Karel Marx je jedním z klasiků sociologie a jeho dílo nám může pomoci pochopit i současnost, upozorňuje sociolog Csaba Szaló. „Je tam spousta paralel s dnešním světem. Že by politika měla být založena na expertize? Přesně totéž říkal už Marx,“ sděluje v našem rozhovoru tento odborník z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a nabízí tak na hlavní téma zářijového Magazínu I, z něhož je následující ukázka, poněkud jiný pohled. V běžném prodeji magazín nenajdete, objednat si jej můžete prostřednictvím tohoto formuláře.
Řada osobností dělí Marxovo dílo do několika etap, někteří kladou důraz na mladého Marxe, jiní na jeho pozdější dílo. Jak je to v sociologii? Které texty jsou pro současnou sociologii stěžejní, které dáváte číst studentům?
Studenty necháváme číst ranější texty Marxe, například Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva nebo Teze o Feuerbachovi, dáváme jim ale také třeba některé pasáže z Kapitálu, respektive z jeho prvního dílu. Ale právě proto, že je v sociologii, v kritické teorii nebo ve Frankfurtské škole Marxův vliv těžko pochopitelný bez mladého Marxe, je i naše těžiště v tomto jeho období. Obecně myslím platí, že sovětský marxismus, marxismus-leninismus mladého Marxe ignoroval, západní marxismus naopak kladl důraz na jeho starší texty, na jejich humanismus. Klade důraz – řekněme – na jeho romantické počátky. Důvod je prostý: lze z nich krásně pochopit, kudy se ubírá jeho myšlení, proč své úvahy politizuje, kam směřuje.
