Brexit by mohl Česko připravit o evropské peníze. Expertka v rozhovoru pro INFO.CZ vysvětluje rizika

HalfPageAd-1

Lucie Bednárová

22. 12. 2016 • 07:00

Velká Británie patří k největším přispěvatelům do rozpočtu EU a její odchod z evropské osmadvacítky bude znamenat citelný výpadek v příjmech po roce 2020. Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Letáčkové se to ale může stát i dřív. Česko by proto nemělo zaspat a jednání s Brity si pohlídat.

Mobile-rectangle-3

Česká republika může z evropských fondů do konce roku 2020 získat až 24 miliard eur (přibližně 648 miliard korun), záležet bude na její šikovnosti a rychlosti. Už teď ale máme v čerpání zpoždění. Jak velký problém to je?

Kdo je Olga Letáčková?

Olga Letáčková je vystudovaná právnička a expertka na evropské fondy. Od roku 2014 působí jako náměstkyně ministryně pro místní rozvoj. Kromě problematiky fondů má na starosti také mezinárodní vztahy.

Zpoždění vzniklo, už když Evropská komise připravovala legislativu. Měla ji hotovou teprve dva týdny před tím, než mělo být možné čerpat. Tohle zpoždění se pak s námi táhlo i při přípravě národní legislativy, která musí být na tu evropskou navázána. Dopadlo to tak, že jsme byli se vším hotovi až v polovině minulého roku. Věřím ale, že to zvládneme dohnat.

Jak si tedy v čerpání vedeme?

V tuhle chvíli jsme vyzvali žadatele, aby předkládali své projekty na 70 % celkové částky, kterou může ČR do konce období 2014-2020 z evropských fondů vyčerpat. U přibližně 10 % peněz už tito lidé mají v ruce papír, že jejich projekt byl schválen a že na něm můžou začít pracovat. Podle objemu prostředků ve vyhlášených výzvách vede program zaměřený na dopravu a podle prostředků, které jsou kryté smlouvou, je v popředí program zaměřený na podporu zaměstnanosti.

Na to, že od začátku období, kdy je možné využívat peníze EU, uplynuly dva roky a my máme rozděleno jen 10 % prostředků, to nezní příliš optimisticky. Kromě zpoždění, o kterém jsme mluvily, kde dále vidíte problémy?

Mohli bychom rychleji hodnotit projekty. Některé programy s tím problém nemají, ale u jiných to trvá déle, než bychom chtěli. Průměrně by to mělo zabrat osm měsíců, ale někde je to i dvojnásobek, například v programu ministerstva průmyslu a obchodu, který se zaměřuje na podporu podnikání, technologií a inovací. Kromě počátečního nastavení v programu za to může i kapacita, protože MPO má projektů na schválení opravdu hodně. Snažíme se na tom ale pracovat.

Jak jsme na tom ve srovnání s podobně velkými a rozvinutými zeměmi v EU?

Nevybočujeme z průměru, a to i proto, že ostatní země se potýkají kvůli zmiňovanému zpoždění při přípravě legislativy s podobnými problémy jako my. U objemu prostředků ve vyhlášených výzvách k čerpání jsme na tom ve srovnání se zbytkem střední Evropy dokonce lépe. Prostor ke zlepšování tu ale určitě je.

Evropská komise si při přípravě pravidel pro čerpání z evropských fondů v období 2014-2020 ve srovnání s předchozími roky lépe pohlídala, do jakých oblastí poputují peníze ve členských státech. Z podpory tak vypadl například cestovní ruch. Jak se tato strategie, kterou řada zemí kritizovala, osvědčila? Nebylo by lepší, kdyby měly členské státy volnější ruce a mohly podporovat, co samy chtějí?

V případě Česka to nebyl takový problém, protože pokud porovnáme oblasti, kam jsme chtěli investovat my a kam to pak povolila Komise, tak ten rozdíl nebyl velký. Shodli jsme se na tom, že je potřeba podpořit dopravní infrastrukturu, životní prostředí, zaměstnanost nebo vzdělávání. Kde jsme společnou řeč nenašli, tak to byla pouze vodní doprava a cestovní ruch. Praxe ale ukazuje, že to smysl mělo. Stejně tak se osvědčily postup (tzv. předběžné podmínky), kdy státy musely zapracovat na strategii nebo legislativě a až potom mohly začít čerpat. Pomohlo to zkvalitnit prostředí, ve kterém se čerpání dotací odehrává.

Evropské fondy jsou proslulé nadbytečnou byrokracií a přílišnou složitostí, která mnoho lidí od podání projektu odradí. I když tu byly ambice s tím něco dělat, tak se to příliš nepovedlo. Pracujete na odstranění?

Kolegové z Rakouska spočítali, že evropská legislativa pro minulé období měla 1 750 stránek, a ta nynější dokonce 4 050 stránek. S tím už toho pak na národní úrovni příliš nesvedete. Nicméně je pravda, že i v Bruselu se s tím už snaží něco dělat. Uvědomili si, že evropské fondy jsou už v dnešní době tak složité, že riziko, že se udělá chyba jen proto, že je tu tolik pravidel, je obrovské.

