Cesta na Mars. Ještě poměrně nedávno téma pro sci-fi literaturu a filmy, dnes naprosto reálný plán. Co vlastně o Marsu víme, jak bude samotná mise probíhat a hlavně kdy bude onen „malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“ poprvé na povrchu našeho vesmírného souseda vykonán? Janu Spratkovi z pražského planetária, který se zabývá popularizací kosmonautiky, nechybí optimismus. A pokud vše vyjde, tak se první lidské stopy na Marsu dočkáme dříve, než bychom si mysleli.
Proč vlastně Mars? Proč jsme se upnuli k rudé planetě, když třeba o Měsíci pozitivně víme, že tam jsme schopni lidskou posádku dostat, a to s řádově horší než současnou technikou?
Měsíc má své výhody a stejně tak i Mars. Když se na to podíváme komplexněji, zjistíme například to, že Mars je oproti Měsíci dost velký, díky čemuž má i poměrně velkou gravitaci. Astronauti na oběžné dráze se potýkají s tím, že jim v důsledku nulové gravitace ve stavu beztíže atrofují svaly. Na Měsíci je oproti Zemi zhruba šestinová gravitace, na Marsu pak zhruba třetinová. Zároveň obrovskou roli hraje vzdálenost. Ano, Měsíc je blízko, ale když už si máme vybrat jiné těleso, kam bychom chtěli letět, tak Venuše je sice o něco blíže než Mars, ale tam je na povrchu tlak jako kilometr pod vodou, nedýchatelná atmosféra a extrémní teploty. Na Marsu alespoň nějaká atmosféra je. Ona tedy nějaká je i na Měsíci, jen je extrémně řídká, většinou jde jen o výpary z ohřívaných hornin. Mars ji má oproti Zemi setinovou, ale pořád je dost hustá na to, aby dokázala částečně chránit před radiací i před potenciálně nebezpečnými padajícími tělesy. Atmosféra zároveň plní tepelněregulační funkci.
Teploty se na Marsu a na Měsíci pohybují v jakých hodnotách?
Jak už jsem řekl, Měsíc sice minimální atmosféru má, jen je její regulační faktor téměř nulový a díky tomu jste například na osvětlené straně vystaven teplotě až sto padesát stupňů a na odvrácené minus sto padesát stupňů Celsia. Atmosféra Marsu přece jen dokáže regulovat teploty tak, že na povrchu planety může být i výjimečně příjemných dvacet stupňů. Samozřejmě bez skafandru tam nikdo nepřežije, co si budeme říkat, ale i přístroje pro podporu života budou fungovat lépe než v jiných extrémech. A další obrovský faktor je ten, že na Marsu máme vodu a je jí tam docela dost. Dnes už víme, že je i na Měsíci v hlubokých kráterech na pólech. Mars jí má ale výrazně více. Poslední, téměř až psychologický, faktor je ten, že s tím, jaké poznání máme k dispozici, očekáváme, že na Marsu kdysi dávno byl život, a my bychom tam jeho stopy moc rádi našli.
Myslím, že se budeme všichni hodně divit, s čím vším v krátké době Elon Musk vyrukuje.
Už to, že jsme tam našli vodu v nějakém skupenství, tomu asi dost napovídá...
Z pohledu morfologie Marsu a podle všech možných indicií se ukazuje, že tam opravdu kapalná voda ve velkém množství byla a s ní i možné podmínky vhodné pro život, proto očekáváme, že by tam život mohl být. Sečteno podtrženo, co se atraktivity Marsu jako cíle týče, jde o kombinaci podmínek, jaké tam panují, a touhy, proč tam vůbec letět. To z Marsu dělá ideálního a v současné době hlavně jediného reálného kandidáta.
O letu na Mars se mluví už dlouho, teď to skoro vypadá i z laického pohledu, že by záměr brzy mohl nabýt i nějakých konkrétnějších obrysů. Když si vezmeme technologie, které teď máme dostupné, ostatně dnešní levné chytré telefony jsou technologicky o poznání pokročilejší než celé Apollo, které doneslo člověka na Měsíc, šlo by na Mars odletět rovnou?
Budu ve své odpovědi hodně odvážný. Věřím tomu, že kdyby lidstvo teď řeklo, že jeho cílem je dostat se na Mars co nejdříve, tak jsem přesvědčen, že tam do pěti let jsme. Aktuálně nemáme raketu, která by najednou na Mars vyslala jak lidskou posádku, tak zásoby a systémy podpory života. Dokážeme ale postavit dost rychle raketu, která tam zvládne dopravit několikatunový náklad. Můžeme poslat několik lodí jen s nákladem a člověk by byl jen finální krok. Když už tam bude mít prostředky k vytvoření vhodných podmínek, tedy když už na Marsu budeme mít moduly, jeden na jídlo, druhý na výrobu kyslíku a tak dále, a ty jen bude stačit dát dohromady, nebavíme se o tak velkém sci-fi. Je to odvážné tvrzení, ale zároveň kdybychom opravdu všichni vynaložili veškeré úsilí, tak bychom se tam skutečně byli schopni za pár let dostat. Kdybych měl být hodně konkrétní, tak v případě, že by USA řekly, že dají NASA s cílem přistát na Marsu stejný rozpočet jako armádě, tak tam možná budeme ještě dříve než za těch pět let. NASA má rozpočet přibližně 50× nižší než americká armáda. Je to jen o zdrojích financování.
