Fenomén terorismus. Evropa umí riziku předcházet, ale nikdy ho nevymýtí

Dominik Dubovčí

Útoky v Hanau, Nice nebo ve Vídni nám letos připomněly, že terorismus tu stále je. Ačkoli Islámský stát oficiálně padl, Evropa se dál musí bránit. Na druhou stranu platí, že podobných incidentů nepřibývá, jakkoli by se mohlo zdát, že opak je pravdou. „Statistiky teroristických útoků neuvádí žádný znatelný nárůst,“ připomíná Miroslav Mareš, výzkumník a bezpečnostní analytik z brněnské Masarykovy univerzity. Ten spolu s expertem na radikalismus Markem Čejkou a soudcem Městského soudu v Praze Štěpánem Výborným nedávno přinesl komplexní pohled na téma v rámci debaty spolku Mladí demokraté.

Podle české policie je terorismus „použití násilí, nebo hrozba násilím, za účelem vyvolání pocitu strachu ve společnosti.“ Útočníci usilují o dosažení konkrétních, zpravidla politicky či nábožensky motivovaných cílů. V posledních letech Evropu nejvíce zasáhl právě náboženský terorismus, ale není to pravidlo. „Evropany zajímá především dění v Evropě, je ale důležité chápat souvislosti, vnímat také jiné kontinenty a pohlížet na tyto jevy vědeckým způsobem,“ říká Marek Čejka působící na Masarykově univerzitě v Brně. „Evropa není nejpostiženějším regionem, na rozdíl od subsaharské a jihozápadní Afriky, Blízkého východu, nebo jihovýchodní Asie.“

Čejkou zmíněné oblasti trpí terorismem nejvíce, což potvrzuje také globální index terorismu (Global Terrorism Index – GTI), žebříček řadící státy podle teroristické aktivity. Na jeho čele jsou jako nejnebezpečnější Afghánistán, Irák, Nigérie, Sýrie a Somálsko. Ze zmíněných zemí se také často rekrutují útočníci, kteří později zamíří na starý kontinent. Česká republika je v GTI na příčce číslo 111.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital