ANALÝZA: Příběhy odebraných dětí v klecích děsí Ameriku. Praxi zastavil migrační dekret

20. 06. 2018 • 19:30

Plačící děti přebývající v drsných podmínkách. Drastické záběry dokreslující americkou imigrační politiku zvedly ze židle nejen odpůrce prezidenta Donalda Trumpa. Jeho administrativa praxi nevymyslela, jako první ji ale nasadila. Na řešení následků, které kritizuje i OSN, se dosud zákonodárci nedokázali dohodnout. Prezident Trump ale dnes podepsal migrační dekret, který by měl tuto politiku ukončit.

Mladá žena jménem Mirian přijela na texaskou hranici 20. února. U sebe měla svého osmnáctiměsíčního syna. „Utíkali jsme z domova v Hondurasu skrze mraky slzného plynu,“ líčila pohraniční stráži s tím, že hledá ochranu před násilím, které na ni doma čeká. Nedočkala se. Místo toho naložili její dítě do vládního vozidla a za neustálého pláče jej odvezli pryč.

Jeden z mnoha příběhů, které přinesl list New York Times, odkrývá praxi, jež nyní otřásá nejvyššími patry americké politiky. Právě New York Times 20. dubna upozornily, že úřady od října odebraly více než 700 dětí jejich rodičům, kteří nelegálně vstoupili na americkou půdu. Pravá bomba vypukla až nyní, kdy příběhy doprovodily audio nahrávky plačících dětí volajících maminku a tatínka a jejich fotografie zachycující je v klecích s naprosto nedostatečným zázemím.

Aktuálně se ví o více než 2500 odebraných dětech, přičemž jsou mezi nimi i mladší než dva roky. Americký Kongres řeší, jak kritizované praktice zamezit. Nedokáže se však shodnout na účinné změně legislativy, kterou by akceptovali nejen zákonodárci, ale také prezident Donald Trump, jenž si na antiimigrační rétorice postavil politickou kariéru a kontroverzní opatření uvedl do praxe.

Nápad se zrodil už za Obamy

Cesta k současnému stavu, s nímž si nikdo neví rady, však začala dávno před tím, než Trump vůbec oznámil kandidaturu. Na jejím počátku byla uprchlická krize, která USA sužovala v roce 2014. Tehdy jižní hranici Spojených států přecházeli uprchlíci převážně z tzv. středoamerického severního trojúhelníku – tedy oblasti zahrnují Guatemalu, Honduras a Salvador. Důvody udávali vesměs podobné. Chtěli se vyhnout násilí, které doma zažívali.

Rozdíl proti dřívějším letům byl nejen v počtech, ale také v poměru žen a dětí v migrační vlně. Zatímco před rokem 2014 tvořily ženy jen 27 procent migrantů, onoho kritického jara a léta to bylo 40 procent. Rodin s dětmi přišlo před čtyřmi lety více než 68 tisíc. Zhruba stejný počet dětí dorazil bez doprovodu.

Tehdejší administrativa Baracka Obamy se snažila krizi řešit a ministerstvo vnitřní bezpečnosti vypracovalo několik scénářů, jak postupovat. „Nechtěl jsem nikoho odrazovat od jeho nápadů. Povzbuzoval jsem je, aby přinášeli všechny možnosti,“ vzpomíná nyní exministr Jeh Johnson.

Tak se stalo, že bývalý člen pohraniční stráže a dodnes zaměstnanec ministerstva Thomas Homan navrhl oddělovat děti od jejich rodičů. Chtěl tím vystrašit rodiny, které o migraci uvažovaly. Domníval se, že je motivovala úmluva z roku 1997, která vládu zavázala, aby nedržela děti ve vazbě a propouštěla je i s jejich rodiči. Ti tak podle Homana brali děti jako rukojmí, díky nimž měli zajištěnou rychlou cestu na svobodu.

„Jak jsem již mnohokrát řekl, oddělování dětí od jejich rodičů není něco, s čím bych se ztotožnil,“ praví nyní Johnson, jenž už tehdy viděl navrhovanou praxi jako příliš krutou a Homanovu iniciativu zarazil hned v zárodku.