Jsem součástí týmu, který na tom spolu s Evropskou komisí pracuje, a mám na starosti audity. V Česku, ale i v jiných zemích EU, je velký problém s tím, že příjemci dotací nemají ani po zkontrolování projektu jistotu, že nepřijde další audit, který dopadne s jiným výsledkem. Tohle se musí odstranit. Musíme obnovit důvěru mezi institucemi a přijmout fakt, že i nulové zjištění znamená, že auditor odvádí dobrou práci. Evropské fondy nesmí být jen o chybách a podvodech, je to jedna z mála politik, která má reálné a rychlé přínosy do území.

EU v poslední době sází na nejrůznější nové finanční nástroje, jako jsou půjčky a záruky. Na nich je postaven i celoevropský fond pro strategické investice, kterému se říká podle předsedy Komise Junckerův balíček. Je v něm hodně peněz a soutěží o ně projekty z celé EU. Jen tak mimochodem, ČR příliš úspěšná není. Není takový fond zbytečný, když už tu máme strukturální fondy?

Junckerův plán by měl být doplňující aktivitou k ostatním politikám. Neměl by konkurovat klasickým evropským fondům. Kdyby to dělal, tak by to nebylo dobré pro ČR, ale ani pro Komisi, protože se koneckonců jedná o prostředky ze stejného rozpočtu. Úspěšnost Junckerova balíčku se staví už na tom, že je poskytnuta půjčka nebo záruka, u fondů si musíme počkat na výsledek. Je ale pravda, že všechny nástroje řízené přímo Komisí, jsou mnohem jednodušší než evropské fondy. Kdyby tomu tak bylo i ve fondech EU, tak i ty výsledky budou úplně jiné. Čím se trápíme my, tak oni nemusí vůbec řešit.

Evropské strukturální fondy

Kohezní politika EU, jak se oficiálně „evropské strukturální fondy“ označují, patří k nejstarším politikám v EU. Jejím smyslem je vyrovnávat hospodářské a sociální rozdíly mezi bohatými a chudými regiony v Evropě. Celkový objem prostředků, národní obálky pro jednotlivé země EU a pravidla pro čerpání se mění jednou za sedm let. V období 2014-2020 může Česká republika z evropských fondů získat přibližně 648 miliard korun. V předchozím období se jednalo o zhruba 700 miliard korun, z čehož přibližně pět procent zůstalo nevyčerpaných.

Mluví se o tom, že budoucnost evropských strukturálních fondů se bude do značné míry opírat právě o půjčky a záruky. Bude to systém, ve kterém nebude dopředu pro každý stát dané, kolik peněz může získat. Co si o tom myslíte? Je to dobrá cesta?

Je pravda, že takový trend tu je. Na druhou stranu ale tyto nástroje nejsou vhodné pro všechny oblasti investic. Pokud se podíváte na situaci na bankovním trhu, tak jen obtížně najdete bílá místa, kde by nebyly k dispozici běžné bankovní produkty. Dnešní možnosti jsou pestré a podmínky pro půjčky jsou velmi dobré. To je úskalí a pro finanční nástroje by to mohlo znamenat, že se pro ně bude obtížněji hledat využití.

Velká Británie odchází z EU. Co to bude znamenat pro evropské fondy? Hrozí, že by z nich Česká republika mohla mít méně peněz?

Ve hře je několik variant. Velká Británie patří k zemím, které výrazně přispívají do rozpočtu EU, a pokud odejde, tak se dá počítat s tím, že se po roce 2020 objem rozpočtu, a tedy i evropských fondů, sníží. Otazníky nyní visí i nad tím, zda ke krácení dojde ještě v současném období, tedy do roku 2020. To samozřejmě nechceme, a je proto důležité, abychom nezaspali a aktivně se účastnili jednání o podmínkách, za kterých nastane brexit. Těch scénářů je opravdu několik a je potřeba si to ohlídat. Česko je stále významným příjemcem z fondů EU, a pokud vypadne velký zdroj příjmů v evropském rozpočtu, tak budeme jedni z prvních, kdo by to mohl pocítit.

Vzhledem k tomu, že ekonomika ČR si vede dobře, je možné, že po roce 2020 budeme mít v evropských fondech méně peněz než nyní i tak. Jsme na to připraveni?

Bude záležet, jak se ekonomicky povede našim regionům. Podle kritérií EU mezi vyspělé regiony patří kromě Prahy už i region Jihovýchod a uvidíme, zda budou následovat další. Další otazník představuje, co s těmito kritérii pro kategorizaci regionů podle jejich ekonomické vyspělosti udělá zmiňovaný brexit. Londýn je dlouhou dobu nejvyspělejším regionem v EU. A do třetice bude důležité, zda se nějak změní pravidla pro výpočet národních obálek. Je to dost pravděpodobné a bylo to vidět i při nedávném hodnocení evropského rozpočtu, kdy to požadovaly některé země EU. Pravidla, podle kterých se postupuje nyní, pro nás nevycházejí špatně, ale změny do budoucna nás mohou skutečně bolet.

 

SDÍLET

Billboard-bottom-1