Ministryně Jana Maláčová patří s Michalem Šmardou mezi hlavní favority volby předsedy ČSSD. V rozhovoru pro INFO.CZ vysvětluje, s čím do tohoto boje jde a jak by se pod jejím vedením strana v hluboké krizi proměnila. Podle ní bude obroda ČSSD trvat roky. „Když si přiznáme závažnost problému a přestaneme s vnitřním bojem, který nás dlouhodobě nejvíce devastuje, a uděláme ty odvážné vnitřní reformy, tak se ČSSD v příštích volbách do sněmovny vrátí. A ty další může klidně vyhrát,“ nepochybuje Maláčová.
Proč by delegáti měli za předsedkyní ČSSD volit právě vás?
Politický konflikt se v příštích letech povede hlavně v sociální politice. Dopady covidu i zdražování, růst cen energií, zvyšování spoluúčasti na veřejných statcích, důchodová reforma či prekarizace práce. A málokdo má v ČSSD větší zkušenosti v socio-ekonomické agendě než já. Otevřeně straníkům říkám: pokud chcete jen kosmetické změny, tak mě prosím nevolte. ČSSD má rozpadlou identitu, musíme ji postavit jako politickou stranu úplně znovu.
Tahle krize je totiž i šancí. Změnit se bude muset všechno – stanovy, vnitřní fungování, budeme potřebovat více tváří, které jsou spjaty s konkrétním bojem za věci, které zlepšují život lidem. ČSSD dobře znám a bude to hodně práce. Nabízím také svou celostátní známost a možnost komunikovat, například přes své sociální sítě, s lidmi napřímo. Protože jakmile skončí tato vláda, ČSSD přestane média zajímat.
A nebudete za sebou vláčet angažmá ve vládě Andreje Babiše? Nebudete nucena stále dokola vysvětlovat, proč jste tam byla. Nebude nucena se stále vracet do minulosti, namísto toho, abyste řešila současnost a budoucnost?
Ne, všichni přeci vědí, že jsem s Andrejem Babišem bojovala z celé ČSSD nejvíce. Jsem to já, na koho on z ČSSD nejvíce útočí. Zároveň jsem nenaskočila na primitivní vlnu antibabiš, ale poctivě plnila program ČSSD. Pracovat pro stranu a být loajální k sociální demokracii, to není diskvalifikace.
Pokud říkáte, že víte, jak strana funguje zevnitř, tak Michal Šmarda mi řekl, že jsou regiony, kde ČSSD přestala existovat. Co s tím?
Nejdůležitější věc, kterou bude muset budoucí předseda nebo předsedkyně udělat, je objet celou republiku a dát dohromady nadšence a najít nové osobnosti, které jsou s námi ochotny spolupracovat. Vybudit pasivní spolustraníky. Poprosit ty, co odešli, aby se vrátili a pomohli nám. Všude, kde se bude zápasit o lepší život, tak tam by měla být sociální demokracie přítomna. Na všech relevantních demonstracích, stávkách, debatách, ale i festivalech či slavnostech. Vdechneme straně nový život, že sociální demokracie je komunita lidí, kteří sdílí ideál spravedlivé společnosti a zastávají se obyčejných lidí. Lidé musí vidět, že to dává smysl.
Vrátíme sociální demokracii našim členům, takže o všem důležitém bude rozhodovat celá členská základna, vedení musí volit všichni straníci. Jeden z mých prvních kroků bude ustanovení stínové vlády, která začne okamžitě makat. Budu pokračovat v pravidelných debatách se straníky. Zavedeme pravidelné diskuzní večery o politice, obnovíme vnitrostranické vzdělávání, otevřu Lidový dům pro právní a dluhové poradny, vzdělávací kurzy i volnočasové besedy nebo třeba koncerty a výstavy. Protože nesmíme jen schůzovat.
Budeme také dělat každoroční debatní kempy nebo třeba i sociálně-demokratické plesy. Potřebujeme také vlastní mediální zázemí. Ráda bych to dělala, jako když jsem měla na starosti přípravu programu nebo kampaň v Praze. Každý, kdo má chuť, ať se zapojí, odzdola. Fungovalo to, všechny nás to bavilo a zapojily se stovky lidí.
Pokud hovoříte o tom, že musíte do strany nalákat nové lidi, anebo ty, kteří odešli, pracujete také s myšlenkou na nějakou integraci celé demokratické levice?
Celá levice musí začít spolupracovat a nehledat důvody, proč to nejde. Namísto toho, abychom stavěli na tom, co nás spojuje, stále hledáme rozdíly. Ale to je problém také samotné sociální demokracie. Neustále hledáme nepřítele ve straně. Nějak jsme zapomněli, že bojovat máme s politickou konkurencí.
