Američané dráždí Teherán. „Koalice ochotných“ má Íránu sebrat klíč od strategické ropné brány

HalfPageAd-1

Pavel Novotný

10. 07. 2019 • 22:00

ANALÝZA | USA vyzvaly své spojence, aby jejich lodě spolu s americkými námořníky hlídkovaly u íránských a jemenských břehů. Oficiálním důvodem je ochrana cest, po kterých se plaví ropné tankery. Washington ale otevřeně konstatuje, že mu jde i o vznik vojenské koalice. Místa jejího nasazení pak dávají tušit, že nepřítelem takového vojenského svazku bude Írán. Ten se nechal slyšet, že americké letadlové lodě i regionální základny jsou v pohodlném dosahu jeho raket. Blízký východ je opět blíže konfliktu.

Mobile-rectangle-3

Už během dvou až tří týdnů hodlají Spojené státy vytvořit spojenectví ochotných. Tedy zemí, které do výbušného regionu vyšlou vlastní lodě. Oznámil to nejvyšší profesionální voják v USA, tedy šéf sboru náčelníků štábů Joseph Dunford. „Právě teď vyjednáváme s řadou zemí, abychom zjistili, jestli jsme schopni sestavit koalici, která by garantovala svobodu plavby v Hormuzském průlivu a úžině Báb al-Mandáb,“ citoval jeho slova list The Guardian.

Tato dvě místa jsou přitom jen s trochou verbální nadsázky neuralgickými body planety. V místy jen 33 kilometry širokém Hormuzském průlivu, kudy tankery převáží celou pětinu ropy vytěžené na světě, obývají protilehlé břehy Omán, Spojené arabské emiráty a Írán. Průliv je branou do Zálivu, tedy do přístavů ropných gigantů, nejen Íránu a Emirátů, ale rovněž Saúdské Arábie, Kuvajtu, či Iráku. (Pro úplnost: Katar tudy exportuje zemní plyn.) Írán už několikrát naznačil, že je v případě krize schopen průliv zablokovat. Následky by pocítili především asijští zákazníci: kromě Číny hlavně také Japonsko, nebo Jižní Korea. Je tedy možné, že zřejmě na Tokio či Soul se Spojené státy s nabídkou členství v nově vznikající námořní koalici také obrátily.

Hormuzský průliv

Báb al-Mandáb je pak průliv mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. Tedy mezi africkými státy Eritreou a Džibutskem, respektive jihoarabským Jemenem. Na nejužším místě dělí břehy obou světadílů jen 26 kilometrů. I proto saúdský investor (mimochodem, nevlastní bratr Usámy bin Ládina) zvažuje výstavbu mostu, který by si cestou odpočinul na nevelkém ostrově Perim. A spojil by tak černý kontinent s Arabským poloostrovem. Průlivem projíždějí všechny nákladní lodě, které míří z nebo k Suezu, tedy ze Středozemního do Arabského moře. A posléze do Asie, respektive do evropských přístavů. Jen pro srovnání: zatímco Hormuzským průlivem denně na tankerech propluje asi sedmnáct a půl milionu barelů ropy, Báb al-Mandáb za tu samou dobu vidí čtyři miliony barelů ropy.

Americké síly v Africe

Ostatně, Džibutsko se díky své strategické poloze stalo navýsost nadbíhanou nevěstou: vojenské základny zde mají Evropané i Američané, peníze zde rozhazuje i Čína. Region si zamilovali i novodobí piráti, kteří buď přímo v průlivu, či nedaleko od něj řádili do té doby, než je společná mezinárodní koalice námořních jednotek pochytala, vsadila do vězení, nebo zahnala na břeh. Situace v tomto kousku planety ovšem ještě komplikuje občanský konflikt v Jemenu, který je takřka ukázkovou bitvou zástupné války mezi sunnitskými zeměmi Zálivu v čele se Saúdskou Arábií na straně jedné a Íránem na té druhé. Bohaté ropné monarchie se sunnitskými vládci bojují proti severojemenským šíitským rebelům, které podporuje Írán.

Válka v Jemenu

Velmi, velmi zjednodušeně řečeno: ty státy, které vyšlou vlastní námořníky do nové koalice vyhlášené Spojenými státy se v obou úzkých místech planetární bezpečnosti mohou zaplést s Íránem, respektive jeho spojenci. Učiní tak sice ve jménu volného pohybu ropy po této planetě, fakticky ale mohou být považovány za spojence armádního svazku, které vystupuje proti Teheránu. A to tím spíše, že podle washingtonského ministra zahraničí Mikea Pompea (a agentury AFP)  bude v této koalici možná i více než dvacet zemí, ovšem včetně Saúdské Arábie a Emirátů, kteří proti-šíitskou frontu sunnitských zemí v podstatě vedou.

Co se teheránské reakce týče, její elitní vojáci na poslední události reagovali ujištěním, že k americkým základnám lokalizovaným na Blízkém východě to mají jejich rakety opravdu blízko. „Pokud se dopustí té chyby a budou provokovat, naše rakety zničí jejich letadlové lodě. Američané jsou si velmi dobře vědomi následků případné vojenské konfrontace s námi,“ cituje jednoho z lídrů elitních Revolučních gard server Middle East Eye.

Íránské balistické rakety

Pro nynější americkou administrativu – a hlavně jejího šéfa (prezidenta a celoživotního obchodníka Donalda Trumpa) – je typické, že globální operaci na ochranu ropného byznysu nechce platit celou. USA by podle čerstvého plánu poskytly jen velitelské lodě a postavily se do čela akce, ostatní účastníci by pak dodali potřebná vojenská plavidla, která by komerční lodě klíčovými strategickými úseky doprovázela.

Napětí mezi Íránem a USA trvá od loňska, kdy americká administrativa odstoupila od tzv. Jaderné dohody (JCPOA). Washington posléze uvalil na Teherán opět sankce, které pocítila nejen íránské ekonomika, ale i občané země. Írán pak nedávno oznámil, že přestává plnit některé závazky z dohody JCPOA: nejprve překročil ten článek, který stanovuje, že smí držet nejvýše 300 kilogramů nízko obohaceného uranu. Poté Teherán přiostřil a konstatoval, že začíná potenciálně nebezpečný prvek obohacovat na vyšší úroveň, což lze vykládat i jako počátek cesty k jaderné zbrani.

Sankce proti Íránu

Minulý měsíc navíc blízko Hormuzského průlivu došlo k útokům na dva ropné tankery, z nichž Spojené státy obvinily právě Írán. Už v červnu se odehrály jiné ataky proti hned čtyřem nákladním lodím. A i tehdy se spekulovalo o angažmá iránských Revolučních gard. Nicméně, Írán odpovědnost za takové námořní operace jasně odmítl a naopak obvinil USA z toho, že jejich bezpilotní letoun v červnu narušil jeho vzdušný prostor. Proto také specialisté íránských gard tento dron sestřelili.

SDÍLET

Billboard-bottom-1