Divadla živoří dlouhodobě, natož teď, když nehrají. Důsledky pro ně mohou být fatální

Vratislav Dostál

13. 03. 2020 • 11:00

Vyhlášení nouzového stavu vládou České republiky znamená, že se rozličná omezení dotknou prakticky každého z nás. Zakázány jsou akce s účastí nad třicet lidí, zavřeny jsou školy, omezuje se provoz restaurací, zavírají se bazény, sauny, posilovny, omezen je pohyb osob do zahraničí, zrušena je celá řada sportovních, kulturních a jiných akcí. Dopady, ztráty a mnohdy likvidační důsledky to bude mít pro stovky či tisíce firem, promotérů, živnostníků. Jak ustát výpadek příjmů řeší také divadla.

Co uzavření divadel znamená pro tyto instituce prakticky? A jaké to bude mít na jejich provoz důsledky? O tom jsme hovořili s šéfy několika velkých i malých brněnských divadel. „Znamená to pro nás provozní ztrátu a ztrátu v podobě vracení vstupného. A ušlý výnos z tržeb ze zájezdů a z pronájmu. Předpoklad je v tuto chvíli bezmála dva miliony korun,“ říká ředitel Divadla Bolka Polívky Ondřej Chalupský.

„Na březen a začátek dubna jsme měli domluvené hostování mimo Brno a představení pro školy, které bylo zcela zrušeno, sice s příslibem jiného termínu, což je ale nejisté. Vzhledem k událostem jsme odehráli představení v úterý, scénické čtení v neděli rušíme – herci by museli přicestovat z Prahy a autor z Vídně,“ říká Kristýna Břečková z Divadla Feste, které patří mezi ty menší. Divadlo Feste v danou chvíli počítá s výpadkem tržeb okolo sta tisíc. „Což je pro instituci našeho charakteru a výše rozpočtu výrazný výpadek,“ zdůrazňuje.

„Měsíčně odehrajeme v průměru pětašedesát představení. Tržby se liší měsíc od měsíce, nyní jsme pořád ještě v prodejně silném období, takže měsíční výpadek tržeb je osm až devět milionů. Přibližně osm milionů byly loňské březnové tržby, ale v posledních měsících tržby meziročně výrazně rostly, takže jsme předpokládali slušný nárůst,“ reaguje na zavření divadel na neurčito ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser.

„Rušíme představení nejen na domácí scéně, ale také zájezdy a domluvené pronájmy. U nás jde například o sérii představení v pražském Divadle Archa, zrušení mezinárodního festivalu divadelních škol Encounter či představení Divadla Husa na provázku v New Yorku, které se mělo uskutečnit začátkem dubna,“ doplňuje Břečkovou a Glasera ředitel Centra experimentálního divadla, pod které spadá Divadlo Husa na provázku a HaDivadlo, Miroslav Oščatka.

„V tuto chvíli nedokážeme říci, jak dlouho bude zákaz představení trvat. Nebudeme-li moci hrát do poloviny dubna, jedná se asi o padesát představení a ztrátu kolem 1,5 milionu korun. Další komplikace může přinést provoz. Za dvanáct dní jsme měli mít premiéru inscenace Gádžové jdou do nebe v režii Jiřího Havelky, o tři dny později premiéru inscenace Vnímání v režii Ivana Buraje. Na ně hned navazuje zkoušení dalších inscenací. To vše je nyní ohroženo,“ doplňuje Oščatka.

Podobně to vypadá v Divadle Bolka Polívky. „Rušíme a přesouváme všechna představení od 10. března do 12. dubna včetně. Program byl plánován téměř každý den a v některé dny i dvakrát,“ říká jeho ředitel Chalupský s tím, že je pro ně výpadek tržeb v tuto chvíli těžko odhadnutelný, neboť se snaží většinu představení přesunout na náhradní podzimní termíny. Vstupenky by tak zůstaly v platnosti. „Záleží na tom, jak dlouho budou opatření trvat. Nedovedu si představit, že se bude dát přeložit například tříměsíční program, který už je nyní v prodeji,“ uvažuje.

