Martina Kavanová z PAQ Research v rozhovoru pro INFO.CZ vysvětluje, jakým způsobem se našemu státu daří integrovat válečné uprchlíky z Ukrajiny. A pozastavuje se nad tím, že se jim vláda rozhodla od července radikálně snížit finanční podporu. Mnohým z nich totiž podle jejích slov nezbude nic jiného než se vrátit na Ukrajinu. „I když se to oficiálně neříká, stát musel s něčím takovým počítat,“ dodává Kavanová.
Přibližně rok a půl od začátku války na Ukrajině je možné bilancovat, pokud jde o to, jak Česká republika zvládla příliv válečných uprchlíků. Jak byste na tuto otázku odpověděla vy?
Hned na začátku je důležité správně zarámovat migrační vlnu – a to v tom smyslu, že bychom ji měli chápat jako příležitost. Což se neděje, tady převládá výklad, podle kterého je to pro Českou republiku problém, se kterým se musíme nějak vypořádat.
V jakém slova smyslu to je pro nás příležitost?
Za prvé, dlouhodobě trpíme nedostatkem lidí na pracovním trhu. V mnoha oborech nám chybí desítky až stovky tisíc lidí. A z Ukrajiny k nám přišli především vzdělaní lidé. V našem zájmu tedy je, aby lidé z Ukrajiny chtěli zůstat, neboť jsou ekonomickým přínosem pro naši zemi.
A za druhé, migrační vlny budou následovat i v naší blízké a vzdálené budoucnosti, takže ta současná je ideální příležitost k tomu, abychom se nějak naučili s migranty zacházet. Klíčová otázka je, jak efektivně náš stát zvládá příliv uprchlíků a jakým způsobem situaci komunikuje.
Je v našem zájmu, aby tady uprchlíci z Ukrajiny zůstali natrvalo.
