Arabská digitální revoluce: Mladí chtějí být na internetu vidět, láká je Instagram, Twitter a hlavně YouTube

Jitka Jeníková

„Kulluná Chálid Sa’íd!“ hlásala facebooková stránka Wá‘ida Ghoníma, někdejšího marketingového manažera Googlu. Reagovala na další z případů policejní zvůle, jejíž obětí se stal v létě 2010 tehdy osmadvacetiletý Chálid. Bez zjevných důvodů ho na ulici v Alexandrii ubili policisté k smrti. Měli tu smůlu, že je při tom natočil kolemjdoucí na mobilní telefon a video vyvěsil na internet. Po tichých protestech, k nimž Ghoním nejprve vybízel, a po prosincových událostech z Tuniska, přišly na řadu protesty hlasité. Síla sociálních sítí tehdejším vládnoucím režimům v arabském světě, které o jejich existenci nejspíš neměly ani ponětí, vyrazila dech. Přišlo arabské jaro.

Z analýzy toho, jak si sociální sítě v oblasti vedly v loňském roce, kterou sedm let po arabském jaru přinesl Damian Radcliffe s Amandou Lamovou z Oregonské univerzity, je zjevné, že blízkovýchodní region prochází digitální transformací. „Digitální odvětví roste na Blízkém východě rychleji než kdekoliv jinde na světě,“ konstatoval v rozhovoru pro zpravodajský server ZDNet Simon Kemp, zakladatel firmy Kempios věnující se strategickému marketingu. V roce 2016 využívalo v arabském světě sociální sítě 50 % uživatelů internetu. Na příkladu Alžírska, jedné z nejlidnatějších zemí regionu, to pak znamenalo, že během jediného roku přibylo na sociálních sítích šest milionů nových uživatelů.

Lepší pokrytí

Za masovým nárůstem musíme hledat celou řadu faktorů, přičemž jedním z hlavních je čím dál lepší internetové pokrytí, jež vzrostlo od roku 2011 do roku 2017 z 35,6 % na 56,4 %. Pak je tu věkový průměr populace. Na Blízkém východě žije přibližně 400 milionů lidí a téměř 65 % z nich je mladších 30 let, což je největší poměr mladých ku dospělým, jaký dějiny regionu zaznamenaly. Přestože tu má přes smartphony přístup k internetu o něco méně osob, než jaký je celosvětový průměr (50 % proti 53 %), počet zařízení připojených k internetu se podle Foreign Policy během posledních tří let zdvojnásobil a mluvíme teď o 319 milionech smartphonů. Podle odhadů GMSA toto číslo do konce desetiletí vzroste na 65 % a dorovná tak celosvětový průměr.

Oblibě se nejvíc těší aplikace, které umožňují posílání vzkazů a multimediálních zpráv. Nejpopulárnějším sociálním kanálem na základě počtu uživatelů se v loňském roce stal stejně jako v tom předchozím WhatsApp. Navzdory tomu, jak rozšířená aplikace je, nejsou stále některé její funkce dostupné v celém blízkovýchodním regionu. V listopadu 2016 představil WhatsApp jako novou funkci videohovory, nicméně ve Spojených arabských emirátech mají uživatelé smůlu a „s obrazem“ si nezavolají. Omylem si mohli tento prvek vyzkoušet v červnu 2017, kdy byla omezení pro hlasové a videohovory odstraněna. Radost uživatelů však měla krátké trvání a po pár hodinách se vše vrátilo do starých kolejí.

WhatsApp se tak připojil k FaceTimu a Snapchatu, které jsou v SAE taktéž blokované. Stejně tomu bylo od roku 2013 i v Saúdské Arábii, která však 20. září loňského roku veškeré zákazy, jež Komise pro komunikaci a informační technologie původně vydala, zrušila a Saúdové kromě zmiňovaných sítí mohou už půl roku využívat například Skype.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital