Fenomén terorismus. Evropa umí riziku předcházet, ale nikdy ho nevymýtí

Útoky v Hanau, Nice nebo ve Vídni nám letos připomněly, že terorismus tu stále je. Ačkoli Islámský stát oficiálně padl, Evropa se dál musí bránit. Na druhou stranu platí, že podobných incidentů nepřibývá, jakkoli by se mohlo zdát, že opak je pravdou. „Statistiky teroristických útoků neuvádí žádný znatelný nárůst,“ připomíná Miroslav Mareš, výzkumník a bezpečnostní analytik z brněnské Masarykovy univerzity. Ten spolu s expertem na radikalismus Markem Čejkou a soudcem Městského soudu v Praze Štěpánem Výborným nedávno přinesl komplexní pohled na téma v rámci debaty spolku Mladí demokraté.

Podle české policie je terorismus „použití násilí, nebo hrozba násilím, za účelem vyvolání pocitu strachu ve společnosti.“ Útočníci usilují o dosažení konkrétních, zpravidla politicky či nábožensky motivovaných cílů. V posledních letech Evropu nejvíce zasáhl právě náboženský terorismus, ale není to pravidlo. „Evropany zajímá především dění v Evropě, je ale důležité chápat souvislosti, vnímat také jiné kontinenty a pohlížet na tyto jevy vědeckým způsobem,“ říká Marek Čejka působící na Masarykově univerzitě v Brně. „Evropa není nejpostiženějším regionem, na rozdíl od subsaharské a jihozápadní Afriky, Blízkého východu, nebo jihovýchodní Asie.“

Čejkou zmíněné oblasti trpí terorismem nejvíce, což potvrzuje také globální index terorismu (Global Terrorism Index – GTI), žebříček řadící státy podle teroristické aktivity. Na jeho čele jsou jako nejnebezpečnější Afghánistán, Irák, Nigérie, Sýrie a Somálsko. Ze zmíněných zemí se také často rekrutují útočníci, kteří později zamíří na starý kontinent. Česká republika je v GTI na příčce číslo 111.

Živé vysílání z místa činu

Evropský pocit ohrožení je svou intenzitou v nepoměru k počtu útoků. Jak uvedl Mareš, problémem je zvýšená aktivita a viditelnost islamistů v posledních zhruba pěti letech, kdy za 13,5 % všech teroristických útoků v Evropské unii stáli džihádisté (108 z 805, součástí statistiky jsou i zmařené a nepovedené útoky). Vyplývá to ze statistik Europolu, které také uvádějí, že mezi lety 2010 a 2014 bylo v EU vysloveně džihádistických útoků jen 11 (celkově 993).

Další příčinou, proč terorismus v posledních letech vnímáme intenzivněji, je mimořádná pozornost ze strany médií. „Terorista počítá s tím, že jeho čin zapůsobí na široké masy obyvatelstva. To je dnes pro útočníky poměrně snadné díky sociálním sítím a médiím. I skutek spáchaný na druhém konci světa se snadno dostane k obyvatelům Česka,“ uvedl soudce Městského soudu v Praze Štěpán Výborný s tím, že přehnanou medializací by se měla evropská společnost více zabývat.

I v minulosti se Evropa s teroristickými skupinami a vraždami civilistů potýkala. Radikální organizace IRA, Frakce Rudé armády, nebo ETA podnikaly v druhé polovině minulého století mnoho útoků se stovkami obětí. Například jen ETA mezi lety 1968 a 2010 zabila 829 lidí. Byl tu ovšem podstatný rozdíl: sociální sítě neexistovaly a šíření mediálního obsahu bylo na zcela jiné úrovni. Nikdo nešířil dramatické záběry vraždících útočníků takřka v reálném čase.

Pro srovnání situace z letošního listopadu: Při teroristickém útoku ve Vídni se ihned začaly na sociálních sítích objevovat fotografie a videa – tak jako v řadě případů v uplynulých letech. Pachatel před útokem dokonce publikoval na svém instagramovém účtu fotografii s výzbrojí. Rakouská policie reagovala rychle a vyzvala lidi, aby neumisťovali záběry na sociální sítě, naopak prosila veřejnost, aby důkazní materiály zasílala přímo vyšetřovatelům. Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer posléze potvrdil, že policie vyhodnocovala více než 20 tisíc videí od svědků a z průmyslových kamer.

