Rada ČT schválila třaskavou Výroční zprávu o činnosti za rok 2020, ve které se píše, že SPD nemá ve vysílání veřejnoprávní televize přiměřený prostor. Ruku pro její schválení zvedlo osm radních. Fakticky se tak většina rady shodla na tom, že ČT porušuje zákon o České televizi, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání či Kodex ČT. Jde o zásadní formulaci. Dokument nyní poputuje do sněmovny. Radou naopak ve středu neprošlo usnesení, které mělo konstatovat střet zájmů ředitele Petra Dvořáka kvůli jeho působení ve správní radě obecně prospěšné společnosti Leica Gallery Prague.
Přesto platí, že se generální ředitel Dvořák vůbec poprvé během svého mandátu dostává do situace, kdy Rada ČT ve výroční zprávě explicitně tvrdí, že Česká televize není vyvážená, jak po ní požaduje zákon, a že touto nevyvážeností poškozuje SPD Tomia Okamury. A jen pro kontext: radní už dříve přijali usnesení, ve kterém konstatují, že Petr Dvořák nesplnil jiné jejich usnesení, zaslali mu také vytýkací dopis, a to paradoxně právě kvůli v úvodu zmíněné Leica Gallery Prague.
Dvořák ve středu na jednání rady působil připraveně a energicky. Je zřejmé, že svou misi v čele ČT nevzdává. Pokud jde o projednávání výroční zprávy, měl připraven dlouhý projev, argumentoval proti stanovisku radních, dával ho do souvislostí, ukazoval na jeho mezery. To hlavní řekl v samotném závěru: „Rád bych vám, členům Rady České televize, položil otázku. Není právě tento váš závěr zvýhodňováním jednoho konkrétního subjektu? Tedy přesně ten případ, který je České televizi zákonem zapovězen. Co je jeho cílem? Věnovat více prostoru straně SPD, než jí přísluší na základě jejích dosavadních volebních výsledků?“
Dvořák uvedl, že Česká televize vždy usilovala o to, aby zobrazovala politickou realitu tak, aby naplňovala principy vyváženosti, nestrannosti a nezávislosti – tedy tak, jak jí ukládá zákon a Kodex ČT. „Takovýto bezprecedentní útok na svou redakční autonomii zažívá poprvé. Apeluji na vás, abyste znovu a objektivně ve světle zákona o České televizi a Kodexu ČT přezkoumali příslušnou pasáž zprávy,“ uzavřel Dvořák svůj projev s tím, že je Česká televize i nadále připravena plnit své úkoly, jak jí to ukládá zákon a Kodex ČT a jak to „cítí jako svou povinnost“.
Poškozená SPD?
Radní ale nepřesvědčil, třaskavou formulaci z výroční zprávy nevypustili. Zní takto: „Jak vyplývá z údajů Media Tenoru o podílu devíti nejčastěji zmiňovaných politických subjektů na politickém zpravodajství (údaje a graf na str. 111) a o účasti zástupců politických stran a hnutí v diskusních pořadech (údaje a graf na str. 114), výjimkou byla v roce 2020 SPD, jejíž prostor ve zpravodajských a diskusních pořadech České televize ve srovnání s ostatními politickými stranami a hnutími je možné označit za neadekvátní, vzhledem k zastoupení této strany v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.“
Radní nejprve hlasovali pouze o této formulaci (proti jejímu zařazení jich bylo šest ze dvanácti přítomných: Roman Bradáč, Martin Doktor, Tomáš Samek, René Kühn, Jaroslav Dědič a Zdeněk Šarapatka), teprve potom přistoupili k hlasování o výroční zprávě jako celku. Pro její schválení nakonec zvedlo ruku osm radních, konkrétně Pavel Matocha, Hana Lipovská, Jiří Kratochvíl, Daniel Váňa, Lubomír Veselý, Roman Bradáč, Pavel Kysilka a Jiří Šlégr.
