Dějiny se opakují, dokládají egyptologové. Báli se jich už komunisti, kteří je skoro zakázali

Jan Januš

Čeští egyptologové si svými úspěchy při odkrývání stop staroegyptské civilizace dobyli respekt po celém světě. Jejich vlastní zkušenosti a vzpomínky jsou přitom stejně tak zajímavé a bohaté jako starověké památky. Moc ale nechybělo a česká egyptologie mohla být zcela zapomenuta. Jak vzpomíná doyen oboru Miroslav Verner, normalizační komunisti totiž považovali takto orientované vědce za „potenciální emigranty“, Filozofickou fakultu za „centrum kontrarevoluce“ a na začátku 70. let egyptologický ústav zrušili. Nejen tuto složitou historii profesor Verner popisuje v knize rozhovorů s mnoha českými egyptology Tajemství ukrytá v písku, kterou u příležitosti 100 let české egyptologie připravila novinářka Ivana Faryová. 

Miroslav Verner neústupně bojoval o svůj obor i ve složitých 70. letech. Svou celoživotní vášeň na univerzitě udržel a následně si vychoval další spolupracovníky, mimo jiných držitele české koncese pro vykopávky v Abúsíru a současného prorektora Univerzity Karlovy Miroslava Bártu, který nedávno obdržel jedno z nejvyšších tuzemských vědeckých ocenění Česká hlava. Právě díky těmto lidem je teď česká egyptologie ve výborné kondici. Pokud jde o její světovou proslulost, jiné humanitní vědy zůstávají ve většině daleko za ní.

Širší souvislosti tohoto úspěchu se rozhodla popsat novinářka Ivana Faryová v nedávno vydané knize Tajemství ukrytá v písku s podtitulem 100 let české egyptologie. V celkem dvanácti rozhovorech zmapovala jak příběhy českých egyptologů a jejich objevů, tak i různorodost jejich profese. „Jsou to nejen úspěšní a mezinárodně uznávaní vědci, ale také úžasní vypravěči,“ popisuje Faryová pro INFO.CZ: „Jsou to opravdu skromní a vstřícní lidé, žádní vědci, kteří by se izolovali od okolního světa. Možná je to tím, že jejich práce nesouvisí s nějakým imaginárním tématem, ale odhalují lidské příběhy a skrze ně skládají obrázek dávné egyptské společnosti a jejího fungování. Pracují se starověkými postavami a při archeologickém výzkumu se doslova dotýkají věcí, které patřily konkrétní osobě, ať je to hrobka, nebo náramek, který někdo nosil třeba před 4500 lety.“

Kolaps i vývoj civilizace ještě můžeme ovlivnit, říká egyptolog Bárta. Má pro to novou teorii

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital