Americká armáda se chystá na válku s KLDR. Spustit ji může i chyba, připomeňte si ty minulé

Adam Kotrbatý

Naše newslettery rozesíláme každý týden

16. 01. 2018 • 00:00

Jaderný konflikt mezi Spojenými státy a Severní Koreou může začít navzdory ochotě obou stran jednat. Jak ukazují historické paralely, stačí drobná technická či lidská chyba a svět bude na prahu nukleární války. Že omyl není vyloučený, dokazuje i selhání, po němž v sobotu vyděsil obyvatele Havaje falešný poplach.

Ačkoli rétorika a slovní výpady lídrů USA a KLDR nejsou zdaleka tak ostré jako ve druhé polovině loňského roku, americká armáda nic nepodceňuje. Podle zjištění listu New York Times se stále připravuje na možný konflikt se Severní Koreou.

Napříč Spojenými státy probíhají cvičení, na nichž se jednotky snaží vypilovat přepravu sebe samých i vojenského materiálu přes oceán. Zkouší výsadky a průběh invaze. Zhruba tisícovka vojáků trénovala minulý měsíc postup pro případ náhlé mobilizace.

Začátkem února, krátce před startem olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu, vyslat ke Korejskému poloostrovu své speciální jednotky. Má jít o pojistku pro případ náhlého útoku ze strany KLDR.

Ministr obrany USA James Mattis však tvrdí, že válka by byla katastrofálním scénářem. Také prezident Donald Trump v posledních dnech upustil od varianty preventivního úderu. A severokorejský diktátor Kim Čong-un souhlasil s jednáním obou Korejí o účasti sportovců z KLDR na olympiádě.

Vždy připraven

Konflikt ale může vypuknout během okamžiku bez předchozích signálů. Klidně zcela náhodou. „Úkolem armády je být připraven na jakékoli nepředvídatelné události, které mohou být na obzoru,“ vysvětluje Michele Flournoy, jenž byl jednou z předních osob v Pentagonu během éry Baracka Obamy.

Válka může přijít prakticky odkudkoli. Naposledy v sobotu vyděsil obyvatele Havaje poplach, že na jejich domovy míří balistická raketa. Výstražný systém je přitom jasně upozorňoval, že nejde o cvičení a mají vyhledat úkryt. Oznámení se ale ukázalo být falešné.

Podle guvernéra Davida Igea vyvolal poplach zaměstnanec havajské agentury pro mimořádné situace, který při střídání směn zmáčkl špatné tlačítko. „Rozeslání zprávy způsobila lidská chyba, která je naprosto neodpustitelná,“ konstatoval senátor Brian Schatz.

Jen pět střel? Nesmysl

Systém varování pochází z dob studené války, kdy měl varovat před sovětským útokem. Do provozu se vrátil loni a cílí právě na severokorejskou hrozbu. Právě studená válka ale nabízí několik příkladů, kdy chyba systému dovedla svět na hranu jaderného konfliktu.

Asi nejznámějším případem je událost z roku 1983. Sovětský poddůstojník Stanislav Petrov tehdy dohlížel na systém včasného varování Serpuchov-15. Ten mu během služby ohlásil, že na Sovětský svaz míří pětice amerických raket.

Petrov se musel rozhodnout, zda spustí krizový scénář, nebo hlášení označí za falešný poplach. Na základě intuice se rozhodl pro druhou možnost. Nezdálo se mu pravděpodobné, že by Američané vypálili jen pět střel. Takové množství by způsobilo minimální škody a vystavilo USA daleko ničivější odvetné reakci.

„Dvacet tři minut poté jsem si uvědomil, že se nic nestalo. Kdyby to byl skutečný útok, už bychom o něm věděli. Byla to obrovská úleva. Viděl jsem to tak padesát na padesát,“ vzpomíná Petrov. Rakety ve skutečnosti byly jen chybně interpretované odrazy slunce od mraků.

Když (ne)funguje zdravý rozum

Problémy měli i Američané. V roce 1961 vyslalo Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (NORAD) hlášení o desítkách sovětských raket mířících na USA. V turbulentní době by takový útok znamenal vyhlášení třetí světové války.

Také tehdy ale situaci zachránil zdravý rozum. Odborníci usoudili, že je nepravděpodobné, aby Sověti útočili zrovna v době, kdy je jejich lídr Nikita Chruščov na návštěvě OSN v New Yorku. Po ověření informací zjistili, že systém za rakety označil nezvykle jasný východ Měsíce nad Norskem.

„Pokud se ptáte, zda bychom dnes byli připraveni bojovat, odpověď je ano.“

Výsledkem bylo několik varovných výstřelů vypálených směrem k letadlu. Když posádka nereagovala, přišel ostrý úder. Všech 269 lidí na palubě zemřelo a mezi USA a SSSR se strhl diplomatický konflikt. Ten eskalovaly i přehmaty na obou stranách.

„Sověti ví, že šlo o chybu,“ reportovala CIA prezidentu Ronaldu Reaganovi. Reagan si ale zprávy ve svém ranním přehledu nevšiml a dál pokračoval ve vyostřené rétorice. Sovětští lídři navíc omyl nikdy nepřiznali a dál trvali na svém, že sestřelili špionážní letadlo. To vedlo k čekání, která země zaútočí dříve. Ani jedna z nich ale o válku nestála.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Dnes • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.