Problém podle něj je, že se v tuto chvíli vzhledem k aktuální situaci předprodej vstupenek na další období úplně zastavil. „Příští týden budeme spouštět předprodej na červen a na Letní scénu, protože to je z provozního hlediska nutné, předpokládáme ale, že se bude prodávat jen velmi pomalu. A to bude další problém, protože se nám zpomalí a možná i zastaví cashflow,“ dodává Chalupský.

Specifická situace divadel spočívá v tom, že se zde plánuje na dlouhou dobu dopředu, musí být nasmlouvaní herci, režiséři, vymyslet a postavit je potřeba scénu. Někdo musí složit hudbu, jiný ušít kostýmy. Chod divadla zkrátka nelze ze dne na den stopnout, natož zase ze dne na den obnovit jeho provoz. „Zatím pracujeme tak, abychom po odvolání opatření mohli co nejdříve najet na plný provoz. Momentálně jsou rozezkoušené čtyři premiéry, které už mají vyrobené i scénu a kostýmy,“ přibližuje chod divadla Glaser v čase jeho zavření.

Zkoušky jsou podle jeho slov přizpůsobeny tomu, že se nehraje. „Plánujeme dlouho dopředu, máme nasmlouvané týmy. Bude-li uzavření divadel trvat déle, nazkoušíme plánované inscenace „na sklad“ a pak je uvedeme. V divadlech tohoto typu se nesmírně těžce brzdí, u nás je teď rozjeto všechno, co mají diváci vidět do konce října. Kdybychom teď zaveleli stop, začneme zpomalovat v listopadových plánech,“ zdůrazňuje Glaser.

Uzavření divadel se pochopitelně týká také zaměstnanců, a nejde jen o herecký soubor. „Máme tři soubory a v nich zhruba 250 uměleckých zaměstnanců. Řídíme se Zákoníkem práce. Kdybychom nezkoušeli, šlo by o překážku na straně zaměstnavatele a platili bychom průměrnou mzdu. Výhodnější je tedy pracovat, dokud to jde,“ říká Glaser. Také v Huse na provázku a v HaDivadle zkoušejí nové věci, zaměstnanci tudíž mohou počítat s výplatami jako jindy.

„Vzhledem k tomu, že jsme i nadále uprostřed intenzivních příprav na premiéry, zaměstnance platíme normálně dál. Uvidíme, jak se celá situace bude vyvíjet. Všechna naše divadla mají dohromady asi sto zaměstnanců. Co se týče externích zaměstnanců, ve většině případů jsou placení podle odehraných představení. Pokud se představení nekonají, nemohou být logicky placeni,“ vysvětluje Oščatka s tím, že budou postupovat podle zákona. „Jak směrem k našim zaměstnancům, tak vůči externím spolupracovníkům a dalším partnerům,“ dodává.

Divadlo Bolka Polívka má podle ředitele Chalupského deset zaměstnanců. „A ti budou placeni ve standardním režimu, pokud nebudou nějaká další ještě razantnější opatření. Zatím chodí většina normálně do práce, někteří mají home office, protože se musí v rámci rodin střídat v hlídání dětí, které nechodí do školy a samy doma být nemohou,“ říká. Za problém ovšem považuje situaci s externími spolupracovníky, a to včetně herců.

„Jako nezávislé divadlo, nezřizované, nemáme žádné stále subvence a naše obživa je z devadesáti procent založená na tržbách. Nemáme na to zaměstnávat stálý soubor. Na jednotlivé inscenace najímáme herce, ale i osvětlovače a zvukaře. Jsou placeni za výkon. Neodehraná představení jim proplatit nemůžeme. Tím se ale tito spolupracovníci mohou lehce dostat do existenční krize, protože jim vypadne podstatná část příjmů. Hrozí také, že si najdou úplně jinou práci, a když budou tato opatření trvat dlouho, už se k nám nevrátí,“ upozorňuje Chalupský.

