Ta zpráva vypadá nenápadně a snadno zapadne, přesto hodně říká o blízké budoucnosti českého zdravotnictví i ekonomiky celkově: Českomoravská komoditní burza letos jen za první pololetí zobchodovala rekordních 5,5 milionu MWh energií, více než za tři čtvrtletí loňského roku. A nakupovat se tu už naučily i nemocnice. Ty největší státem řízené to mají už několik let povinné, ale pro menší špitály bylo dosud výhodnější nakupovat energie jinak. Teď i ony obrací a firmy i nemocnice nakupují s co nejdelší možnou dobou fixace cen – na dva roky. Což je obvykle signál, že firmy začínají šetřit.
Nemocnicím hodně dlouho trvalo, než se na komoditní burze naučily nakupovat. Legislativa je k tomu nutila postupně od roku 2012; těm největším, které řídí ministerstvo zdravotnictví, to stát nařídil kvůli transparentnosti. Právě proto, že měly léta dohodnuté vztahy s dodavateli a mnohým vyhovovalo na nich nic neměnit. Například Fakultní nemocnice Motol si ústy svého ředitele Miloslava Ludvíka ještě v roce 2014 stěžovala, že energie má poté, co musí využívat transparentní cesty, mnohem dražší.
Jistě: do té doby se tak energeticky náročný podnik, jako je největší špitál v zemi, dokázal dohodnout na ceně s dodavatelem jaksi bokem. A podobně to uměly vyboxovat i další velké nemocnice, takže komoditní burzu odmítaly. Navíc – na rozdíl od elektronických tržišť, která jsou bezplatná a existují už léta, na komoditní burze firmy musí platit poplatek z transakce. Ale ministerstvo zdravotnictví si nakonec vybralo právě burzu Kladno pro centrální nákupy.
