Grygárek sepsal žalobu poté, co Nejvyšší soud v Brně odmítl v půlce září stížnost Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana proti zastavení jeho stíhání. „Na rozdíl od trestního řízení, které muselo alespoň zdánlivě probíhat podle zákonných pravidel, žalovaný napsal knihu bez dodržování jakýchkoli, zákonných, ale i morálních, pravidel, aniž by jakkoliv zohlednil známé výsledky trestního řízení. Nejen, že v knize publikuje neveřejné údaje z trestního spisu, ale navíc vytváří další fabulace, čímž újmu způsobenou žalobci jen dále prohlubuje,“ stojí v žalobě.
Grygárek čelil obžalobě ze zneužití pravomoci v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty. Robert Šlachta detaily z vyšetřování velmi košatě popsal nejen v knize, ale o Grygárkovi hovoří na diskusích, kterými podporuje prodej knihy a připravuje si vstup do politiky.
„My už jsme v té době zpracovávali kauzu Nagyová a bylo hrozně vtipné – teda až teď, s odstupem času, ale tehdy moc ne – že jsme zaznamenali na odposleších, že se má další den doručit sdělení obvinění nějakému vysoce postavenému policistovi. Samozřejmě zavládla panika, protože lidi si mysleli, že půjde o mě. Musím říct, že jsem do rána čekal docela se sevřeným zadkem, jestli to opravdu budu já. Nakonec šlo o Lessyho. V rámci odposlechů a datového provozu směrem zpátky – to znamená kdo, kdy, kde se s kým bavil a posílal SMS půl roku dozadu –, ale i z dalších provedených úkonů jsme najednou začali zjišťovat, že pan Grygárek plní v podstatě roli hlídacího psa pro spoustu vlivných osob v této zemi, mezi něž patřila celá řada lobbistů, politiků z ODS a manažerů. Zjednodušeně řečeno si pan Grygárek ty spisy vyžádal, udělal podrobnou analýzu a podal zprávu těm, kterých se to týkalo. O tom, že se z jeho strany určitě nejednalo pouze o zájmovou činnost, svědčil mimo jiné i fakt, že disponuje drahým bytem v pražské galerii Myšák, což ho následně opět spojilo s některými lobbisty,“ stojí v jedné ze statí ve Šlachtově knize.
„V té době jsme ji ani neodposlouchávali, ale odposlouchávali jsme státní zástupce a další osoby a bylo jasné, že úniky jdou od Grygárka. Ale ještě jsme nevěděli, že ten únik šel přes ni a že to použili s Nečasem proti Topolánkovi,“ lze se dočíst v další z pasáží Šlachtovy knihy.
„Žaloba na ochranu osobnosti na Roberta Šlachtu pro lživá tvrzení uvedená v jeho knize Třicet let pod přísahou je již vypracovaná a bude podána v nejbližších dnech,“ sdělil Grygárek České justici.
Šlachtova nekvalitní práce
Bývalého žalobce zastupuje advokátní kancelář Toman & Partneři. „Tvrzení žalovaného poškozují právo žalobce na čest, důstojnost, vážnost a dobrou pověst. Žalované výroky zásadním způsobem zasahují do profesního života žalobce, který působí jako advokát. Poškozeny byly také rodinné a další osobní vztahy žalobce, když tento je soustavně neoprávněně žalovaným obviňován z páchání trestné a jiné protiprávní činnosti, a to i přesto, že byla všechna podezření zákonným způsobem vyvrácena,“ stojí v Grygárkově žalobě na Šlachtu.
Grygárek je podle žaloby také vystaven nevyžádané medializaci své osoby. „Žalobce byl v důsledku nekvalitní práce žalovaného a jím řízeného ÚOOZ ve spolupráci s nekvalitní prací státních zástupců z VSZ v Olomouci několik let prověřován, následně také obviněn a obžalován. Na základě zákonem stanovených postupů v trestním řízení mohl být žalobce uznán vinným, anebo mohl být obžaloby zproštěn a očištěn. Tak se také stalo, když bylo po několika letech trestní řízení soudem pravomocně zastaveno,“ konstatuje v žalobě na Šlachtu Grygárek.
Grygárek už uplatnil vůči České republice nárok na náhradu škody způsobené nezákonným trestním stíháním. „V této době se žalovaný, tentokrát již svým vlastním jménem, rozhodl pokračovat v nezákonných zásazích do osobnostních práv žalobce, a to právě vydáním knihy obsahující nepravdivá tvrzení. Tvrzení žalovaného obsažená v knize zasahují do práv žalobce ještě intenzivnějším způsobem, jelikož na rozdíl od trestního řízení, které muselo alespoň zdánlivě probíhat podle zákonných pravidel, žalovaný napsal knihu bez dodržování jakýchkoli, zákonných, ale i morálních, pravidel, aniž by jakkoliv zohlednil známé výsledky trestního řízení. Žalovaný nejen, že v knize publikuje neveřejné údaje z trestního spisu, ale navíc vytváří další fabulace, čímž újmu způsobenou žalobci jen dále prohlubuje.“
Zprávu přinesl portál Česká justice, pokračování textu čtěte zde >>>
