Vláda Petra Fialy představila návrh zákona o financování obrany ČR, který by uložil vládě každoročně stanovit rozpočet na obranu nejméně ve výši 2 % HDP a zajistit předvídatelné financování pro ozbrojené složky státu. Pojďme si rozebrat, jak bude nové financování fungovat a zda bude tato úprava dostatečná.
Proč je to důležité
Důležitost předvídatelných rozpočtů pro dosažení efektivního plánování obrany země nelze dostatečně zdůraznit. O stabilním a předvídatelném financování projektů pro ozbrojené složky státu se zmiňuje i Koncepce výstavby Armády ČR 2030 (tzv. KVAČR 2030), která vyzdvihuje význam jak pro modernizační projekty, tak i údržbu, personál a závazky vůči spojencům v NATO a EU.
Dokument zmiňuje dvě klíčová čísla pro zabezpečení rovnováhy financování vojenských programů, a sice notorická 2 % HDP vydaná na obranu a udržení minimální výše investic do hlavních druhů techniky včetně souvisejícího výzkumu ve výši 20 % z celkového rozpočtu obrany. Respektování těchto rámcových cílů je naprosto zásadní, zejména po letech škrtů mezi léty 2010-2016, které zaznamenaly rekordně nízké výdaje 0,96 % a 0,97 % HDP v roce 2014, respektive 2016.
Výkyvy ve financování však nejsou jen věcí minulosti. Poslední podobnou ranou byl rok 2022, kdy kvůli ekonomické situaci a jiným prioritám vlády nedošlo k navýšení procentního podílu HDP vydávaného na obranu. Oproti „ideálním“ 1,60 % (dle KVAČR 2030), tak ministerstvo obrany hospodařilo s 1,35 % a pomyslná dvě procenta se vzdálila realitě.
