Z nemocnice jsem byl zvyklý, že Blatný pracuje s daty. Jeho proměně nerozumím, říká Válek

Kromě toho, že je Vlastimil Válek předseda poslaneckého klubu TOP 09, je také lékař a bývalý kolega ministra zdravotnictví Jana Blatného. Pracovali ve stejné nemocnici. A Válek v obsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ přiznává, že Blatnému vlastně nerozumí.Já mnoha jeho výrokům nerozumím. (…) Rozuměl bych tomu, kdyby byl politický ministr, hájil by tak svoji stranu. Ale takto nemá jediný důvod neříkat svůj odborný nepolitický názor. Nemusí hájit vládu a ani žádnou stranu. A pokud vláda rozhodne jinak, než je jeho odborné doporučení, neměl by to hájit,“ míní Válek.

V pondělí jste na sociální sítě napsal, že se předsedy společnosti patologů zeptáte, jak je to s umíráním na covid. Už vám odpověděl?

Ano.

A co vám napsal?

Oni se k tomu samozřejmě takto vyjádřit nemohou. Já jsem ale chtěl od patologů jasnou informaci. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodický pokyn, jak se mají vykazovat úmrtí na covid. Mimo jiné je v něm třeba napsané, že pokud má pacient s covidem autohavárii a narazí do stromu, tak se to nevykazuje jako úmrtí na covid. A námitka, že zemřelí na covid nemají pitvu, je naprosto zavádějící. Pitvy se už řadu let v ČR provádí velmi málo – může za to změna legislativy.

Jak to?

Souvisí to se souhlasem pacienta. Občanský zákoník před řadou let zavedl nutnost souhlasu s pitvou. A tím pádem počet pitev prudce poklesl. I když to novela tohoto zákoníku odstranila, počet pitev se už nezvýšil. Domnívám se, že teoreticky by ale mohlo ministerstvo zdravotnictví vydat metodický pokyn, že pitva u nemocných, kteří zemřeli na covid, je vhodná či nutná. Musíme si uvědomit, že v listu zemřelého je uváděno více příčin smrti.

Uvedu příklad: máte pacienta s rakovinou slinivky, který je hospitalizovaný s covidem. Ta rakovina je v počáteční fázi, pacient vypadá tudíž zcela zdravě. Nádor ale nelze chirurgicky odstranit a perspektiva toho pacienta je v řádu maximálně několika let. Pak máte druhého pacienta s rakovinou slinivky, ten má ale komplikace, je ve špatném stavu. A je také hospitalizovaný, protože je covid pozitivní. Oba jsou stejně staří.

Ten první pacient má sice rakovinu slinivky a jeho perspektiva je špatná, jinak je ale de facto „zdravý“. Má však těžký covid průběh, dostane plicní embolii, musí proto na ventilátor, i tak zemře. Druhý pacient má lehký covid, ale protože je ve špatném stavu, tak je pro něho i ten lehký průběh fatální. Jako by byl třeba zápal plic. A taky umře. A teď je otázka: zemřeli oba na covid? No, tak ten první, kdyby nedostal covid, byl by tady asi ještě pár let. Ten druhý, pokud by nedostal covid, zemřel by velmi rychle na rakovinu. Kdyby ani jeden z nich nedostal covid, nyní by neumřel ani jeden.

Takže teď jde o to, že když vyplňujete úmrtní list, záleží na tom, zda jste spíše mladý doktor, a často to dělají ti mladší, anebo zda jste zkušenější, zda jste specialista, anebo nejste. Pokud ho v tomto případě vyplňuje zkušený onkolog, tak u toho prvního může uvést příčinu smrti covid, u toho druhého ale dost možná jako primární příčinu smrti napíše karcinom. A covid uvede jako další příčinu. Píše se jich tam sice víc, ale pouze jedna je ta hlavní. Jiný lékař to ale může vyhodnotit tak, že ani u jednoho tou příčinou nebyl karcinom, ale covid. A od toho jsou metodické pokyny ministerstva zdravotnictví, aby byl postup sjednocen.

