Projekt dostavby bloku v Dukovanech je dělaný na míru Rusům. Bez nich přestává existovat, hraje se jen o peníze kolem, říká Šnobr

Parlamentní opozici se ve středu podařilo zabránit přijetí návrhu zákona o přechodu Česka k „nízkouhlíkové energetice“. Ten mimo jiné stanovuje výkupní cenu elektřiny z plánovaného bloku jaderné elektrárny Dukovany, a je tedy zásadní pro financování projektu. Opoziční strany chtějí, aby „lex Dukovany“ obsahoval podmínku, že se tendru nesmí účastnit firmy z Ruska a Číny. Podle analytika J&T a menšinového akcionáře společnosti ČEZ Michala Šnobra by schválení takové podmínky v podstatě znamenalo definitivní konec plánů na výstavbu bloku. „Ten model je nastavený tak špatně, a tak neaktuálně, že je vlastně neživotaschopný,“ říká Šnobr v rozhovoru s INFO.CZ.

Jak hodnotíte hlasování „o rozšíření Dukovan“? Zdá se, že opozice schvalování zákona jen oddálila a že vláda má hlasů dost.

Hlasy nejspíš mají. Je pár měsíců před volbami, je to neuvěřitelný hazard. Především z pohledu arbitráží. Nemyslím konkrétně tento nízkoemisní zákon, ale vypsání tendru. Pokud by se stalo, že bude jiná vláda a ta v tom procesu udělá nějaké změny, tak tendr padne sám od sebe, protože se příliš zkomplikuje. Za druhé jde o důvěru České republiky, zda jsme schopni vůbec něco takového zorganizovat.

Jsou dvě roviny. Jedna z nich je životaschopnost takového projektu, který má kořeny v 70. letech minulého století. Druhá rovina je strategická, zda tam pustit Rusy nebo Číňany. Která je podle vás horší?

Nebudeme si zastírat, že skutečný tendr nikdy nebyl ve hře. Nejdřív se mluvilo o tom, že Dukovany budou končit v roce 2025, a pak se začalo říkat, že budou končit v roce 2035. Na to se napasoval tendr na ten jeden blok. Rázem se zjistilo, že některé evropské státy a Spojené státy budou prodlužovat životnost starých jaderných bloků na 60 a více let. Tím se Dukovany posouvají na rok 2045 až 2048. Tlačili jsme jako akcionáři na ČEZ, jestli je to ekonomicky řešitelné. Oni nám na valné hromadě v roce 2019 potvrdili, že ano, že si udělali studie a platí to.

Michal Šnobr

A jak do toho pasuje záměr postavit nový blok do roku 2035?

Tento záměr zůstal na startovní čáře. To znamená, že by se zavřely všechny čtyři bloky v Dukovanech. Politická garnitura chtěla přes tento vývoj stavět, a tak jsme se dostali do úzkých, protože se zjistilo, že další bloky se do Dukovan nevejdou. Nebude na ně dostatek vody na chlazení. Chvíli se tenhle příběh hrál a vymyslel se obrovský upgrade chlazení. Rozhodlo se, že to bude jeden blok o výkonu do 1200 MW. A jako náhodou tohle přesně pasuje na jediného uchazeče tendru, a to je Rusko. Je to triviální a vidíte to z toho.

Pokud dnes vyřadíme Rusy, tak ten tendr nedává vůbec žádný smysl, protože tam reálně není žádný zájemce.

Proč podle vás nemá nikdo jiný šanci uspět?

Francouz nemá blok o výkonu do 1200 MW, Korejec také ne, Číňana bychom sem nepustili a oni ani nejevili velký zájem. Jediný z těch pěti zájemců, kdo je schopen stavět, je Rus a Američan. Američan nabízel v Temelíně blok za 140 miliard, ale vidíme v USA kolik reálně stojí. Místo 12 miliard dolarů už stojí 27 miliard dolarů a stále není hotový. Ruské bloky jsou ty stejné jako v maďarské Pakši a také se nestaví. Američané mají dost starostí sami se sebou. Oni se přihlásí, ale jen proto, aby získali data a informace o konkurenci. Tendr nikdy nebyl realitou a s výkonem 1200 MW to bylo jen o Rusech.

