Vliv EET na výběr daní? Babiš nemá data, šest miliard si vycucal z prstu, říká Ferjenčík

Podle ministerstva financí stouply příjmy státu v roce 2017 díky elektronické evidenci tržeb o necelých šest miliard korun. Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík nicméně tvrdí něco jiného. Podle něj nemá ministerstvo k podobnému výpočtu relevantní metodiku ani data. „Solidní číslo – pokud jde o vliv EET na výběr DPH – je tak někde mezi mínus a plus deseti miliardami. Pokud by chtěli operovat nějakým přesnějším číslem, museli by dodat relevantní data. Ty ale zjevně nemají. Podle mě si to Babiš pouze vycucal z prstu. Je to jeho klasický PR postup,“ říká Ferjenčík v rozhovoru pro INFO.CZ.

Podle ministerstva financí stouply v roce 2017 vlivem elektronické evidence tržeb (EET) příjmy státu o necelých šest miliard korun. Vy tvrdíte, že jde o rozporuplné číslo. V čem?

Oslovil jsem matematika a datového analytiky Michala Škopa, který v minulosti analyzoval vliv kontrolního hlášení na výběr daní. Mimochodem zjistil, že podle metodiky ministerstva financí kontrolní hlášení přinášelo státu peníze i v čase, kdy ještě nebylo zavedeno. Požádal jsem ho, aby udělal detailní analýzu EET a především způsobu, jakým ministerstvo financí odhaduje její výnosy.

Co tedy zjistil?

Za prvé: ministerstvo financí již opustilo tzv. chorvatský model, se kterým Andrej Babiš pracoval v době, kdy EET zaváděl do praxe. Důvod je prostý: nevycházelo jim to. Když zaváděli EET, použili tzv. chorvatskou konstantu, ze které mělo vyplývat, že objem šedé ekonomiky v Česku odpovídá dvěma třetinám šedé ekonomiky v Chorvatsku. Z toho pak odvodili na základě nějakého koeficientu nárůst tržeb v odvětvích, kde se EET zavedlo. Podle chorvatské zkušenosti se tak mělo stát o nějakých dvacet a více procent.  

Obávaný šéf Finanční správy končí. Vaz mu nejspíš zlomily kontroly svatebčanů

sinfin.digital