vás něco z požadavků ministerstva nebo armády?

Vždycky jsou nějaká překvapení, ale tendr byl velice detailně strukturovaný, takže počet „překvapení“ byl i z tohoto důvodu limitován. Musím říct, že můžeme říct, že těch překvapení bylo velice málo.

Když bylo na začátku minulého týdne oznámeno, že si maďarská armáda vybrala vozidla Lynx, mění se něco pro Českou republiku – zejména co se týče spolupráce s domácími strojírenskými podniky?

My jsme dávno před oznámením našeho úspěchu v Maďarsku doručili českému ministerstvu obrany nabídku a té se samozřejmě držíme. Pořád hledáme lokální partnery v České republice, stejně jako v Maďarsku. Řada domácích firem je na našem seznamu dodavatelů a mohou se podílet i na dodávkách pro maďarskou armádu. Nevylučujeme spolupráci i na dalších projektech. Například v Austrálii.

pozn. aut.: Oliver Mittelsdorf nejmenoval žádnou firmu, ale v případě kabeláže jde o společnost Ray Service o které jsme psali jako o jednom z vítězů tendru na bojová vozidla pěchoty již loni v létě.

Můžete říct, které české firmy by se mohly podílet na dodávkách pro Maďarsko?

Můžeme říci, že máme spolupráci s výrobcem speciálních kabelových svazků pro elektroniku vozidla. Tato firma už nám dodává v řadě programů v Německu, je také zapojena do programu Lynx v Austrálii. Takže lze říct, že tato firma bude více či méně zapojena do každého obchodu Lynx, protože už je s námi „na palubě“. Takových firem je více.

Mluvilo se o tom, že hlavním technických koordinátorem na české straně byl měl být Vojenský opravárenský podnik (VOP), Rheinmetall oznámil, že u Ústí nad Labem postaví vlastní továrnu. Jak jdou tyto dvě věci dohromady? 

My nebereme VOP jako koordinátora, ale jako rovnocenného partnera. Byli jsme se tam několikrát podívat, známe výrobní prostředky a myslím si, že i to, čeho by byla firma schopna dosáhnout. Nám jde o to, aby ministerstvem určený podnik nebyl jen koordinátorem, ale sám pomáhal vytvořit přidanou hodnotu. S tím vším počítá ten zmiňovaný návrh, který jsme dali ministerstvu obrany. Podle mého názoru je naše nabídka velmi atraktivní. To, co jsme slíbili dodržíme, tedy i továrnu na severu Čech.

Má VOP potenciál k tomu, aby splnil, co Rheinmetall požaduje? Protože se o něm mluví jako o podniku se špatnými hospodářskými výsledky, ze kterého odchází lidé.

To jer záludná otázka. Kdybychom si nemohli být jisti, že to VOP zvládne, tak bychom nemohli dát takový návrh jaký jsme dali. Myslím si, že je to kruciální bod celé naší nabídky. Kdyby se stalo, že podepíšeme kontrakt, musíme si sednout a říct. Jsme zde a za dva roky chceme být někde jinde. Jak toho dosáhneme? Máme s tím velké zkušenosti – dělali jsme podobný program s BAE Lands ve Velké Británii, které bylo v podobné situaci jako VOP a zvládli jsme to. Stejně to bylo v Jihoafrické republice. Tam také byla státní firma, která moc dobře nefungovalo, udělali jsme joint venture (společný podnik – pozn. aut.) a nedávno představitelé JAR říkali – „ono to běží velice dobře“. Takže představitelé státu jsou spokojení a to je pro nás důležité. Myslím, že to je dobrý příklad toho, jak pracujeme. Podle nás je na takový krok VOP připraven. Musíme vše řešit jako jeden tým, to umožňuje dělat rychlá rozhodnutí.

Dá se říct, jaké objemy spolupráce s domácími firmami plánuje Rheimetall v případě, že zakázku získá? A jaké jsou objemy v Maďarsku?

V souladu s podmínkami českého tendru jsme nabídli, že 40 % zakázky bude moct být lokalizováno do výroby či subdodávek v České republice. Tato nabídka leží na stole ministerstva obrany a my všechny naše nabídky bereme velmi vážně. Stále vedeme velmi intenzivní jednání s českými firmami a hledáme další potenciální dodavatele. To je ostatně důvod, proč nyní budu trávit velice mnoho času v České republice.

Co se týče Maďarska, nemůžu o detailech dohody prozatím mluvit. Budeme muset najít možnosti spolupráce mezi maďarskými a českými firmami samozřejmě v kooperaci s námi. Můžete si být jisti, že budeme hledat ne optimální, ale nejlepší řešení pro všechny strany. Kdybychom nevyužili možností spolupráce, které se nabízejí, byl by to opravdu velký problém. Kdyby se nám podařilo zapojit ještě některé další regionální země, bylo by to opravdu skvělé. To je velká myšlenka, vždyť jsme všichni v Evropské unii a NATO.

Zajímavým hráčem v této hře je Austrálie, která je sice trochu daleko, ale je možné, že některé firmy by mohly dodávat pro australskou armádu, ale je i možné, že se některé komponenty budou moct dovážet sem.

Kolik vozidel a v jakých variantách koupí maďarská armáda? Je to srovnatelné s domácí zakázkou? A jaký je podíl domácího maďarského průmyslu na zakázce je stejný?
Tedy 40 %?

Přesná čísla nemůžeme zveřejnit, ale pokud porovnáme maďarskou armádu s českou, tak je to velmi srovnatelné.

Model spolupráce s maďarskými podniky je jiný, je těžké porovnávat podmínky v obou státech. To je důvod, proč už máme v Maďarsku vytvořen společný podnik s jednou tamní firmou.

