Vyšší důchody a pomoc zaměstnancům. Jak se Sobotka stáčí k „radikálně levicovým tématům“

Markéta Žižková

13. 12. 2016 • 17:59

Schůzka se zástupci řetězce Ahold, plánované setkání kvůli platům s vedením Českém pošty nebo třeba návrh na progresivní zdanění. Premiér Bohuslav Sobotka v posledních dnech jasně ukazuje, co znamená návrat k důrazu na „radikálně levicové témata“. A po dnešní bilanční schůzce s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou přišel další trumf – rychlejší tempo růstu důchodů. Prosadit ho chce ještě v současné koaliční vládě. Jako dávno zapomenuté se zdá Sobotkovo volání po cílení na mladé, liberální městské voliče.

Třeba otázku nízkých mezd v supermarketech řešil Sobotka i s odbory. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula se ho přitom zastává, že nejde o nějakou otočku posledních týdnů. „Současný kabinet Bohuslava Sobotky se o problematiku mezd a platů zajímá od počátku svého vládnutí. Důkazem je závazek už v samotném programovém prohlášení, aby výše minimální mzdy tvořila 40 procent průměrné mzdy,“ řekl Středula pro INFO.CZ.

Konec schůzek se členy vlády. Sobotka jednal i s Babišem

Premiér se dnes sešel na bilanční schůzce i s ministrem financí Andrejem Babišem. Po resortu chce, aby do konce volebního období připravil a prosadil novelu zákona o rozpočtových pravidlech a zákon o řízení a kontrole veřejných financí. Babiš si stěžoval na zdlouhavost legislativního procesu. Ministerstvo financí pak Sobotka pochválil například za prosazení nového loterijního zákona. Neshody ale vyvolal Dan Ťok (ANO) v čele ministerstva dopravy. Sobotka je k němu kritický. Babiš ho ale vyměnit nechce a brání se, že ANO převzalo úřad ve špatném stavu. Sobotka tak dnes ministra financí vyzval, aby osobně dohlédl na to, že priority resortu budou realizovány včas.

O Středulovi se přitom hovořilo jako o možném novém člověku v čele ČSSD v období, kdy Sobotka vyměňoval „unavené“ ministry. I po výměně jeho samotného ale volaly některé hlasy zevnitř strany. „ČMKOS nikdy v minulosti neradila ČSSD, kdo má být ve vedení této strany a ani já tak nemíním činit. Nejsem členem ČSSD a nikdy jsem nebyl členem žádné politické strany,“ oponuje ale Středula. „Pokud by mě někdo navrhoval do funkcí, o kterých nyní novináři spekulují, jistě je to třeba brát jako ocenění práce odborů, ale nic více v tom není třeba hledat,“ vyvrací odborář spekulace.

Ke směřování k „tradičním voličům“ Sobotku tlačila i jeho vnitrostranická opozice ztělesněná poslancem Jeronýmem Tejcem nebo jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou. I na sobotním sjezdu širšího vedení ČSSD premiér prohlásil, že si chce v podzimních sněmovních volbách, kde sociální demokracii hrozí debakl, získat zaměstnance, rodiny s dětmi a seniory. Vyzval také k ostřejšímu boji s Andrejem Babišem. Právě jeho hnutí ANO podle průzkumů zacílilo v poslední době spíše na levicové voliče.

Po neúspěchu v krajských volbách přitom Sobotka říkal, že řešením neutěšené situace je cílení na mladé, městské liberální voliče. Už například odvolání ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, který měl právě u této skupiny oblibu, naznačovala, že směřování sociální demokracie může být nakonec jiné.

O čem jednal Sobotka s ministryní Marksovou?

Bohuslav Sobotka se dnes sešel s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou už počtvrté. Důvodem prý je rozlehlost její agendy. Marksová přitom patřila mezi jména, o jejichž odvolání se spekulovalo. Nakonec ale situaci ustála. Premiér dnes její působení v čele resortu pochválil. Za zpoždění zákonů, které se Marksové nedaří dotáhnout, podle něj může odpor koaličních partnerů. Normy, mezi něž patří zákon o sociálním bydlení nebo o zálohovém výživném, ale mají podle Sobotky „slušnou šanci“, aby byly do voleb schváleny. Mezi návrhy, které už jsou ve sněmovně, patří i důchodová novela se zastropováním odchodu do penze v 65 letech. Právě do ní chce Sobotka vnést pozměňovací návrh vyšší valorizace penzí. Důchodová komise navrhla, aby se důchody zvyšovaly výrazněji – o polovinu růstu reálných mezd místo nynější třetiny a o růst cen zboží, které senioři nakupují. Ročně by tak na důchody putovalo zhruba o tři miliardy korun víc, uvedla ČTK.

SDÍLET