E15 PREMIUM | Česká národní banka loni výrazně posílila své sázky za Velkou čínskou zdí. Jen během loňského roku nakoupila čínské státní dluhopisy za bezmála 19 miliard korun, čímž více než ztrojnásobila své dosavadní sázky na tamní bondy. Po loňském roce má tak v českých devizových rezervách větší slovo i čínský jüan, v němž ČNB dluhopisy skupuje. Peking jde zejména v uplynulém roce spíše proti proudu globální měnové politiky. Čínská centrální banka totiž na rozdíl od svých protějšků z Ameriky a eurozóny volí opačný kurs a stále více uvolňuje svou politiku. Nabízí tak investorům včetně ČNB i šance, kterých v euro-americkém regionu ubývá.
„Pro ČNB je čínská měna, respektive čínské vládní dluhopisy především formou diverzifikace. Tamní trh odpovídá tomu, že Čína je stále v kategorii rozvíjejících se ekonomik. Čínská měna byla Mezinárodním měnovým fondem zařazena do koše SDR a část svých devizových rezerv investuje v Číně již většina centrálních bank,“ uvádí Petra Vodstrčilová z ČNB s tím, že proces rozhodování o řízení devizových rezerv centrální banky patří do kategorie interních informací obchodní povahy, které ČNB nezveřejňuje.
Dluhopisové portfolio čítající papíry čínské vlády dosahovalo koncem loňského roku podle Zprávy o hospodaření ČNB za loňský rok takřka 28 miliard korun, Česko tak mělo v pekingských bondech kupříkladu dvakrát tolik peněz než ve svých zlatých rezervách.
Hledání nových útočišť odpovídá neustále rostoucímu objemu českých devizových rezerv, jejichž výše narostla jen od počátku loňského roku do konce letošního února o zhruba 380 miliard korun. Analytici nicméně zmiňují, že rostoucí objem čínských vládních bondů může hypoteticky souviset i s dalšími motivy.
