Tohle je splněný sen každého historika, říká Klára Brůhová, když přijde řeč na ilustrace k její chystané knize Pražské vize mapující nerealizované stavby od konce 19. století po první republiku. Nuselský most na pilířích z věžáků nebo otáčivá restaurace pod Petřínem – dobové plány a vizualizace v knize doplňují „coby kdyby“ obrázky od Jana Šrámka a Veroniky Vlkové. Na sraz s mladou historičkou architektury přijíždím kvůli dopravní zácpě s půlhodinovým zpožděním, takže se první otázka vyloženě nabízí.
Pražská doprava, pálilo tohle téma politiky a urbanisty už za první republiky? Nesnažili se například provoz dostat alespoň částečně pod zem?
Velké vize na stavbu několikakilometrových automobilových tunelů typu Blanka tu nebyly, ale například v soutěži ze třicátých let na Dopravní program Velké Prahy se objevil projekt na tunel pod Václavským náměstím. Doprava tam měla fungovat dvouetážově, vrchní úroveň měla být vyhrazena pro pěší a tramvajovou dopravu, spodní pro auta, která by pak mohla parkovat například v podzemních garážích pod Františkánskou zahradou. Zrovna v této soutěži se najdou i další vizionářské nápady – architekti například navrhli, aby bylo centrum města dostupné jenom hromadnou dopravou. To je myšlenka, o níž by se dalo uvažovat i dnes.
