Vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy nejsou napjaté zdaleka jen kvůli nastávajícímu prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Poněkud v ústraní se odehrává spor, který může snadno přerůst v největší právnickou bitvu historie. Evropská komise minulý týden navrhla novou legislativu, která by měla zvýšit soukromí uživatelů internetových služeb, jakými jsou například WhatsApp, iMessage či Gmail. Jde ale jen o malou předehru verdiktů, které maj Evropská komise a Soudní dvůr EU letos vynést a jež ovlivní životy stovek milionů lidí.
Zvolení Donalda Trumpa, Brexit či neustále přítomná teroristická hrozba kladou značné nároky na zacházení s důvěrnými informacemi, které shromažďují technologičtí giganti. Není žádným tajemstvím, že mezi skutečně velkými technologickými firmami příliš mnoho evropských není. To dobře ví i Donald Trump, který se už několikrát vyjádřil, že by chtěl, aby firmy jako Google či Facebook platily daně výhradně v USA. Ty to teď nedělají, protože raději platí tam, kde ušetří. Například v Irsku.
Moc velkých společností ovšem ještě nikdy v historii nebyla větší, což dobře ilustruje například debata kolem potírání falešných zpráv, které se šíří například prostřednictvím facebooku. V Evropě je toto posilování gigantů vnímané víceméně negativně. Ve Spojených státech se téma začalo rozebírat v podstatě až během posledních prezidentských voleb.
„Jsme svědky obrovské koncentrace moci v rukách několika málo amerických firem. Jejich hlavním byznys modelem je sledování lidí,“ řekla serveru Vice News Emily Taylorová z think tanku Chatham House. „Pokud tento trend bude pokračovat, bude to mít v letošním roce negativní dopady na vztahy mezi USA a EU,“ doplnila.
Jak moc technologických společností narůstá, začínají se Brusel a členské státy EU podrobně ptát, jak jmenované firmy zachází s daty, která získají. Evropská unie rovněž tvoří jednotný digitální trh, který má zajistit, aby i Evropa měla „své“ internetové giganty. Kritici tvrdí, že unie jen žárlí na americké Silicon Valley, ale realita je jako obvykle mnohem složitější.
„Druhá světová válka pořád na Evropu vrhá stín. Pád Berlínské zdi se odehrál víc než 50 let od války. Život v totalitě, kdy se stát běžně nabourával do soukromí, není pro mnoho obyvatel EU jen v teoretické rovině. Odráží jejich historii,“ dodala Taylorová.
Co v Evropě hrozí velkým IT a internetovým společnostem v letošním roce?
Apple
Americká společnost se před časem odvolala proti rozhodnutí Evropské komise, která jí nařídila doplatit téměř 14 miliard dolarů na daních do irského státního rozpočtu. Soudní dvůr EU bude o celém případu rozhodovat na konci roku. Pokud Evropská unie ve sporu uspěje, může to naprosto změnit daňový systém v celé osmadvacítce. Některé nadnárodní společnosti by takový vývoj přišel hodně draho.
Google čeká na evropské půdě jedno z nejnáročnějších období. Evropská komise ho vyšetřuje hned z několika důvodů. První se týká operačního systému Android a další sledování a cílení reklamy na jednotlivé uživatele. Pokud by se firma provinila, čeká ji pokuta ve výší až deseti procent z celosvětového obratu, tedy někde kolem 7,5 miliardy dolarů.