A jak se hledají lokální partneři v Maďarsku? Lépe nebo hůře než u nás? Protože my o maďarském průmyslu toho moc nevíme.

Bylo to velice jednoduché, protože léta spolupracujeme s firmou Rába na výrobě nákladních automobilů. Vždycky je to ale výzva najít lokální partnery, ale to je součást standardního byznysu pro naši firmu. Co je opravdovou výzvou je pandemie Covid-19, která komplikuje běžné postupy, ale nutno říct, že všechny firmy, které s námi spolupracují, se s tím vypořádaly velmi dobře.

Dlouho se diskutovalo o tom, jestli Armáda ČR chce osádkovou nebo bezosádkovou věž. Nakonec je tedy požadována osádková. Znamenalo pro vás „váhání“ zadavatele nějaké problémy v technické přípravě?

Pro nás není problém připravit cokoliv, ale musíme znát zadání. Takže když padlo finální rozhodnutí byla to pro nás do jisté míry úleva, že víme, co máme připravit. Já jsem bývalý voják a i jako manažer mám rád jasná zadání. Potom můžu říct, co je pro to potřeba udělat.

Je to pro výrobce velký rozdíl jestli má připravit věž pro vojáky nebo bez nich? Je jednodušší vyrobit věž pouze pro zbraňové systémy?

Nevidím v tom velký cenový rozdíl. Pokaždé do vozidla potřebujete dostat mužstvo. Záleží také na tom, jaké je rozdělení ve věži, jestli to budou tři vojáci vedle sebe, nebo dva a jeden pod nimi. Ale na celkovou cenu to nemá vliv. Je to jen o rozhodnutí zadavatele.

Před několika týdny se objevily informace o tom, že Lynx nedosahuje požadované úrovně elevace hlavní zbraně. Vnímáte to jako problém?

Pokud se po pečlivě zpracovaném zadání zakázky na 210 vozidel za 52 miliard, které bylo podrobeno řadě připomínek a které považuji za perfektně splňující požadavky 7. mechanizované brigády, objeví informace o tom, že někdo má 60 stupňový rozsah střelby a druhý jen 45, což ho znevýhodňuje, tak to považuji za absurdní. Kdyby někdo na tomto chtěl shodit celý tendr, tak je to absolutní nesmysl.

Takže pokud bude požadováno 60 stupňů, dodáme 60 stupňů. Pokud bude požadavek na 90, tak to samozřejmě uděláme. Pokud bychom to dělali podle nás, tak doporučíme zadavateli, co si myslíme, že je nejlepší pro vojáky a jejich ochranu.

Jeden soutěžitel vznesl tuto otázku, protože jeho vozidlo má takový rozsah střelby a teď nad tím všichni přemýšlejí. My máme 45 stupňů a to je pro boj i ochranu posádky dostačující. Když bude Lynx bojovat proti vrtulníku Mi24, bude se snažit posádka použít všechno co má, aby tu „zatracenou“ helikoptéru sundala. Jenže to už není obranný boj, ale boj o přežití. Připadá mi to teď jako diskuse v dětské hře – já mám na kartičce rozsah kanonu 60, ty jen 45, tak já vyhrávám, protože mám víc. Taková úroveň debaty to z našeho pohledu je. Ale tady jde o něco jiného – o ochranu života vašich vojáků.

Když se mne zeptáte, jestli je nutné, aby obrněné vozidlo mělo větší rozsah palby, než 45 stupňů, tak říkám, že ano. Ale na to máme jiné systémy umístěné na vozidle. Dálkově řízenou palebnou stanici, která má palebný rozsah více než 70 stupňů se speciálními 40 mm granáty. Nemusíte využívat smrtící granáty, můžete využít jen munici se slzným plynem atd. Naše vozidlo je komplexní systém jednotlivých zbraní a ne jen jedna – tedy hlavní zbraň – o které se teď nejvíce mluví. Čili naše vozidlo splňuje to, co se po něm chce, i když nemá takový rozsah hlavní zbraně jako další uchazeč. Pokud někdo řekne, že hlavní zbraň musí mít 60 stupňů, připravíme vozidlo tak, jak armáda chce.

V listopadu by měla být přistavena vozidla pro českou armádu na vojenské zkoušky do Vyškova. Můžete říct, jaké parametry má Lynx pro Armádu ČR? A myslíte, že bude dodržen avizovaný termín v listopadu? 

Bohužel nemám kříšťálovou kouli, abych mohl odpovědět druhou část otázky. K té první můžu říct, že víme s jakými rozměry Lynx KF 41 půjde do testů. Bude mít 44 – 45 tun, bude připraven na vyšší zatížení například pytli s pískem. Přesné rozměry nebudeme sdělovat. Důležité je říct, že jsme si vědomi toho, že mladí muži jsou stále vyšší a vyšší, takže vozidlo musí být uzpůsobeno i tomuto faktu, včetně toho, že jak jsou vyšší a mají větší ramena, jsou schopni nést více výstroje. Když dnes měříte 185, nejste nejvyšší ve třídě. Dřív to tak bylo. Dnes jsou vysocí kluci ve škole považováni, když mají 190 cm. Vnitřní výška Lynxe má 130 cm, když získáte pár centimetrů navíc získáte větší komfort a umožní vám to rychlejší výsadek, což je v boji velice důležité a zachraňuje to životy. Proto věříme, že naše vozidlo splňuje vizi moderního přepravního bojového vozidla pro 21. století.

Vyšlo na stránkách Ekonomického deníku >>>

SDÍLET