Co by se tedy stalo v případě, že by se Rusové nemohli tendru zúčastnit?

Říkají tomu posunutí, ale je to v podstatě ukončení. Nikde ve světě s takovým projektem už nepočítají, protože si uvědomují, že je to o obrovských státních subvencích. Pokud to chce stát komplikovat ještě tím, že do toho tlačí soukromý subjekt, tak je to tragédie. Za dva nebo tři roky by se to muselo ukončit tak jako tak. Ten model je nastavený tak špatně a tak neaktuálně, že je vlastně neživotaschopný.

Když se podíváte na to, co Babiš říkal před dvěma lety, tak tvrdil, že ČEZ to zafinancuje sám a potřebuje maximálně garance. Za ty dva roky jsme se posunuli k tomu, že nejdřív si to měl ČEZ financovat sám, pak měl dostat garance, poté z toho byla 70procentní půjčka státu, teď je to už 100procentní půjčka státu a pak 100procentní odkup elektřiny po celou dobu životnosti elektrárny. To samo o sobě prokazuje, že to je velký, nepřipravený chaos.

Není to spíš úmysl? Argumenty jsou jasné, ale i příprava projektu stojí miliardy korun, aniž by se koplo do země.

To máte pravdu. Vidím v tom dva důvody. I kdyby tendr teď začal, tak ten, kdo by skutečně rozhodoval o reálné stavbě, by byl premiér, který bude v roce 2030. Do té doby by se utratilo až 25 miliard za přípravu, aniž by se udělaly zásadní kroky. Druhá věc je, že současně s tím běžel proces prodeje elektrárny Počerady. To má velký vliv. Je to nejvíce strategické energetické místo v Česku, kde jde velmi rychle postavit alternativu pro vývoj do budoucna. To mluvím o paroplynové elektrárně. Stát měl na podnosu ukončení uhelné elektrárny v Počeradech v roce 2023 a v roce 2025 nebo 2026 tam mohla stát paroplynová elektrárna.

Není nám přeci jenom jedno, kdo postaví plynovou elektrárnu v Počeradech? Jestli to postaví Tykač, nebo ČEZ, protože potřebujeme jenom výkon.

Je. S jedním jediným problémem, že se bavíme o konci uhlí. Počerady jsou v tomto směru nejšpinavější uhelnou elektrárnou v České republice. Uhelná komise je zařadila jako číslo jedna, které by mělo být nejrychleji zavřené. ČEZ vždycky plánoval, že tenhle uhelný zdroj 21. 12. 2023 uzavře a nikdy tam neinvestoval. Tento zdroj se nyní bude provozovat do roku 2030 a možná ještě dál. Pak zůstanou karty v ruce soukromému subjektu, jak bude s tím místem nakládat.

Jeden blok vůbec nic neřeší. V roce 2045 se mají zavřít čtyři bloky o výkonu 2000 MW, ale my chceme stavět 1200 MW. Je to hra o ničem a s nikým, je to vzduchoprázdno.

Mohou celý projekt shodit námitky Evropské komise?

Argumentujeme před Evropskou komisí, že je všechno v pořádku, protože ČEZ elektřinu vyrobí, prodá jí státu za 60 eur a stát elektřinu prodá na trhu za tržní cenu. My ale tajíme, že za tím stojí masivní dotace, protože za 60 eur by ČEZ prodávat nemohl, musel by prodávat za 150 eur. Z pohledu Evropské komise je to nemyslitelné. Celý projekt je ve slepé uličce. Jediný, kdo v tom tendru mohl uspět jsou Rusové, ale ti teď mají být vyřazeni. Připusťme, že budou v tendru a pak nějaká státní organizace řekne, že to není v pořádku. V tom okamžiku se Česká republika stává součástí arbitráže. Pustit Rusy do hry a vyřadit je v průběhu tendru je nesmyslné. Pokud dnes vyřadíme Rusy, tak ten tendr nedává vůbec žádný smysl, protože  tam reálně není žádný zájemce.