Výroční zprávu měl jako zpravodaj na starosti Jaroslav Dědič, autorem kapitoly o zpravodajství je Roman Bradáč. A právě Dědič se Bradáče hned na začátku zeptal, zda se závěrem o vyváženosti, který do ní dopsali místopředseda Daniel Váňa a předseda Pavel Matocha, souhlasí. „Když se mi ozval místopředseda Váňa, tak jsem se vrátil zpátky do již uzavřeného textu. A jeho argumenty jsem přijal,“ řekl Bradáč s tím, že se to nedá dělat narychlo. Během diskuse pak zdůraznil, že z jeho strany nešlo v žádném případě o manipulaci. „I já popírám, že bych chtěl jakkoli prosazovat jednu stranu,“ dodal Váňa s tím, že rozhodně nemá vazby na politické strany.
Několikero zkreslení
Dvořák radním předtím připomněl, že jedním z hlavních úkolů veřejné služby, jak o nich hovoří zákon o České televizi, je poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. A připomněl, že se v Kodexu ČT mimo jiné konstatuje, že prostor, který je dán politickým stranám a hnutím, má být ve svém celku vyvážený. „Přičemž vyváženost se posuzuje podle váhy jednotlivých politických stran v demokratické společnosti odvozené především z výsledků voleb do hlavních orgánů zastupitelské demokracie. Zároveň je třeba zajistit, aby poměr mezi diskusními vystoupeními činitelů vládních stran a stran opozičních byl v souhrnu poskytnutého prostoru přibližně vyrovnaný.“
A dále: „Jak vyplývá ze všech uvedených dokumentů, v podmínkách televizního vysílání se nejedná o absolutní rovnost. Absolutní rovnost na rozdíl od odstupňované rovnosti je totiž používána pouze ve specifickém případě, kterým je vysílání tzv. volebních spotů.“ Zpravodajsko-publicistická část výroční zprávy je popsána na stranách 104 až 115. Opět Dvořák: „V této části je celkem 18 grafů, které z různých pohledů a v různé míře detailu vypovídají o skutečnostech souvisejících se zpravodajskými a publicistickými pořady České televize. Více než o důkladný výčet všech statistických dat se jedná o seznámení s přístupem České televize k naplňování tak zásadního principu, jakým je vyváženost a nestrannost.“
Následně se pozastavil nad tím, že navzdory zmíněným osmnácti grafům zpráva ve svém závěru hovoří pouze o grafech na straně 111 a 114, a pouze o jediné politické straně, konkrétně tedy o SPD. „Přestože v dalším textu tato údajná nespravedlnost vůči jedné z parlamentních stran není jakkoliv doložena, pouze se bez dalšího odkazuje na graf vypovídající o vybraném segmentu zpravodajství, a toto konstatování je zobecněno pro všechny diskusní pořady České televize.“ Podle Dvořáka tak dochází k několikerému zkreslení. „A obávám se, že i k manipulaci s výsledky uváděnými ve výroční zprávě,“ zdůraznil.
