Levice v úzkých. ČSSD i KSČM ve volbách doplatí na podporu Babiše

 FOTO: ČTK

Vratislav Dostál

12. 08. 2020 • 13:10
Ve vůbec nejsložitější situaci se nejen před podzimními krajskými a senátními volbami, ale především před těmi sněmovními, které budou příští rok, nachází tradiční levice. Komunisté i sociální demokraté doplácejí na to, že jsou součástí vládního bloku po boku hegemona české politiky, Andreje Babiše a jeho hnutí ANO.

Tento trend pro INFO.CZ popisuje i politolog Lubomír Kopeček. „Pozice spoluvládnutí s největším politickým konkurentem je přirozeně velmi nevýhodná pro politickou revitalizaci ČSSD,“ říká a naráží tím na druhou podstatnou okolnost související s úpadkem obou levicových stran. Andrej Babiš totiž levici zastiňuje nejen ve vládě, ale také v očích jejích tradičních voličů, kteří k němu postupně přeběhli. „Problémy ČSSD mají v posledních letech v zásadě kontinuitní charakter, i když průvodní efekty se v čase liší. Společný jmenovatel těchto problémů je v podstatě stejný – voličská konkurence hlavně ANO, ale i dalších stran, za zmínku stojí zvláště radikální pravice, tedy hlavně SPD, kterým ČSSD nedokáže čelit,“ míní politolog.

A přidává k tomu ještě další faktory, jako například latentní vnitřní nejednota sociální demokracie a její slabá zakořeněnost ve společnosti. „Tím posledním ale není ČSSD nijak mezi českými stranami výjimečná,“ upozorňuje. A pokud jsme tu v minulém textu spekulovali, že ČSSD může vést do sněmovních voleb někdo jiný než stávající předseda Jan Hamáček, podle Kopečka by to nejspíš mělo na volební výsledek jen omezený vliv. „Osobně také příliš nevěřím, že by ČSSD po pravděpodobně špatném výsledku v podzimních krajských a v senátních volbách z vlády odešla. Podobné debakly už ČSSD nedávno zažila (komunální volby 2018, Evropské volby 2019) a odchod z vlády to nezpůsobilo,“ uvažuje politolog. 

Pokud jde o komunisty, jsou podle něj v zásadě také v situaci, kdy doplácí na svou podporu vlády, což podle něj logicky oslabuje jakýkoliv protestní apel, na kterém KSČM po roce 1989 vždy stavěla. Kopeček z toho vyvozuje, že se komunisté pohybují v dost nepřirozené a voličsky nevýhodné pozici, do které je vmanévrovalo stávající vedení strany. „V kombinaci s dlouhodobou erozí tvrdého voličského jádra KSČM, které pomalu vymírá, se dá v souvislosti s krajskými volbami čekat, že u řady krajů bude mít tato strana problém překročit pětiprocentní uzavírací klauzuli. V porovnání s minulými krajskými volbami tudíž pravděpodobně půjde o výrazný propad,“ odhaduje politolog.

Obecně je ale – pokud jde o nějakou věrohodnou prognózu volebních výsledků – opatrný. „Jsme na začátku velkých hospodářských problémů a možná před druhou vlnou koronavirové krize. Tato vláda tak bude čelit v posledním roce svého mandátu větším výzvám, než si na začátku tohoto roku kdokoliv dovedl představit. Může to mít velké politické dopady a také to nabízí velké příležitosti středopravé opozici, byť je otázka, jak je dokáže využít,“ upozorňuje. 

A dodává, že je ve hře příliš mnoho neznámých faktorů, než aby se dalo odhadnout, jak moc se česká politika po příštích sněmovních volbách změní. „V každém případě je situace nyní o dost nevyzpytatelnější,“ nepochybuje Kopeček. Podzimní krajské a senátní volby a jejich výsledky by nicméně interpretoval velmi obezřetně i vzhledem k mnohem nižší volební účasti než bývá při sněmovních volbách. „A také kvůli dobíhající setrvačnosti politických trendů z předchozích let,“ míní politolog.

Podobně jako Ladislav Cabada v předchozím textu také Lubomír Kopeček souhlasí s tím, že se dominantní hnutí ANO soustředí především na voliče v důchodovém věku. A těžko lze podle něj čekat, že by Babišova formace změnila to, co se jí voličsky vyplácí přibližně od roku 2016. „Je zjevné, že propad ekonomiky senioři díky této voličské orientaci ANO přímo nepocítí,“ dovozuje politolog. A upozorňuje ještě na jeden podstatný efekt koronavirové krize, a tím je upozadění agendy krajně pravicových stran. „Trikolóra a SPD mají velký problém, že jejich agendu (tažení proti imigraci, proti EU, proti inkluzi, proti islámu atd.) krize dost zastínila.“ Podle Kopečka to znamená, že voliče teď jejich témata zajímají výrazně méně než třeba rok či dva zpátky. 

A jak tedy vidí jejich šance v podzimních krajských a senátních volbách? „V kombinaci s tím, že jde o krajské volby, kde klíčový celostátní lídr – Okamura nebo Klaus mladší – tolik netáhnou, těžko půjde o volby, kde by se dal čekat nějaký průlomový úspěch obou stran,“ předpovídá politolog. U SPD by se podle něj za úspěch v této situaci asi dalo považovat, kdyby aspoň zopakovala výsledek z minulých krajských voleb, kdy se těsně dostala do většiny zastupitelstev. „U Trikolóry vzhledem k tomu, že žádné krajské zastoupení nemá, a organizační budování strany je na začátku, je dobré být ještě skeptičtější. Zastoupení snad v jednom až dvou krajských zastupitelstvech ze třinácti jsou u Klausovy strany asi maximem možného,“ uzavírá Kopeček rozhovor pro INFO.CZ.

SDÍLET