Právě na zmíněných záběrech se ukázalo, s jakou krutostí pachatel postupoval. Nebezpečné je to mimo jiné kvůli tomu, že podobné záběry můžou sloužit jako inspirace pro ostatní. „Takoví jedinci jsou často i psychopatologicky orientovaní. Může se pak stát, že budou chtít útok napodobit a roli teroristů přijmou za svou,“ říká Mareš a dodává, že podobný a znatelný efekt měla také propaganda Usámy bin Ládina či takzvaného Islámského státu.

Benda: Trest smrti za terorismus či válečné zločiny by byl spravedlivý

Evropa bojující

Otázkou zůstává, jakými způsoby lze terorismus potlačit. Podle Čejky byl zmíněný vídeňský útok spíše akcí jednotlivce, tzv. osamělého vlka. „Těmto akcím se dá velmi těžko předcházet. Tajné služby jsou sice často úspěšné, ale nikdy nezachytí všechny plány jednotlivců,“ popisuje Čejka problém spojený s terorismem. Země jako Rakousko, ale také Francie, Německo, nebo Velká Británie mají poměrně silnou komunitu lidí, kteří tíhnou k extremismu. Právě takoví lidé se mohou osamělými vlky stát.

„Pro české bezpečnostní složky jde o události, které by je měly varovat. Je zde potřeba intenzivně spolupracovat na mezinárodní úrovni,“ okomentoval podzimní útoky v Rakousku a Francii Mareš a připomněl, že státy již intenzivně spolupracují. „Prevence terorismu a extremismu je jednou z hlavních priorit evropské mezinárodní spolupráce. Existuje mnoho grémií, kde se tyto věci řeší, ať už se to týká zpravodajských služeb, nebo policejních a justičních orgánů. Na evropské úrovni existuje i koordinátor protiteroristické politiky,“ doplnil Mareš a jmenoval název jedné ze skupin, jejíž je sám členem – European Expert Network on Terrorism Issues.

Problematická výměna citlivých informací

Státy Evropy řeší také efektivitu předávání informací a zlepšují společné databáze. Kromě toho nezávisle na sobě zpřísňují zákony, které terorismus postihují. „Například v českém trestním zákoníku byly specifikovány zvláštní skutkové podstaty týkající se financování terorismu. Dle práva může být osoba, která by přispívala na činnost teroristické skupiny, odsouzena na 3 až 12 let. Ten, kdo teroristické činy schvaluje, může být odsouzen na 5 až 15 let,“ uvedl soudce Výborný.

„Spolupráce evropských států při potírání terorismu je určitě lepší, než byla při našem vstupu do EU a NATO. Mezi zpravodajskými službami je ale výměna citlivých informací pořád problematická,“ zhodnotil Čejka. Evropská unie se mimo to snaží předcházet terorismu také programy proti radikalizaci. A pokud se někde státům daří opravdu spolupracovat, pak je to na poli financí. Podle Výborného jde o jednu z oblastí, kde proběhla synchronizace na celoevropské úrovni, což dokládá směrnice EU o boji proti praní peněz a financování terorismu. Peníze přitom k teroristům tečou mnoha často sofistikovanými způsoby. „Někteří si na sebe vydělají díky dalším, většinou nelegálním činnostem, jako je třeba prodej drog. Peníze získávají také díky darům, které k nim mohou směřovat přímo, nebo přes různé fondy,“ popisuje metody Výborný.

Macronův boj s islamismem nikam nevede. V Česku to migranti nenávidí, říká Pelikán

Nižší desítky nebezpečných jedinců

V současné době je podle Výborného terorismus financován hlavně regionálně. Jednou z věcí, kterou teroristé ke svému úspěchu potřebují, je tedy silné zázemí, kde by se před a po útoku mohli pohybovat. Jak je na tom v tomto ohledu Česká republika? Podle jmenovaných akademiků z Masarykovy univerzity v Česku chybí hned několik faktorů nahrávajících teroristickému útoku. A jedním z nich je právě dostatečně široké podhoubí teroristických skupin.

Například ohledně radikálního islámu je u nás situace úplně jiná než v západní Evropě. „Muslimská komunita je u nás malá, nemá politické ambice a od radikalismu se poměrně distancuje,“ uvedl Čejka s tím, že extremismus se může nacházet ve všech částech společnosti, nejen v prostředí muslimů. Cíle v České republice navíc podle Čejky nemusí být pro teroristické útoky až tak zajímavé. „Největší útoky jsou zaměřeny na evropská města světového významu, jakými jsou Berlín, Brusel, Paříž, Londýn, Vídeň a Madrid,“ uvedl.