Zkrátka a dobře, výroky ministra mi přijdou velmi nešťastné, a proto jsem chtěl, aby mi pomohl odborník, šéf patologické společnosti, zorientovat se v situaci. Zároveň jsem chtěl vědět, kdo určuje příčinu smrti lidí, kteří zemřeli v domovech důchodců. V nemocnici je to jasné, jak je to ale u těch v domově důchodců? Anebo u těch, kteří zemřou doma? Já si spíše myslím, že na covid zemřelo více lidí, než je ve statistikách. Právě z těchto důvodů. Chci prostě vědět, kdo vyplňuje ten úmrtní list v těchto případech, a jaké dostali tito lékaři pokyny. Navíc v domovech pro seniory se ani netestovalo. Takže kdo to tam vypisoval a podle čeho zjišťoval, zda měli či neměli covid a zda zemřeli či nezemřeli na covid?

Já jsem už zaregistroval statistiky, které porovnávají celkový počet zemřelých v předešlých třeba deseti letech, jejich průměr a srovnání s tím, kolik tady celkem zemřelo lidí ve stejných měsících loni…

I to je ale zavádějící. Ono se zdá, že v loňském roce klesl počet infarktů, počet smrtelných autonehod, mozkových příhod…. Takže jiných smrtí, jak to tak vypadá, ubylo. Bylo by potřeba ty průměry srovnávat, ale u každé příčiny zvlášť. Předpokládám, že to Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) udělá. Profesor Dušek je profesionál. Domnívám se, že ví, kolika lidem bylo napsáno do úmrtního listu jako příčina smrti to nebo ono, a podrobné srovnání bude časem k dispozici.

Pokud jsou ale tyto výkazy dlouhodobě nepřesné, pak můžeme zpochybnit nejen úmrtí na covid, ale i na další onemocnění. Já věřím, že to tak není. Pro mě je podstatné jedno: debata o tom, že covid dramaticky nezvýšil počet těch, kteří by jinak neumřeli, je naprosto nesmyslná. Debata o jednotkách intenzivní péče a o tom, že by tam pacienti neleželi, pokud by tady nebyl covid, je taky nesmyslná.

Faktem je, že tu hru s čísly ministr Jan Blatný rozehrává a používá ji jako obranu před tím, když vládu někdo kritizuje a srovnává s ostatními zeměmi…

A jak to bylo v březnu? To jsme taky ta data falšovali? A co v Německu nebo v Rakousku? Také tam falšují data? Já opravdu považuji za velmi nešťastné, že se do podobných úvah pouští. Je to nepodstatné a vyvolává to řadu pochybností a otázek. Klíčové přece teď je, že máme plné jednotky intenzivní péče a plná akutní lůžka. Jistě, pokud ti lidé pak zemřou, je to vážná věc, klíčové ale je, že nesmí zkolabovat naše zdravotnictví.

Nedávají nám přesné informace a pocit, že „mlží“, je velmi intenzivní. A rozumím tomu, že to neříká premiér, který usiluje o to, aby jeho hnutí zase vyhrálo volby, ale nerozumím tomu, proč to neříká ministr, který nemá politické ambice.

Co musíme v daný moment zvládnout, aby se situace zlepšila? Je to očkování?

Nic podstatnějšího mě teď asi nenapadá. A důsledné dodržování pravidel, která mohou být krátkodobě velmi tvrdá právě proto, aby se nám co nejrychleji podařilo srazit počet hospitalizovaných v nemocnicích. A pak se mohou tam, kde je riziko nakažení minimální, pravidla uvolňovat. Stát musí lidem kompenzovat všechna ta tvrdá opatření a ne je bez efektu donekonečna prodlužovat. Musí nám ale dát také nějakou nadějí, nějaký pevný výhled, světlo na konci tunelu, které bude sílit, a ne blikat a stále zhasínat. Prostě musí říct, že pokud budeme tři týdny něco dodržovat, nastane to a to. Což se neděje. Vláda opakovaně promrhává důvěru občanů.

A pokud bychom se vrátili k očkování, jak si vysvětlujete, že se to celé oproti původnímu plánu tolik vleče?