Dnes jedna povolenka stojí 40 eur, což je mnohem více, než se kdysi předpokládalo. Veškeré uhelné elektrárny se tak stávají prodělečnými dinosaury a nebude je možné provozovat. Je fascinující, že se nevede debata o výpadku poloviny výroby. V čem jádro řeší tenhle problém?

Trošku bych nesouhlasil. Ocitli jsme se v něčem, co vytvořilo Německo, a to je obrovský nadbytek elektřiny. Oni se rokem 2011, kdy se rozhodli zastavit jádro, zasadili o to, že v Evropě vyrostlo obrovské množství obnovitelných zdrojů. Elektřinu z obnovitelných zdrojů neměl kdo spotřebovávat. Za posledních 10 let se v regionu střední Evropy vytvořil obrovský nadbytek, který tlačil dolů cenu povolenky a elektřiny. Teď se dostáváme do období, kdy se Němci konečně dohrabou k tomu, že zavřou jaderné elektrárny, což slíbili. My se velmi rychle dostaneme do situace, kdy se Němci stali jedním z největších exportérů elektřiny vůbec, ale nyní se mohou dostat do situace, kdy budou potřebovat importovat a zvlášť v obdobích, kdy nebude svítit a foukat.

Je možné, že uhelné elektrárny budou fungovat dál?

Myslím, že se můžeme dostat do takové situace, kdy budou fungovat jako studené a připravené zdroje. Bude se jim platit dost peněz za to, aby moc nečoudily a čoudily jen v případě, kdy to v zimě budeme potřebovat. V konečném důsledku to zaplatí spotřebitel. Být vlastníkem uhelné elektrárny, tak se moc nebojím, že nebudu profitabilní. Všichni producenti mají povolenky i pro rok 2023 nakoupeny za 20 eur. Ta rána přijde za tři roky, kdy se můžeme dočkat úplně jiných cen elektřiny. Uhelné elektrárny budeme potřebovat, protože nebude dost elektřiny.

To ale není tak technologicky jednoduché, protože kotel musí být zapálený.

Z tohoto pohledu je lepší mít paroplynovou elektrárnu. Němci si moc dobře uvědomují, že pokud nedokončí Nord Stream 2, tak celá jejich energiewende (projekt přechodu k tzv. zelené energetice pozn. redakce) s uzavíráním jaderných elektráren je v zásadě pryč. Proto potřebují plyn a potřebují dostat do provozu zavřené a neprofitabilní elektrárny. Pro tyhle dvě dekády tu není jiné řešení než prodlužovat životnost jaderných elektráren a paroplynové zdroje místo uhelných elektráren. Teď bychom měli mít vypracovanou alternativní variantu pro vývoj české energetiky, kde vzniknou paroplynové elektrárny. Ony vznikají a vyřeší se to. Vznikají ale chaoticky a nekoordinovaně. Politici místo toho hrají jedinou kartu. Jeden blok jaderné elektrárny v Dukovanech. Na tom je nejlepší to, že jeden blok vůbec nic neřeší. V roce 2045 se mají zavřít čtyři bloky o výkonu 2000 MW, ale my chceme stavět 1200 MW. Je to hra o ničem a s nikým, je to vzduchoprázdno. Je to hra o peníze, které se válí kolem.

Michal Šnobr byl před časem také hostem podcastu Insider:

INSIDER — Šnobr


Nebo si přečtěte další články k Dukovanům a energetice:

Rébus Dukovany. Ministerstvo počítá, že elektrárnu rozšíří levně a hladce, ale tak to nebývá, říká Polanecký

Dekarbonizace je kladivo, které vytvoří napětí. Lidé během pár let vyjdou do ulic, říká Alexandr Vondra

Co vypovídá jediný graf o (bez)naději zápasu proti změnám klimatu

SDÍLET
sinfin.digital