Pomozme živnostníkům, ale jinak. Vláda slibuje hladové zdi, říká Rakušan

Vratislav Dostál

27. 05. 2020 • 13:30

Až do pozdních večerních hodin se poslanci v úterý hádali kvůli zákonu na pomoc živnostníkům, kterou chce vláda z části financovat z rozpočtu obcí, měst a krajů. Ministryně financí Alena Schillerová dokonce opozici vyhrožovala, že pokud zákon neprojde tak, jak ho navrhla vláda, podporu živnostníkům okamžitě zastaví. Na plénu po čase vystoupil i premiér Andrej Babiš. „Já tady nevystupuji často, víte, že sem ani moc nechodím. Dneska mě to ale baví jako, takže se omlouvám,“ řekl mimo jiné. Poslanci se nakonec k hlasování nedostali, debata pokračovala i ve středu. Vladní koalice přes odpor opozice svůj záměr nakonec prosadila. Jak zákon dopadne na obce, rozebral politický reportér INFO.cz Vratislav Dostál s předsedou STAN Vítem Rakušanem.

V úterý a ve středu dopoledne to ve sněmovně při zdlouhavém projednávání zákona o kompenzačním bonusu pro živnostníky chvílemi vypadalo, že se řeší konflikt: buď státní pomoc živnostníkům, anebo rozpočty obcí, měst a krajů…

Tak ten konflikt vůbec nestojí, je umělý. Přece jsme od začátku i jako opozice říkali, že jsme pro rychlou pomoc živnostníkům. Otázka ale je, kde se peníze vezmou. Při obrovském schodku, který se tady vytváří a který si vláda prosadí, se teď říká, že ten bonus pro živnostníky nepůjde pouze ze státních peněz, ale také – když to velmi zjednoduším – z peněz obecních, z obecních rozpočtů. A premiér Babiš a jeho PR spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou to dovedně postavili jako konflikt – obce, nebo živnostníci – a tím zakryli pravou podstatu problému.

A proč je to tedy umělý konflikt?

My říkáme, že pomoc živnostníkům musí garantovat stát, aniž by sahal na obecní a městské rozpočty. Jednak obecní, městské a krajské rozpočty budou klesat tak jako tak – vybere se méně daní, budou jim tudíž klesat příjmy. Takže už teď, aniž bychom brali v potaz kompenzační bonus, musí obce a města začít výrazně upravovat svoje rozpočty. A k tomu jim vláda chce sáhnout kvůli bonusu pro živnostníky na další část příjmů, a to v době, kdy by měly obce a města výrazně investovat a tím podpořit restart ekonomiky na lokální úrovni. Bez peněz, které jim chce vláda sebrat, to nedokáží.

Osobně jsem před několika týdny mluvil s primátorkou Brna, a ta mi řekla, že budou mít příští rok nižší příjmy o miliardu až miliardu a půl. Přičemž letos pracovali s rozpočtem, který měl na příjmové straně šestnáct miliard. Půjde tedy o dost výrazný propad. Vy jste byl dlouhé roky starostou Kolína, chci se vás tedy zeptat: co takto vysoký propad příjmů znamená prakticky?

Pokusím se to ilustrovat na modelovém příkladě imaginárního města nebo obce, která má roční rozpočet sto milionů. Ať se to dobře počítá. Tak, a ze své zkušenosti si troufám říct, že ze sta milionů korun dá obec takových 65 milionů korun do mandatorních, tedy předem daných výdajů: aby ta obec fungovala, aby v ní svítila světla, byly tam funkční silnice a chodníky, aby se tam uklízelo, fungovala školka, aby zaplatila zaměstnance. A horko těžko, když bude krize, tak z těchto povinných výdajů ušetří možná dva nebo tři miliony. Víc ne.

No, a zbylých 35 milionů, to jsou – opět trochu zjednodušeně řečeno – investice. A pokud ta obec dostane namísto oněch sto milionů pouhých milionů osmdesát, tak to znamená, že její investice klesnou o více než polovinu. A já musím říct, že starostové a hejtmani byli už teď vyděšeni z toho, ostatně jako celá naše země, jak ekonomika padá a jak jim budou tudíž klesat příjmy. Jak jsou ty sdílené daně nízké. Zrovna včera jsme měli v Kolíně zastupitelstvo, během kterého jsme schvalovali rozpočtové opatření – a prostě škrtáme, kde to jenom jde.

Aby to bylo každému jasné: tato čísla, která uvádíte, počítají s poklesem příjmů kvůli nižšímu výběru daní, nikoli kvůli kompenzačnímu bonusu pro živnostníky…

Ne, ten modelový příklad už počítal také s tím, že vláda sebere obcím část peněz právě na ten kompenzační bonus a právě o to klesnou peníze na investice. Pokud se ale vrátím do reality, tak propad na sdílených daních bude někde okolo třiceti procent. Ty se tedy škrtají už teď, a logicky se škrtají i investice, které nejsou úplně nezbytné. Třeba v Kolíně už je to několik vcelku pěkných věcí. Ale dobře, berme to tak, že je to realita. Doba blahobytu a hostiny je pryč, zažívá to prakticky celý svět, také obcím a městům u nás klesají příjmy.

Musí se tomu přizpůsobit, investovat budou pouze tam, kde to lze. Opravovat školy budeme, hezký parčík před gymnáziem budeme ale muset odsunout na lepší časy. Což je takový modelový příklad, který sedí na Kolín. Avšak ve chvíli, kdy ještě přijde podíl obcí na kompenzačním bonusu, tak se prostě dostáváme do situace, že ta města a obce budou investičně paralyzována. V mnoha obcích prostě na investice peníze prakticky nezbudou.