Jak předejít migraci? Oprášíme starý plán

V lednu loňského roku ale Johnson na ministerstvu skončil. Nový prezident si jako ministra přivedl nynějšího personálního šéfa Bílého domu Johna Kellyho. Pro Homanův plán to znamenalo druhý pokus. Kelly se obával opakování velké krize z roku 2014 a vzal si za úkol, že jí stůj co stůj předejde.

Už v březnu 2017 tak agentura Reuters informovala, že se ministerstvo chystá odebírat děti migrantů od svých rodičů. „Ano, zvažuji to,“ potvrdil tehdy Kelly ve vysílání zpravodajské stanice CNN. „Bude o ně pečováno po dobu, než se vypořádáme s jejich rodiči.“

Migrace do USA ale po Trumpově nástupu do prezidentské funkce spadla na historická minima. Lidí přišlo nejméně za půl století, což prezident nezapomínal prezentovat jako svůj úspěch. Zároveň to znamenalo stopku pro kontroverzní opatření. Nic takového nebylo třeba. Jeho třetí, a konečně úspěšný čas nastal až poté, co se trend obrátil, což už Kelly sledoval z pozice v Bílém domě, nikoli na ministerstvu.

Po několika měsících platnosti nařízení začala média přinášet srdceryvné příběhy postižených rodin a hrozivých scénách zahrnujících děti v zoufalých podmínkách detenčních center, v klecích přikryté jen tenkým kusem alobalové fólie. Zároveň se objevily i informace, jak na traumatech vydělávají zprostředkovatelské firmy s pochybnou pověstí.

Proti je většina Američanů, někteří ale zprávám nevěří

„Američané objevují, jak funguje náš imigrační systém a to je obecně dobrá věc,“ tweetoval trochu ironicky reportér Washington Post Nick Miroff, jenž zároveň zalitoval, že k tomu dochází právě tímto způsobem.

Na sociálních sítích se uchytily iniciativy pod hashtagem #KeepFamiliesTogether (Nechejme rodiny spolu), které politiku odsuzují. Zároveň jsou ale vidět i opačné hlasy zastánců tvrdého postupu či extrémní názory označující celou kauzu za falešnou zprávu a popírajících, že se utrpení na hranicích vůbec odehrává.

Čísla z průzkumu agentury Ipsos ukazují, že poslední dvě skupiny tvoří zhruba necelou třetinu (28 procent) populace. Odpůrců rozdělování rodin je 57 procent, zbylých 15 na věc názor nemá nebo se nedovede přiklonit ani na jednu stranu.

Hlasy popíračů jsou zarážející i proto, že praxi samotnou přiznává i Bílý dům a prezident, jehož se uživatelé na sítích houfně zastávají. Trump po sérii krkolomných prohlášení a obvinění demokratů nakonec vyjádřil potřebu věc řešit. Odpoledne oznámil, že ještě dnes podepíše dekret, který současnou praxi zastaví.

Migrační dekret jako čerstvé řešení

Americký prezident Donald Trump dnes podepsal dekret, jímž zrušil dosavadní kontroverzní praxi rozdělování rodin uprchlíků zadržených na hranicích bez dokladů. Oznámil to Bílý dům. Při podpisu prezident zdůraznil, že jeho dosavadní politika nulové tolerance vůči nelegální migraci se nemění.

Proč nebylo řešení dřív?

Na stole byly tři hlavní návrhy, politici se na nich ale nedokázali dosud dohodnout. Senátní, který zastává šéf většiny v horní komoře Mitch McConnell, by umožnil zadržovat děti spolu s jejich rodiči, zatímco by soudy zkoumaly, zda dosáhnou na status uprchlíka.

Sněmovna reprezentantů připravila hned dvě verze téhož. Kompromisní návrh republikánských frakcí počítá se zpřísněním hraničních kontrol, změnou imigračního systému a měl by zamezit rozdělování rodin, jež hranici překročily poprvé. Konzervativnější plán se dotýká i tzv. snílků, neboli potomků migrantů, kteří přijeli do USA v dětském věku a žili ve Státech od června 2007.

Trump podpořil oba sněmovní návrhy. Žádný konkrétní neupřednostnil. Naopak zkritizoval myšlenku senátora za Texas Teda Cruza na zvýšení počtu soudců. Cruz chtěl najmout 375 nových soudců, aby urychlil vyřizování jednotlivých případů. Trump ale naznačil, že mnoho z nich by mohlo být nečestných a právníky označil za špatné lidi.