De Gaulle, Giscard d'Estaing, Mitterand, ale v nedávné době také Chirac, Sarkozy nebo třeba Macron. Jací byli a jsou prezidenti páté francouzské republiky? Jaké skandály je provázely a stále provázejí? A v čem je úřad francouzského prezidenta odlišný a silnější než v případě české hlavy státu? O fascinujících aspektech „poloprezidentského“ modelu pojednává obsáhlý rozhovor s JUDr. Jaromírem Císařem, autorem knihy Moc a síla prezidentů Francouzské republiky.
Ve Francii funguje „poloprezidentský“ systém. Jaké jsou jeho výhody a nevýhody v porovnání například s parlamentní demokracií, jakou jsme my, nebo naopak ve srovnání s prezidentským systémem, jaký známe například z USA?
Úplně základní dělení těchto demokratických systémů je na prezidentské a parlamentní. Nejdůležitějším rozpoznávacím znakem je, zda výkonná moc nese politickou odpovědnost před mocí zákonodárnou. To v praxi znamená, že politické zaměření a činnost vlády, tedy orgánu výkonné moci, i když probíhá naprosto v souladu se zákonem, se nemusí líbit zákonodárné moci, tedy parlamentu. Ten v takovém případě může vyslovit vládě nedůvěru, samozřejmě, pokud to odhlasuje většina poslanců. Důsledkem je pak demise a pád vlády. To je základní princip parlamentní vlády, který se původně postupně vyvinul v poměrech Velké Británie, kolébce parlamentní demokracie.
V prezidentském systému, jehož typickým příkladem jsou USA, nic takového není. Zde spočívá základ v separaci mocí a jejich vzájemném vyvažování. Říká se tomu systém vah a protivah neboli „checks and balances“. V USA platí princip, že Kongres nemůže odvolat prezidenta pro nesouhlas s jeho politikou a prezident v žádném případě nemůže rozpustit Kongres. Kongres tak může vládu v čele s prezidentem kontrolovat, omezovat ji svým zákonodárstvím, ale nemůže ji svrhnout. Podotýkám, že tady nejde o impeachment, tedy o zproštění prezidentské funkce za porušení ústavy nebo přísahy či pro jiný ústavou definovaný delikt. To je něco jiného. Tady se jedná o to, zda vláda může být svržena parlamentem, pokud to odhlasuje většina poslanců. V prezidentském systému to možné není, v parlamentním systému, jakým je Francie nebo Česká republika, to je pravidlem.
