V létě roku 1987 odjížděl z Prahy zájezd do Rakouska. V autobuse seděl i sedmadvacetiletý tajně vysvěcený řeholník Ladislav Heryán. Snil o misii v Africe. V duchu se loučil se všemi, které měl rád. Jeho rodiče nic nevěděli. Všechno podstatné před nimi tajil. Netušili, že tajně složil řeholní sliby, stal se saleziánem, kromě vysokého učení technického také vystudoval teologii a filozofii, a chystá se pravděpodobně natrvalo opustit Československo.
Jeho tatínek, který svého jediného syna velmi miloval, věděl jen to, že každé léto odjíždí s mládeží na tábor. Tenkrát se spontánně rozplakal, aniž by o synových úmyslech cokoliv tušil, a prosil ho, ať se mu vrátí. Ladislav tatínkovi slíbil, že ho neopustí a vrátí se, přestože věděl, že se nejspíš už nikdy neuvidí. A tak se i stalo. V roce 1990 se nakrátko vrátil na pohřeb svého otce.
Vzpomínky Ladislava Heryána přinesly Příběhy 20. století vysílané na Českém rozhlase Plus.