Zde je vhodné Dvořáka ocitovat kompletně: „Nepřesnost, respektive manipulace č. 1: Konstatování Rady o straně SPD a její účasti ve zpravodajských a diskusních pořadech vychází z agregátních údajů pouze u vybraných pořadů České televize. Nevedla se diskuse, co znamená počet účastí v konkrétním pořadu a že počítání čárek v jedné či druhé diskusi není možné zaměňovat s vysíláním České televize jako celku. Ze zákona totiž jednoznačně vyplývá, že zpravodajství a publicistika je mnohem širší oblast, než ukazují jeden nebo dva grafy. Není tak vůbec vysvětleno, proč nebyl posuzován celek zpravodajství a publicistiky, stejně jako to, proč nejsou zmíněny všechny diskusní pořady, jako by se snad mělo naplnit zadání, které vede k jedinému možnému závěru – nevyváženost zpravodajství.“
Tím to ale podle Dvořáka nekončí – druhá nepřesnost, respektive manipulace, jak Dvořák uvedl: „Není zdůvodněn způsob, jak byly v závěrečném hodnocení posuzovány jednotlivé politické subjekty. Proč byla radou upřednostněna právě strana SPD, aniž by bylo dáno do souvislosti její reálné politické zastoupení? Není přeci možné hodnotit význam žádného politického subjektu, aniž by bylo zohledněno současně zastoupení na celostátní, krajské a komunální úrovni. Jak už jsem řekl výše, Kodex ČT v čl. 6.2 jasné stanoví, že cituji: vyváženost se posuzuje zejména podle váhy jednotlivých politických stran v demokratické společnosti odvozené především z výsledků voleb do hlavních orgánů zastupitelské demokracie.“
Dlouhodobý tlak
Na závěr možná není od věci ocitovat Kodex ČT: „Časový prostor, který je dán jednotlivým politickým stranám a hnutím, musí být ve svém celku vyvážený. Vyváženost se posuzuje zejména podle váhy jednotlivých politických stran v demokratické společnosti odvozené především z výsledků voleb do hlavních orgánů zastupitelské demokracie. Zároveň je však třeba zajistit, aby poměr mezi diskusními vystoupeními činitelů vládních stran a stran opozičních byl v souhrnu poskytnutého prostoru přibližně vyrovnaný.“ Znamená to, že by vyváženost vysílání ČT měla být měřena v celku vysílání ČT, navíc se nevztahuje k jednotlivým politickým stranám, nýbrž – jak radní upozornil Dvořák – ke stranám vládním a opozičním. Nehledě na zastoupení jednotlivých stran nejen ve sněmovně, ale také v Senátu, v krajských zastupitelstvech, případně na komunální úrovni.
V danou chvíli je evidentní, že kontroverzní formulace navazuje na iniciativu radní Hany Lipovské, která před časem navrhla toto usnesení: „Rada žádá generálního ředitele, aby Radě ČT postoupil informace o účasti a) předsedů, b) představitelů parlamentních subjektů v kalendářním roce 2020 v rozsahu: - počtu pozvání - počtu přijatých pozvání - počtu odmítnutých pozvání, a to zvlášť za každý z hlavních profilových pořadů ČT24 (Události, Události, komentáře, Interview 24, 90 ČT 24, Otázky Václava Moravce).“
Jak známo, Dvořák tento seznam radním nedodal, na což Rada ČT už dříve reagovala schválením usnesení, ve kterém konstatuje, že generální ředitel ČT nesplnil její usnesení. A ještě dovětek: v únoru letošního roku Rada ČT projednávala materiál nazvaný „Zpráva o měření veřejné hodnoty vysílání v roce 2020“. Jde v podstatě o stejnou látku, které se věnuje výroční zpráva ve své kapitole o vyváženém vysílání České televize, a nejen to, výroční zpráva z něj vychází, je jejím základem, pokud jde o vyváženost vysílání ČT. Pikantní na tom je, že tehdy materiál radní schválili, a to dokonce jednomyslně.
Dnešní vývoj je součástí dlouhodobějšího tlaku na Dvořáka, kterým si většina rady chystá půdu pro jeho případné odvolání. Připomeňme v této souvislosti nedávný předvýběr kandidátů na brzy uvolněná místa v radě, o kterém jsme na INFO.CZ už několikrát psali. Poslanci zanedlouho rozhodnou o obsazení čtyř volných křesel, přičemž mezi kandidáty jsou i radní Jiří Kratochvíl a Daniel Váňa, kteří chtějí funkce obhájit. Pokud sněmovna všechna uvolněná místa obsadí kritiky Dvořáka, což je s ohledem na jednostranný předvýběr pravděpodobné, vznikne v radě síla, která může generálního ředitele odvolat. Je pro to potřeba deset hlasů.
