Marx a marxismus nejsou totéž, Lenin jeho učení zvulgarizoval, říká v Magazínu „I“ Csaba Szaló

Vratislav Dostál

11. 10. 2020 • 06:00
Karel Marx je jedním z klasiků sociologie a jeho dílo nám může pomoci pochopit i současnost, upozorňuje sociolog Csaba Szaló. „Je tam spousta paralel s dnešním světem. Že by politika měla být založena na expertize? Přesně totéž říkal už Marx,“ sděluje v našem rozhovoru tento odborník z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a nabízí tak na hlavní téma zářijového Magazínu I, z něhož je následující ukázka, poněkud jiný pohled. V běžném prodeji magazín nenajdete, objednat si jej můžete prostřednictvím tohoto formuláře.

Řada osobností dělí Marxovo dílo do několika etap, někteří kladou důraz na mladého Marxe, jiní na jeho pozdější dílo. Jak je to v sociologii? Které texty jsou pro současnou sociologii stěžejní, které dáváte číst studentům?

Studenty necháváme číst ranější texty Marxe, například Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva nebo Teze o Feuerbachovi, dáváme jim ale také třeba některé pasáže z Kapitálu, respektive z jeho prvního dílu. Ale právě proto, že je v sociologii, v kritické teorii nebo ve Frankfurtské škole Marxův vliv těžko pochopitelný bez mladého Marxe, je i naše těžiště v tomto jeho období. Obecně myslím platí, že sovětský marxismus, marxismus-leninismus mladého Marxe ignoroval, západní marxismus naopak kladl důraz na jeho starší texty, na jejich humanismus. Klade důraz – řekněme – na jeho romantické počátky. Důvod je prostý: lze z nich krásně pochopit, kudy se ubírá jeho myšlení, proč své úvahy politizuje, kam směřuje. 

A co jeho novinářská práce? Podle mne jsou třeba Třídní boje ve Francii nebo Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta naprosto strhující texty… 

Určitě. Je v nich obrovský entuziasmus. Jsou také důležité pro pochopení jeho osobnosti. On prostě nebyl chladný vědec, on chtěl svět změnit. A pokud bych se vrátil k sociologii, i tato okolnost je zásadní. Marx je nejen typem vykladače moderního světa, ale také typem moderního člověka. On touží po vědění, aby změnil svět. Jinak to nemá žádný smysl. A to je modernita: poznejme svět, abychom ho změnili k lepšímu. I v tomto ohledu je zajímavé Marxe číst.

Obsah Magazínu I 9/2020

Pokud bychom Marxe četli jako člověka, který analyzoval tehdy nastupující modernitu, v čem jsou tyto jeho analýzy platné ještě dnes?

V celé řadě aspektů. Marx ztělesňuje sociologický proud, který klade důraz, jak jsem už říkal, na materiální hledisko, na dějinnost. Marxův materialismus, pokud bych to měl zjednodušit, spočívá v tom, že se lidé musejí najíst. A to vysvětluje jejich jednání. Jsou zde zkrátka jisté základní lidské potřeby, které chápal jako materiální, v tomto případě jde o materialitu těla, a tyto potřeby jsou motorem dějin. A v tomto ohledu to platí i dnes. I dneska můžeme slyšet, že nejdůležitější jsou základní potřeby lidí.

Je tam ale podstatně více výkladových rámců. Třeba základní vliv obchodu. A pokud někdo dneska vykládá dějiny tak, že ekonomika, obchod a zboží jsou určující dynamikou světa, stojí na pozicích Marxe, byť možná s opačnými znaménky. A pak je tady dějinnost, která spočívá v tom, že vše, co si myslíme, je dějinně podmíněné. A tato dějinná podmíněnost dává lidem naději v tom smyslu, že se svět a jejich pozice v něm může změnit. A lidé potřebují naději.

Celý rozhovor najdete v zářijovém čísle Magazínu I. Ten není v běžném prodeji, objednat si jej můžete prostřednictvím tohoto formuláře.

SDÍLET