Bojím se paniky, kterou vyvolá podzimní nachlazení. Zemi už ale zavřít nesmíme, říká Zima

27. 06. 2020 • 08:00

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, jinak také přednosta jednoho z ústavů 1. lékařské fakulty a její profesor, varoval od začátku koronavirové nákazy před zbytečnou hysterií. Svým způsobem se tak postavil do čela „lékařské opozice“ vůči vládě. „Koronavirus musíme brát jako fakt. Viry tady byly, jsou a budou. Nemůžeme je podceňovat, ale zároveň nemůžeme panikařit a být ve stresu. Pokud je lidské tělo ve stresu, je náchylné na celou řadu chorob, nejen infekčních,“ říká nyní v rozhovoru, který vyšel v novém magazínu „I“ a z něhož je následující ukázka. Směrem k podzimu dodává: „Bojím se další vlny paniky, která opět dopadne na sociální i ekonomickou situaci. Je proto nutné připravit různé scénáře. Ale zdůrazňuji: realistické scénáře. Ne že zemi zavřeme a všichni opět zůstaneme doma! To už by ekonomika nemusela přežít.“

Začněme vaším pohledem lékaře, profesora a vědce. K vládě jste byl zvláště v druhé polovině koronakrize poměrně kritický, opatření vám přišla až příliš přísná. Z jakého důvodu?

Rozhodnutí vlády zastavit činnost země bylo správné. Uvolňovací kroky ale mohly po Velikonocích probíhat rychleji. Jsem rád, že se zrychlil původní plán, který počítal s uvolňováním až do poloviny června. Ještě předtím mi ale chyběla vize, jak bychom měli postupovat dál. Zdravotnictví se přeorientovalo na pandemii covidu-19, minimalizovaly se kontakty. Ale měli jsme znát následující kroky, a ty zhruba první tři týdny vůbec jasné nebyly. Nikdo nevěděl, zda to bude trvat měsíc, nebo rok, mluvilo se o tom, že roušky budeme nosit do Vánoc a že dva roky nepřekročíme hranice. Zaznívaly velmi protichůdné názory, začal se vytrácet zdravý rozum. To byl jeden z důvodů, proč jsem v neděli 5. dubna v otevřené výzvě vyzval odpovědné, tedy zejména zástupce vlády, aby zveřejnili, jak bude situace pokračovat, jaká opatření se plánují a na základě kterých parametrů dojde k jejich rozvolňování.

Z mého pohledu bylo jednoznačné, že do Velikonoc musí být tato kritéria velmi striktní. Tyto svátky znamenají velkou a mezigenerační kumulaci lidí. Poté ale mělo být rozvolnění jasnější a rychlejší v souladu s epidemiologickou situací. Přišlo mi scestné nosit v lese nebo v noci na ulici roušku. Mohli jsme ji mít v kapse, a když bychom šli kolem lidí, nasadili bychom si ji. U lidí, kteří se potkávají na ulici a vysloveně na sebe nekašlou, je riziko přenosu nákazy minimální. Některé věci mi  přišly zbytečné a přehnané. Roušky v hromadných dopravních prostředcích a obchodech byly jednoznačně smysluplné. Kadeřník s rouškou a plexisklem to už je moc. A podobných opatření, nad kterými lze jen kroutit hlavou a postrádají racionální důvody, bychom našli celou řadu. A také se ptám – co bude dál? Jak budeme žít v létě, jsou připraveny jasné plány?

S dalšími kolegy s různými odbornými specializacemi jsme proto vytvořili prohlášení (šlo o Výzvu jedenácti: lékaři Univerzity Karlovy veřejnosti z 21. 4. – pozn. red.) s konkrétními návrhy, jak by se mohlo ve věci řešení epidemie koronaviru dále postupovat. Jsem rád, že se vláda začala – v rozporu s některými epidemiology – chovat více racionálně a postupně začala vracet zemi do normálu. Musíme si však uvědomit, že následky této krize budou bolet celou společnost, přinese nejen ekonomické ztráty, ale bohužel i ztráty lidských životů. A to nejen v důsledku zanedbání lékařské péče. Projeví se nezaměstnanost a její dopady: stres, deprese. Řada lidí přestala v důsledku strachu chodit k lékařům, k tomu ovšem mohli být vyzýváni už v druhé polovině dubna a ne až v průběhu května. Nemáme tu jen covid-19, ale rovněž nádorová či chronická onemocnění, lidé musejí docházet na preventivní prohlídky. V řadě případů se to tak projeví v dlouhodobém zhoršení zdravotního stavu a někdy i prognózy nemoci. Strach některých občanů jít k lékaři bohužel doposud přetrvává.

Tomáš Zima

Přílišná ochrana tedy mohla být až kontraproduktivní? Mluví se o tom i v souvislosti s druhou vlnou nemoci a tím, že můžeme být málo promoření.

Promoření je termín s určitou mediální pachutí. Člověk musí být v kontaktu se svým okolím, vnímá i imunitní podněty. Lidské tělo se setkávalo a bude se s koronaviry dál setkávat. Ty byly a jsou kolem nás. To, že jsou protilátky obecně u lidí nízké, již bylo publikováno. Z hlediska imunity je problém ale složitější, není to tak, že se setkáme s koronavirem a automaticky si vytvoříme protilátky. Může jich být málo, i třeba vzhledem k malému množství koronaviru v těle nakaženého. Koronaviry samozřejmě přijdou v dalších měsících a uvidíme, zda půjde o stejný typ jako na jaře. Koronavirovou infekcí je ale často i takzvané nachlazení, rýma. Bojím se proto jiné věci. Až budou mezi námi na podzim nastydlí, s mírnou teplotu, ostatně jako každý rok, tak se možná všichni vyděsí, že mají ten nebezpečný koronavirus. Někdo ho může mít, někdo ne. Bude to složité rozlišit. Bojím se další vlny paniky, která opět dopadne na sociální i ekonomickou situaci. Je proto nutné připravit různé scénáře. Ale zdůrazňuji: realistické scénáře. Ne že zemi zavřeme a všichni opět zůstaneme doma! To už by ekonomika nemusela přežít. Mám na mysli metodu chytré karantény, připravit a proškolit zdravotníky na možné krizové varianty, zajistit dostatečné množství ochranných pomůcek a podobně. Každopádně ale bude správné, když nachlazení lidé budou ohleduplní ke svému okolí a budou nosit roušky. Na základě individuálního rozhodnutí – teď kašlu a smrkám, tak si vezmu roušku, abych ostatní nenakazil.

Povinné nošení roušek už podle vás nutné nebude?

Pokud nedojde k nějaké dramatické situaci, mělo by se i k nošení roušek přistupovat rozumně. Můžeme jej nařídit například pro prodejny potravin a pro obchodní centra či pro dopravní prostředky, ale nenařizujme jej při chůzi na chodníku.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Antabus jako lék na covid? Jen chabé domněnky a vědecký balast, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Dnes • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace české CNN, stanice CNN  po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.