Nedokážu na to odpovědět. Jednak nevím, kolik dávek vakcín se sem dovezlo. Nevím, kam ty dávky šly a jaké ti, kteří je do svých zařízení dostali, měli zadání. Pokud jim premiér nařídil, aby udělali to nebo ono, byť to od něho neobdrželi písemně, tak si umím představit, že to část z nich udělala, byť na to pak doplatili odvoláním a vedlo to ke zmatku. Další věc, kterou nevím, je, zda máme málo vakcín kvůli tomu, že nám jich Pfizer nechce víc dát, anebo proto, že něco udělala špatně EU. Anebo to bylo tím, že byly špatně nastavené smlouvy mezi ČR a jednotlivými firmami? Já to nevím. Navíc si uvědomte, že máme v EMA profesora Štěbu, který je opravdu špičkový odborník a máme tudíž informace od pramene.

Tedy v Evropské agentuře pro léčivé přípravky...

Právě ona schvaluje ty léky. A jestli někdo ví, kdy jaký lék bude schvalován, je to právě tato organizace. Je prostě strašně problematické zjistit, kde přesně se stala chyba.

Možná uvedu hloupý příklad, ale teď aktuální „teplická schůzka“. Co to bylo? Mejdan starých přátel, anebo tam řešili opravdu něco zásadního? Co tam asi tak mohla takto heterogenní skupina lidí řešit? U té vlády je to podobné: něco mi uniká, a já nevím, co to je. Opakovaně žádáme vládu, aby nám nalila „čistého vína“ a nabízíme solidární přístup. Marně. Oni nám neřeknou na rovinu, kdy a kolik dávek dostaneme a které a proč se zdržely. A já nevím proč. Měla přijít Moderna, nepřišla. A zase: já nevím proč.

A myslíte, že ministr nebo premiér to vědí?

Považoval bych za absurdní, pokud by to nevěděli. Jak by to mohli nevědět?

To znamená, že máte dojem, že jeden z nich, anebo oba, mlží?

Takto to vypadá a působí. Nedávají nám přesné informace a pocit, že „mlží“, je velmi intenzivní. A rozumím tomu, že to neříká premiér, který usiluje o to, aby jeho hnutí zase vyhrálo volby, ale nerozumím tomu, proč to neříká ministr, který nemá politické ambice. Který navíc není členem té strany, naopak proti hnutí ANO bojoval, který podepsal petici Milionu chvilek pro demokracii za odvolání premiéra. Nerozumím tomu.

Znáte se s Janem Blatným osobně?  

On je od nás z nemocnice, takže se s ním znám.

A jak jste ho poznal? Osobně, jako lékaře, kolegu…

Já jsem se s ním pracovně potkával málo, on pracoval na dětském oddělení, já pracuji v dospělé části nemocnice. Potkávali jsme se většinou u rozpočtu. Tam byl vždycky připravený, a pokud mi dával nějaká data, dalo se mu plně věřit. Takže seriózní profesionál. To znamená, že jsem si u něj zvyknul, že když mi řekl, že potřebuje to a to, neměl jsem důvod o tom jakkoliv pochybovat.

Jinými slovy mi říkáte, že se vstupem do politiky se tento jeho důraz na fakta minimálně zčásti vytratil?

Já mnoha jeho výrokům nerozumím. Nevím, co ho pudí k tomu, když říká, že testování stojí náš stát 26 miliard. Proč to vůbec říká? A když to říká, jak je možné, že si neuvědomuje konsekvence? Rozuměl bych tomu, kdyby byl politický ministr, hájil by tak svoji stranu. Ale takto nemá jediný důvod neříkat svůj odborný nepolitický názor. Nemusí hájit vládu a ani žádnou stranu. A pokud vláda rozhodne jinak, než je jeho odborné doporučení, neměl by to hájit.

Třeba má takové zadání od Andreje Babiše…

Což by mě fascinovalo u člověka, který podepsal petici Milionu chvilek pro demokracii za odvolání Babiše a který je navíc ve vládě jako odborný, a nikoli politický ministr. Neumím si zkrátka vysvětlit, proč se pouští do hájení a vysvětlování některých kroků. Jako třeba u počtu zemřelých na covid. Je to podle mě zcela zbytečné a často opravdu velmi nešťastné.

Blatný by měl fungovat jako odborný ministr, který by z povahy věci neměl zasahovat do úřednického aparátu resortu. Jak to, že tam dělá tak brutální změny, když od začátku ví, že tam bude jen do voleb?