Co s tím?

My jako STAN říkáme: pomoc živnostníkům bezesporu ano, ale jinak. Ta země má fungovat přesně obráceně, než jak si představuje vláda. Musíme pomoct živnostníkům, ale také městům a obcím. Je třeba naopak dorovnávat jejich příjmové výpadky. I kdyby to mělo být za cenu deficitu, který byl ještě před několika měsíci nepředstavitelný. Jsou to peníze měst a obcí, které mají multiplikační efekt. Jedině to umožní skutečně účinné a smysluplné investice na místní úrovni. Investice, které slibuje vláda, tedy velké stavby typu přehrad – to jsou hladové zdi.

Přitom v celé České republice je v obcích a městech neuvěřitelný počet stavebních povolení na investice, na které nejsou peníze. Pokud by na ně peníze dostaly, pouze využijí existující stavební povolení, do dvou nebo tří měsíců začnou stavět. A tyto peníze dostanou smysluplně firmy, živnostníci, zaměstnanci. Nebude se propouštět, peníze se budou prostě točit – a to v posledku výrazně pomůže celé ekonomice. Živnostenský stav, který teď stavíme do umělého konfliktu s městy, ty peníze bude mít prostě z toho, že obce a města budou investovat.

A co se stane, pokud obce a města na investice mít nebudou? Není to tak, že pokud nebude investovat Kolín, půjdou živnostníci do Kutné Hory. Ani ta Kutná Hora totiž ty peníze mít nebude, ani ona mu tu zakázku nedá. Byla by to zkrátka cesta do pekel. Zajímavá je v tomto ohledu pozice Asociace krajů. Devět ze čtrnácti hejtmanů jsou na straně vlády. Přitom tito hejtmani za ANO tu realitu také moc dobře vidí, avšak z nějaké loajality nemohou říct, jak to je.

A co argument paní ministryně Schillerové, která tvrdí, že tyto ztráty bude stát kompenzovat městům a obcím nějakými dotačními programy?

Předně, dotace jsou administrativně strašně náročné. Větší města je zvládnou, i my v Kolíně máme odbor dotací, profesionály, kteří to umějí, a je to jejich práce. Jasně, bude tam nejistota, zda nějakou dotaci dostaneme, ale zvládneme to. Ale vezměte si malé obce, kde mají třeba jednu účetní – nemají na to kapacity, a mnohdy ani síly, nebudou to stíhat, budou tam mít chyby. Nebo si na to najmou jednorázově lidi a bude je to stát další peníze navíc.

A pak: kde investovat více, kde méně, kde nic – o tom rozhodne vláda. Takže celé je to zase hlavně o centralizaci moci. Vláda nám vzkazuje: my tady sedíme na penězích a my určíme, do čeho budete investovat, protože my to víme nejlépe. To je naprosto špatně. Je potřeba nechat města, obce a kraje hospodařit.

Ministryně financí na tiskovce před jednáním sněmovny mimo jiné poukazovala na jakousi solidaritu, tedy že by tu zátěž neměl nést jenom stát, ale také kraje a obce.

Ale zase: to je přece umělá solidarita. Obce a města se mají podílet na kompenzačním bonusu, sebereme jim peníze na investice a ty budou chybět na místní úrovni zase pro živnostníky a obyvatele měst. Je to začarovaný kruh a ukazuje, jak rozdílně chápeme roli samospráv a státu. My říkáme, že ty problémy, které nejlépe vyřeší místní samosprávy, mají řešit místní samosprávy – třeba právě místní investice.

Paní ministryně spolu s premiérem chtějí centralizovat a rozhodovat o kde které investici v obcích a městech. Vždyť s oblibou říkají: dáváme vám peníze. Ale to nejsou jejich peníze, to jsou peníze lidí. Oni nepohlíží na města a obce jako na samosprávné jednotky, ale jako na filiálky koncernu. Jako na malé fabriky vlastněné velkým holdingem. Takto ale stát řídit nelze, to opravdu není firma.

Navíc jim vůbec nedochází, jak jsou samosprávy schopné zase rychle nastartovat ekonomiku. Právě peníze z obecních rozpočtů efektivně podpoří lokální ekonomiku, místní firmy a živnostníky. A aniž bych chtěl horovat proti velkokapitálu, tak je prostě fakt, že ty opravdu velké firmy si vždycky pomoc různě zajistí. Oni dostanou úvěr od bankovního sektoru vždycky, ti malí na něj ale často nedosáhnou. Musí spoléhat na to, že budou mít co dělat, že budou mít práci, že se bude ekonomika točit. A drobní živnostníci z malých měst se určitě nebudou ucházet o stavbu přehrady.

Jeden z koaličních poslanců, kterého jsem potkal v kuloárech sněmovny, jenom tak mávnul rukou s tím, že si z toho jako STAN děláte jen předvolební téma.

Myslím, že to není fér. Tady jde primárně skutečně o kvalitu života v obcích. A myslím, že starostové – a to z různých politických stran – to dobře vědí. Jasně, většinou jsou to profesionálové, kteří se s tím zase nějak vypořádají, zase někde uspoří, anebo se budou snažit získat evropské peníze. Nějak ten chod města udrží, ale obyvatelé to pocítí na kvalitě života. Ti lidé ty peníze, které teď zdánlivě nejsou vidět, neuvidí ani později. A tyto peníze, tyto jejich případné výdělky, jsou důležitější než jednorázové bonusy.

SDÍLET