Padesát let manifestu Dva tisíce slov: Symbol Pražského jara, kterého se kovaní komunisté hrozili

ČTK

luš

Jedním z hlavních symbolů obrodného procesu Pražského jara v Československu v roce 1968 bylo prohlášení Dva tisíce slov, jež před 50 lety, 27. června 1968, zveřejnily Literární listy, Mladá fronta, Práce a Zemědělské noviny. Prohlášení napsal spisovatel Ludvík Vaculík z podnětu vědců Otty Wichterleho, Jana Broda, Otakara Poupy a Miroslava Holuba. Důvodem pro jeho vznik byla obava o další osud obrodného procesu v zemi.

Výzva, jejíž úplný název zní "Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem", se zabývala politickou situací a snažila se hledat cesty dalšího prohlubování demokratických reforem. Manifest vyzýval k občanské angažovanosti, varoval před antikomunismem, ale také vyjadřoval obavu z působení konzervativních komunistů. Otevřeně upozornil na možnost sovětské vojenské intervence.

Mezi prvními 70 signatáři figurovali vědci, umělci a sportovci, ale i zástupci dělnických a technických profesí. Svůj podpis připojili například básník Jaroslav Seifert, cestovatel Jiří Hanzelka, herci Rudolf Hrušínský, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Jan Tříska, Jan Werich, režiséři Jiří Menzel, Jan Švankmajer, spisovatel Josef Topol, zpěvačka Yvonne Přenosilová, výtvarník Jiří Trnka, skokan na lyžích Jiří Raška a slavný atletický pár Dana a Emil Zátopkovi.

Dokument Dva tisíce slov vyvolal okamžitě rozporuplné reakce - na jednu stranu si získal velké sympatie zastánců reforem, ale dostalo se mu i ostře odmítavé reakce konzervativního křídla v komunistické straně, které v něm vidělo podnět k občanské válce. Oficiální stanovisko předsednictva ÚV KSČ bylo opatrné - konstatovalo, že výzva je (přes poctivost úmyslů) "aktem, jenž by ve svých objektivních důsledcích mohl neobyčejně ztížit, ba dokonce ohrozit další vývoj".

sinfin.digital