Postupně z týmu, který kolem sebe měli ministři zdravotnictví, odešli, případně byli odvoláni například epidemiolog Maďar, skončili už dva ministři, pak také koordinátor testování Hajdúch, šéf Zdravotního ústavu Březovský, minulý týden náměstkyně Šteflová, a tento týden pak koordinátor očkování Blahuta a náměstek Šedo. Nekolabuje celá ta pyramida?

Pokud bych měl být optimista, řekl bych, že je každý nahraditelný. Logické také je, že si každý nový ministr vybere svůj tým, anebo že aspoň jeho část obmění. Současně to ale zpravidla dělá s nějakou perspektivou, tedy třeba s tím, že tam bude čtyři roky. A my máme ministerstvo zdravotnictví, kde se za poslední rok vystřídali už tři ministři. Můžeme je tedy srovnávat.

Adam Vojtěch. Politický ministr, korunní princ, oblíbenec pana premiéra. Když se stal ministrem zdravotnictví, počítal s tím, že tam bude čtyři roky. Založil třeba vědeckou radu, byla složená napříč nominanty z odborných společností, její předseda byl předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP). Založil také řadu poskytovatelů. Vojtěch nechal na ministerstvu náměstky, kteří tam působili už za jeho předchůdce.

Vojtěch vyměnil pouze sekretariát ministra, což je logické, a dva politické náměstky. Jmenoval Šteflovou, která přišla z WHO, jejím úkolem byla reforma psychiatrické péče. Druhým náměstkem, kterého jmenoval, byl Filip Vrubel. Vojtěcha nahradil Prymula a ten první, co udělal, bylo rychle několik změn. Skončil Vrubel. Prymula byl ale z mého pohledu „polopolitický ministr“, naopak docent Blatný je zcela apolitický – měl to být odborný ministr – tedy něco jako odborný ministr v úřednických vládách.

Měl by fungovat jako odborný ministr, který by z povahy věci neměl zasahovat do úřednického aparátu resortu. No a skončil náměstek Aleksi Šedo, který, a to je podstatné, byl ještě ve zkušební době. Předtím odešel Blahuta, Hajdúch a další. To znamená, že odborný ministr dělá řadu změn na ministerstvu. Každá má nějaké vysvětlení, ale je jich moc. Protože ať chceme, nebo nechceme, covid je jen malá část toho, co musí ministerstvo zdravotnictví řešit.

Nedává mi to smysl.

To mně taky ne. Nevím třeba, jak chce teď odborný ministr obsadit uvolněnou klíčovou pozici prvního náměstka. Jak to, že tam dělá tak brutální změny, když od začátku ví, že tam bude jen do voleb?

Existují nejspíš dvě základní vysvětlení. Buď pracuje s tím, že bude kandidovat ve volbách, a chce být ministrem i v příští vládě, anebo se mu to tam prostě hroutí a ti lidé s tím už nechtějí mít nic společného. Není i to možné?

Obojí je možné. Samozřejmě je možné, že se boj s covidem prohrává a každý, kdo ještě může, a nechce s tím být spojován, tak odchází. Také si mohou uvědomovat, že jak se budou blížit volby, začne premiér hledat obětního beránka, na kterého by to celé svedl. To si umím představit. Ale nevíme to. Zrovna tak nevíme, zda pan ministr Blatný neplánuje, že v politice zůstane.

A zvládá podle vás ministerstvo boj s covidem?

Pokud „zvládá“ znamená, že je v celé republice nastaven jednotný systém registrace a jednotný systém očkování, a zároveň obojí probíhá stejně v Aši, v Jilemnici nebo v Břeclavi, pak to stát těžce nezvládá. Co kraj, to jiná strategie, jiná situace. Někde zapojují praktické lékaře, jinde je zase nezapojují. Co kraj, to jiný postup. Není tady standardizovaný postup, vše nebylo včas připraveno a teď nato doplácíme. To ale nemohu dávat za vinu jen ministru Blatnému. Já netuším, zda přišel k prázdnému stolu a vše musel řešit za pochodu. Příprava měla začít již před prázdninami.

Takže chaos.

No, chaos. Nějak to funguje. Ono i v chaosu bývá jakýsi řád. Tady se ten řád hledá velmi obtížně.

SDÍLET
sinfin.digital