Přesná data o všech potenciálních teroristech lze ale jen těžko získat. Miroslav Mareš se pokusil o velmi hrubý odhad počtu lidí, kteří jsou v Česku výrazně v opozici k evropskému demokratickému zřízení: „Zcela přibližně si troufnu tvrdit, že u nás jde cca o 600 lidí. To ale ještě automaticky neznamená, že budou odhodlaní provést nějaký útok. Reálné nebezpečí může hrozit u zhruba 20 lidí,“ řekl Mareš a dodal, že z jeho čísel nejde dělat velké závěry, protože opravdu spolehlivá statistika by musela vycházet z oficiálních údajů, které ale bezpečnostní složky nedávají k dispozici. Soudce Výborný nicméně s přibližným odhadem souhlasí. „Podle mého názoru jde o nižší desítky, možná vyšší jednotky,“ uvedl.

V Česku se ale mohou odehrávat setkání teroristů a přípravy útoků, zvýšená pozornost policistů a zpravodajců je tedy na místě. „Terorismus a násilný extremismus je zlo, proti kterému musíme bojovat. Musíme účinně reagovat na teroristickou propagandu a nepodceňovat rizika,“ konstatuje ministr vnitra Jan Hamáček na webu svého resortu.

Ach, ty teroristické pohřby. Kde vrazi získávají auru hrdinů, tam můžete čekat peklo

Čeští teroristé

Připravena na terorismus je také česká legislativa. „České soudy jsou schopné trestat mnoho forem radikalismu, ať už by se to týkalo projevů na verbální úrovni, násilností, nebo založení nějaké radikální skupiny,“ popsal Výborný. Podle akademika Mareše je potřeba zlepšit vymáhání zákonů. To se již průběžně daří. Vloni byl za terorismus odsouzen první člověk v Česku, Jaromír Balda. Důchodce v roce 2017 pokácel dva stromy na vlakové koleje a způsobil tím dvě nehody vlaků. Balda byl nedávno po roce vězení podmínečně propuštěn. 

Pražský městský soud letos uložil dvouletý podmíněný trest Renatě Pelikánové, která schvalovala teroristický útok v novozélandském Christchurchi. Taktéž Dominik Kobulnický zaplatil za propagaci terorismu, konkrétně za velebení Islámského státu a Kavkazského emirátu. Šestadvacetiletý Slovák bydlící v Praze dostal trest pět a půl roku. Odsouzen byl letos také bývalý pražský imám Samer Shehadeh (na 10 let) společně s bratrem (na 11 let, odvolal se) a tchýní (na 6 let) za účast v teroristické skupině a financování terorismu (INFO.CZ před časem jejich příběh popsalo zde). Zatím posledním případem z Česka, souvisejícím s terorismem, je muž iráckého původu, který z Vysočiny financoval svého syna, bojujícího za Islámský stát a dostal tříletou podmínku.

„O většině policejních akcí spojených s terorismem se vůbec nedozvíme, takže ani nevíme, kolika potenciálním útokům se podařilo zabránit,“ upozorňuje soudce Výborný. Podle něj je otázka, kolik je na českém území tzv. osamělých vlků, kteří se mohou nebezpečně inspirovat, například nedávnou vídeňskou událostí. „Bohužel se to vyloučit nedá. Roli můžou hrát i psychické problémy a osobní frustrace,“ myslí si Miroslav Mareš. 

Jmenovaní experti se však shodují na tom, že vhodnou prevencí lze terorismu předejít, a to nejen v České republice. Nezbytnou je tedy spolupráce na globální úrovni a monitorování rizikových skupin, ať už jde o extremisty náboženské, politické, či jiné. Podle Mareše by také pomohlo, kdyby se dařilo bránit vzniku tzv. paralelních společností a kdyby se jednotlivé státy více vymezovaly proti podpoře terorismu. Západní svět navíc může přispět k urovnání situace na Blízkém východě nebo v Africe. „Na druhou stranu jde o boj na dlouhou trať a nelze říct, že se terorismus podaří vymýtit. I v budoucnu bude k útokům bohužel docházet. Nestabilních oblastí, kde může docházet k vytvoření nových skupin, je ve světě mnoho,“ uzavírá Štěpán Výborný.

SDÍLET
sinfin.digital