Ještě jinak je na tom Divadlo Feste. Podle Břečkové nemají zaměstnance vůbec, neboť se jedná o nezřizovaný subjekt. „Je tudíž naprosto nereálné, aby některý člen byl v zaměstnaneckém poměru tak, aby to nezruinovalo náš rozpočet. Úzkému týmu vyplatíme honoráře (formou faktury či smlouvy o dílo), počítáme, že pokud dojde k nižšímu počtu odpracovaných hodin, promítne se to do snížení honoráře. O honorář přicházejí herci, technici, produkční, poměr s nimi je uzavřený formou licence, získávají zaplaceno pouze za odehraná představení,“ vysvětluje.

Pokud jde o ztráty, Glaser je považuje za značné. „Ale musíme přemýšlet tak, abychom zamezili škodám budoucím. Budeme teď vytvářet modely, jak postupovat dále a co bude pro ekonomiku divadla nejlepší,“ ubezpečuje ředitel brněnského Národního divadla. Vyhlídky jednotlivých divadel, a také tedy šance na překonání stavu nouze, do jisté míry závisí na jejich možnosti vyjednat si finanční kompenzace se svými zřizovateli. Záležet bude nejspíš na tom, o jak velké a věhlasné instituce se jedná.

Jiná výchozí pozice bude u velkých kamenných divadel, jiná zase u těch malých či alternativně orientovaných souborů. „Naším zřizovatelem je magistrát města Brna, se kterým celou situaci řešíme. Je smutné, že první opatření nejdrastičtěji dopadají právě na segment kultury, na nějž jde ze státního rozpočtu tak málo peněz a který je dlouhodobě podfinancovaný. V každém případě je třeba jednat o možných kompenzacích ze strany státu, na jehož příkaz došlo k okamžitému ukončení hraní,“ myslí si Oščatka.

Situace je podle něj z ekonomického hlediska vážná. „Takže o celé situaci bude s ministrem jednat také paní primátorka Markéta Vaňková,“ uzavírá Oščatka rozhovor pro INFO.CZ. Podobně je na tom Národní divadlo, i jeho zřizovatelem je město Brno. „Včera se uskutečnilo první jednání. Nyní se mapuje situace, nikdo nedovede odhadnout, jak dlouho situace potrvá. Denní výpadek příjmů jen brněnských příspěvkových organizací je hodně přes 800 tisíc,“ upozorňuje Glaser.

„Zřizovatele nemáme,“ doplňuje Chalupský z Divadla Bolka Polívky s tím, že jsou soukromá nezávislá scéna. „Jsme čerstvými členy Asociace nezávislých divadel. Jsme s nimi ve spojení a mají od nás podklady. Kompenzace požadovat budeme. Půjčka s odkladem splacení je jen dočasné řešení a problém odsune, ale možná nezbude, než využít tento nástroj a počkat, až pandemie pomine. A pak budeme hledat jiné efektivnější řešení,“ uvažuje. Zároveň se obává, že je situace v dlouhodobém měřítku postihne z více stran, neboť veřejné rozpočty budou sanovat vzniklé škody.

„A tak bude ještě méně prostředků alokovaných do dotačních programů, diváci budou také řešit osobní finance po delším výpadku, soukromé podniky budou sanovat vlastní ztráty a tak ubude darů a příjmů ze sponzoringu,“ uzavírá Chalupský. „Divadlo Feste je zřizovaný kulturní subjekt, fungující jako zapsaný spolek. Zda dojde k nějaké kompenzaci, nevíme, předpokládáme ale, že nikoli,“ doplňuje Břečková s tím, že také Feste je členem Asociace nezávislých divadel.

Podle Glasera z brněnského Národního divadla bude jednoznačně třeba, aby pomohl stát. „Město je směrem ke kultuře nadoraz. Všechny organizace jsou podfinancované a bez vnitřních rezerv. Příspěvek zřizovatele, ministerstva, kraje pokryje mandatorní výdaje. Obrovský výpadek tržeb bude znamenat extrémní problém,“ varuje Glaser.

SDÍLET