Evropa se pře o zákaz lyžování kvůli covidu. Likvidační, zní z Česka

25. 11. 2020 • 18:43
Do konce roku žádné lyžování na evropských svazích! S takovým návrhem kvůli covidu přišel italský premiér, který se obává, že by se jinak koronavirus znovu začal šířit. A není sám. V Česku a některých dalších zemích se ale tenhle nápad vůbec nelíbí.

Italský premiér Giuseppe Conte přitom není jediným evropským politikem, který žádá, aby areály zůstaly o vánočních prázdninách v celé Evropě uzavřené. K jeho požadavku s v úterý připojil například i předseda bavorské vlády Markus Söder. A o zákazu uvažuje i francouzská vláda.

„Společně s Angelou Merkelovou a Emanuelem Macronem pracujeme na společném evropském protokolu k tématu zimní dovolené. Kvůli zvýšenému riziku infekce si zimní lyžařskou dovolenou nyní prostě nemůžeme dovolit,“ řekl Conte v pondělí v italské televizi La7. Podle něj Itálie nemůže připustit, aby ji kvůli otevřeným střediskům a tisícovkám lyžařů ohrozila další, už třetí vlna epidemie.

Návrh ale vzbudil mezi politiky v EU značně rozdílné reakce. Zatímco francouzský i bavorský premiér jsou mu nakloněni, i pověřenec německé spolkové vlády pro turistický ruch Thomas Bareiß s ním nesouhlasí. „Bezpečnost musí být i v zimě na prvním místě. Jsem však přesvědčen, že lyžování je do jisté míry a za jasných kritérií, jakým může být například stanovení maximálního počtu denních skipasů, možné bez problémů,“ řekl Bareiß německé agentuře DPA.

Ani Rakušané, u nichž jsou příjmy ze zimního turistického ruchu významnou součástí státního rozpočtu, si nedovedou uzavření středisek představit. Pokud by k němu unie přistoupila, žádalo by Rakousko odškodné. Podle ministryně pro cestovní ruch Elisabeth Köstingerové zaměstnává lyžařská turistika v zemi přímo či nepřímo až 700 tisíc lidí. I proto jsou provozovatelé areálů údajně opatrnější a dovolí lyžování pouze za přísných bezpečnostních podmínek. „Zimní dovolená v Rakousku bude bezpečná,“ prohlásila Köstingerová.

Také rakouský ministr financí Gernot Blümel (ÖVP) se domnívá, že Rakousko omezením počtu skipasů, dodržováním rozestupů, povinnými rouškami na lanovkách a uzavřením takzvaných apres-ski barů dokáže šíření infekce zabránit. Pokud má podle něj Evropská unie na bezpečnost lyžování jiný názor, měla by také nést náklady. Ty v rakouském případě odhaduje ministr na minimálně dvě miliardy eur (54 miliard korun). „Jestliže to EU opravdu chce, musí za to zaplatit,“ uvedl Blümel, který navrhuje v zásadě dva způsoby odškodnění. První by spočíval v tom, že by EU zaplatila přímo rakouské vládě a ta by peníze rozdělila provozovatelům areálů. Druhý způsob počítá se snížením rakouských plateb do společného unijního rozpočtu.

Vzít peníze a zavřít?

Dohadování o kompenzacích za uzavřená střediska ale v mnoha zemích vyvolává i spekulace, že minimálně některým provozovatelům by se možná více vyplatilo, kdyby dostali odškodné, než kdyby šli do rizika a areály otevřeli. Letošní zimní sezóna totiž pro střediska navzdory všem snahám prostě bude rizikovější. Jejich provoz může omezit náhlý výskyt nákazy anebo jednoduše skutečnost, že lidé ze strachu nepřijedou. V takovém případě provozovatelům otevřených středisek odškodnění nikdo nedá.

Předseda Asociace lanové dopravy ČR Jakub Juračka už dříve INFO.CZ potvrdil, že o tom, zda má vůbec za těchto okolností zahájit provoz, vážně uvažuje 10 až 15 % provozovatelů českých lyžařských areálů. „I já sám se zamýšlím nad tím, zda nakonec otevřu,“ řekl Juračka. Pokud by se ale EU podle něj dohodla, že „úředně“ zavře až do konce prosince všechny areály v Evropě, mohlo by to být pro zimní cestovní ruch a s ním spojenou zaměstnanost naprosto likvidační. A to zvlášť v Česku.

„Naše vláda totiž s nějakými kompenzacemi, které by pomohly uzavřeným střediskům přežít těžké období, prakticky nepočítá, nebo je svazuje s nepřekonatelnou byrokracií. Přitom v Rakousku dostanou provozovatelé za každý den nuceného uzavření 70 % zprůměrovaného obratu, v Německu dokonce 80 %,“ uvedl Juračka. Pokud by se tedy EU rozhodla, že lyžování už do konce roku neumožní, pak by se musela sjednotit pravidla pro všechny „lyžařské země“ jako celek.

To ale platí i pro případ, že areály zůstanou v prosinci s omezením otevřené. „Opět se musíme dohodnout, a naši kolegové v Rakousku, Německu či Švýcarsku s tím souhlasí, že když se bude lyžovat, musí pro všechny platit stejné podmínky,“ uvedl Juračka. Podobně žádají provozovatelé lyžařských areálů – což někomu může znít jako kontroverzní či zvláštní požadavek – aby se všude začalo lyžovat ve stejný den, tedy například 18. prosince. „Pokud by někdo otevřel dříve, všichni lyžaři by se pochopitelně vrhli právě k němu, což by opět zvýšilo možnost nového rozšíření nákazy,“ vysvětluje Juračka.

O sjednocení podmínek lyžování v celé střední Evropě jednali ve středu v Mnichově zástupci lyžařských středisek z Německa, Rakouska, Švýcarska a Itálie, přičemž se prostřednictvím telemostu jednání zúčastnila i česká ALDR. „S našimi kolegy v zahraničí se takřka ve všem shodujeme, nyní záleží na tom, jak zareagují politici,“ uvedl Juračka.