Vláda hodila pendlery přes palubu a zapomněla na lidi, kteří nedostali mzdu, říká Středula

Vratislav Dostál

04. 05. 2020 • 21:42

Předseda ČMKOS Josef Středula upozorňuje na díry ve vládních opatřeních proti ekonomickým dopadům koronaviru. Kabinet je podle něj přijímá překotně a nepromyšleně. Stalo se tak, že vláda podle odborů úplně zapomněla na lidi, kteří nedostali mzdu, a pendlery hodila doslova přes palubu. Středula navrhuje, jak z toho ven, a říká, co čeká od jedání tripartity.

Podle Josefa Středuly čelíme problémům, které vznikly „překotnou snahou přijmout zákony“. Vláda podle něj v těchto případech nepřemýšlela o důsledcích a ty se teď objevují. Jako příklad Středula uvádí zaměstnance ve firmách, které jim nevyplatily mzdu. „Tito lidé nemají možnost o mzdu požádat. Za normálních okolností by využili zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a mohli by podat návrh na konkurs. V tuto chvíli je to ale zamezeno, návrh na konkurs se nesmí podat,“ říká šéf odborů.

Podle něj by na to mělo reagovat ministerstvo práce. A to tak, že by se zaměstnanci ke své mzdě dostali prostřednictvím Úřadu práce. „A stát by se tak stal věřitelem těchto subjektů,“ míní Středula. Následně se vrací k debatě o tzv. pendlerech: „Pokud jde o lidi pracující za hranicemi, ti byli podle našeho názoru hozeni přes palubu,“ nepochybuje a odmítá argument, že by šlo plošně o potenciální přenašeče koronaviru.

„Považuji to za hledání biče na někoho, kdo neučinil nic jiného než to, že pracuje v jiném městě. Asi tak, jako kdybychom kritizovali člověka z Olomouce, že pracuje v Brně. Všichni tito lidé jsou občany EU a mají právo pracovat i v jiné členské zemi. Do práce se ale nedostali a byl jim znemožněn výdělek, a tedy i jejich živobytí,“ vysvětluje Středula.

Pak tu jsou osoby samostatně výdělečně činné, majitelé restaurací, hotelů, obchodů, lidé z cestovního ruchu a další, kteří museli zavřít své provozy z rozhodnutí státu. Podle Středuly je proto třeba, aby se k tomu právě stát postavil čelem a těmto lidem skutečně pomohl.

„Stát by měl podle mého názoru říct hodnotu, do jaké chce odškodňovat, ideálně v nějaké procentuální výši, a k tomu směřoval všechny své nástroje. Co nám velmi schází, je, že se podpora nedefinuje jako podpora těm, kteří mají daňovou povinnost v České republice. Jsme pro to, aby se podpora nedávala těm, kteří daní mimo území České republiky. Pokud tady někdo žádá o pomoc, a zároveň se nepodílí na solidaritě, nechť žádá o pomoc tam, kde tu daňovou povinnost má. Neexistuje zkrátka důvod, aby čerpal pomoc z prostředků, na jejichž tvorbě se nepodílel,“ říká Středula.

Pokud jde o nadcházející týdny a měsíce, problémy očekává především u subjektů navázaných na turismus. „Jsou závislí na lidech ze zahraničí, kteří přijíždějí do České republiky. Týká se to třeba i kongresové turistiky, hotelů, výrobců potravin, čistíren prádla a dalších služeb, které jsou na turistický ruch navázány. V těchto případech to bohužel vypadá tak, že svou obvyklou klientelu, tedy lidi ze zahraničí, ještě několik měsíců mít nebudou,“ upozorňuje.

Podle odborů by proto měla vláda těmto subjektům pomoct nejen systematicky, ale především po delší časový úsek. „Všechny subjekty, jichž se to týká, nemají problémy kvůli špatnému byznys plánu, ale vinou koronaviru, který jejich byznys plán zastavil z hodiny na hodinu,“ vysvětluje Středula.

Řádné jednání tripartity je naplánováno na 25. května. Předseda ČMKOS v danou chvíli nečeká nějaký zásadní konflikt, hovoří spíše o odlišných východiscích. „Hlavním tématem pochopitelně budou opatření na pomoc ekonomice,“ potvrzuje.

Pokud se ho zeptáte, kde se mohou projevit zmíněné odlišnosti v přístupu jednotlivých členů tripartity, začne mluvit o případném plošném odpuštění sociálního pojištění. Odbory by s takovým návrhem měly podle všeho velký problém. „Zajímaly by nás skutečné dopady takového opatření. Jde o obrovské peníze, chtěly bychom vědět, z čeho se uhradí chybějící částka. Vidíme také jiné možnosti, než je likvidace sociálního pojištění, jeho zásadní ohrožení či jeho cesta do deficitu,“ říká Středula.

Obecně má za to, že na hodnocení, jak vláda zvládla koronavirovou krizi, je ještě brzo. „Stále se vymýšlejí nová opatření, některá z nich jsou ne tak úplně účinná. Za nejlepší považujeme zvýšení sazby ošetřovného na osmdesát procent. Každý rodič, který se stará o malé děti, to nepochybně ocení.“ Pokud jde o nejbližší týdny, vláda by se podle něj měla zaměřit zejména na to, aby měly firmy přístup k hotovosti, bez které nemohou elementárně fungovat. „Aby nezkolabovaly ty firmy, které jsou ještě uzavřeny kvůli rozhodnutí vlády. Jejich krach není v ničím zájmu, proto také věřím, že se forma a způsob pomoci brzy najde.“

SDÍLET