Cabada: SPD má rasistické a xenofobní výroky. Problémy má i KSČM, je ale domestikovanější

02. 05. 2018 • 20:00

Přestože se první místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek nechal v úterý slyšet, že by mohla být koaliční smlouva do pátku hotová, dnes ani zítra se žádná jednání neuskuteční. Veřejnost si tak bude muset počkat na návrat Andreje Babiše z jižní Moravy a páteční schůzku předsedů hnutí ANO a ČSSD. V mezičase nezbývá, než se pokoušet o předběžnou bilanci vleklého příběhu, který začíná vyjednávání o vládě připomínat. A to se ještě zúčastnění aktéři nebyli schopni vypořádat se zárukami, které po hnutí ANO aktuálně sociální demokraté požadují. Podle politologa Ladislava Cabady je navíc svízel, že jsou prakticky nevynutitelné.

„Požadavky vidím jako pochopitelné, ale s jednou výjimkou v zásadě nevynutitelné,“ uvedl politolog v rozhovoru pro INFO.CZ. Sociální demokraté přišli poté, co jim Andrej Babiš nabídl pět ministerstev včetně vnitra, s dalšími třemi podmínkami. Za prvé požadují, aby člen vlády v případě, že bude prvoinstančně odsouzen, automaticky rezignoval. Na hnutí ANO zároveň tlačí, aby se zasadilo o převolení orgánů sněmovny tak, aby v nich nebyli zástupci Okamurovy SPD, a nakonec požadují záruky, že pokud rezignuje všech pět ministrů ČSSD, podá do týdne demisi také zbytek ministrů případné vlády ANO-ČSSD. Předseda hnutí ANO – aspoň zatím – nechce ani o jednom z těchto tří požadavků byť jenom slyšet. Svou stávající nabídku totiž považuje už i tak za dostatečně velkorysou.

„I když Babiš případně slíbí, že odstoupí, a pak to neudělá, ústavně nelze tento nárok jakkoli opřít, je jen otázkou důvěry a případného mediálního poukazu, že premiér a předseda hnutí ANO neplní slib,“ komentuje první ze tří požadavků sociální demokracie politolog Ladislav Cabada s tím, že ještě navíc ani nevíme, zda se k podobnému slibu Babiš vůbec odhodlá. Podobně je to podle něj také s otázkou demise všech pěti členů ČSSD ve stále jen potenciální vládě. „Pokud by se ostatní ministři včetně premiéra rozhodli neodstoupit, pak by ČSSD měla pouze ústavní nástroj v podobě pokusu o odvolání vlády v Poslanecké sněmovně. Tedy odvolání vlády na základě návrhu skupiny alespoň 50 poslanců, pro který by muselo hlasovat nejméně 101 poslanců.“

A za předpokladu, že by Babišův kabinet podrželi nejen komunisté, ale také SPD, opozice potřebných 101 hlasů dohromady nedá. A právě směrem k této záložní většině 115 hlasů, kterými disponuje hnutí ANO v součtu s komunisty a SPD, míří poslední požadavek sociálních demokratů. „Vynutitelný je tak pouze bod, který se vztahuje k odvolání Okamury z vedení sněmovny a dalších členů SPD z vedení výborů. A to ve stylu: pokud naplněn nebude, ČSSD vůbec vládu s hnutím ANO nesestaví,“ říká Cabada. Ze strany ČSSD jde podle jeho mínění o nástroj negativně zajišťující potenciální spojení ANO a ČSSD tím, že si Babiš proti sobě popudí SPD a nebude se tak na ní nadále moci ve sněmovně spolehnout.

Jenomže právě toho si je Babiš moc dobře vědom, a nejspíš se tak nebude chtít záložní většiny vzdát. Na druhou stranu musíme připustit, že se mu až tak do případné aliance s SPD nechce. Doložit to lze na ústupku, který učinil po krachu prvního kola jednání se sociální demokracií. Několik významných členů hnutí ANO totiž veřejně odmítlo možnost vzniku vlády závislé na hlasech rasistické a xenofobní SPD. „Dovnitř ANO byla změna postoje Andreje Babiše zejména sdělením, že vnímá silný hlas oponující budované vazbě mezi hnutím ANO a Okamurovou SPD. Nevidím to jen jako taktiku, ale krok stabilizující poslanecký klub a další struktury hnutí ANO,“ vysvětluje Cabada Babišův manévr.

„Vedle toho vnímám jako silný také impulz z evropské úrovně, rovněž varující před zapojením SPD jako xenofobní strany do vládnutí. ČSSD se pak logicky jeví jako nejschůdnější cesta k nalezení jiné koalice, než je ta s SPD,“ dodává. Jenže ani ta není zdaleka jistá. A to nejen kvůli nedořešeným požadavkům či zárukám sociálních demokratů. Především totiž nevíme, jak dopadne vnitrostranické referendum v ČSSD. Jeho výsledky budeme znát až někdy za měsíc. A pokud ho předseda Jan Hamáček prohraje, nemusí to znamenat jen odchod sociální demokracie do opozice, ale také jeho konec v čele strany.

„Může to vést až k jeho pádu, pokud předtím vládu vyjedná. Je otázkou, jak by jej případně podpořil první místopředseda Jiří Zimola, jenž se na jednáních také podílí, ale současně si od nich mediálně snaží držet odstup,“ glosuje situaci Cabada. Otázka také je, co by se dělo potom. Pokusil by se Babiš disciplinovat členy svého hnutí v tom smyslu, že by rázně zavelel k vládě opřené nejen o KSČM, ale také o SPD? A pokud ano, co by to znamenalo pro vývoj české politiky? Cabada má jasno, jakékoli přizvání SPD k vládnutí by podle něj bylo dovnitř české politiky, a ještě více jako signál do zahraničí, velmi problematické.

„Představitelé SPD za sebou mají řadu problematických xenofobních, rasistických a extremistických prohlášení a ze strany tak učinili subjekt kolísající na hraně politického extremismu,“ zdůrazňuje politolog a dodává, že podobné hlasy částečně zaznívají také z KSČM, avšak v jiných kontextech. Připomíná třeba exposlankyni Martu Semelovou a její pobuřující výroky o údajné vině Milady Horákové či skvělém vládnutí Klementa Gottwalda. Především ale tvrdí, že jsou komunisté na rozdíl od SPD obecně vnímáni jako domestikovanější, a tedy také přijatelnější formací.

A pokud by Babiš nakonec vládu opřenou o SPD neriskoval, a zároveň by na něm hnutí ANO trvalo jako na svém jediném kandidátovi na post premiéra, zřejmě by už nezbývalo moc jiných variant, než cesta k předčasným volbám. „Tuto možnost nelze nikdy zcela vyloučit, a už vůbec ne v situaci, kdy koaliční matematika pro sestavení jasně prodemokratické vlády není nijak dobrá,“ říká Cabada. Klíčová je podle něj role prezidenta. „Dříve či později musí jmenovat nového, druhého předsedu vlády. Bez tohoto kroku se věci ústavně nikam nepohnou, protože teprve tehdy začne běžet lhůta k vyslovení (ne)důvěry této druhé vládě a případným dalším krokům včetně možnosti předčasných voleb,“ uzavírá politolog rozhovor pro INFO.CZ.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Včera • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Včera • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
15. 01. 2021 • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.