Berlín vyhlásil válku arabským klanům. Policie jim zabavuje auta i domy, možná přijdou i o děti

Vedení německého hlavního města došla trpělivost s činností zhruba 12 arabských rodin, jejichž členové podle policistů terorizují okolí, vybírají výpalné, přepadávají nebo organizují prostituci. V boji proti praktikám těchto mafií začaly úřady i policisté využívat nový zákon, umožňující zabavování majetku i bez přičinění soudu.

Německo se při přijetí tohoto zákona loni inspirovalo v Itálii. Po jejím vzoru přijal parlament změnu zákona, která v určitých případech umožňuje předběžně zabavit  majetek lidem podezřelým z trestné činnosti. A to až do chvíle, kdy o vině či nevině rozhodne soud.

Už v létě berlínská policie po rozsáhlé razii mezi arabskými mafiány zabavila celkem 77 nemovitostí v hodnotě 10 milionů eur (260 milionů korun), k tomu přidala i peníze, drahá auta a další cennosti. A ve snaze bojovat proti klanům formou zabavování jejich nelegálně nabytého majetku pokračuje i nadále.

„Nyní se ukáže, zda nám změny v zákoně skutečně pomohou k odhalení a potrestání machinací arabských klanů. A zda je zasáhly tam, kde jim opravdu ubližují, tedy v oblasti peněz,“ prohlásil podle deníku B.Z Berlin berlínský vrchní státní zástupce Jörg Raupach.

Rakousko brutálně seškrtá peníze pro Čechy, kteří tam pracují. Na přídavcích jim vezme stamiliony

Některé arabské rodinné klany představují v Berlíně, ale i v některých jiných německých městech, například v Brémách, vážný bezpečnostní problém. Vytlačily totiž jiné kriminální skupiny a staly se v místním podsvětí dominantními hráči. Ovládly trh s prostitucí, drogami, vydíráním i takzvanou „ochranou“ některých restaurací a dalších podniků. Arabské klany údajně vynikají brutalitou i dokonalou organizací, založenou podobně jako italská mafie na rodinných vazbách. A jde z nich strach.

Když byl v srpnu osmi ranami z pistole zastřelen v berlínské čtvrti Neukölln Nidal R., šestatřicetiletý člen jednoho z místních arabských klanů, přišlo na začátku září na jeho pohřeb 2000 příbuzných, známých a přátel. Z toho prakticky žádné ženy, jenom muži.

Tisíce berlínských Arabů přišly dát poslední sbohem „kriminálníkovi“, který, jak píše třeba německý list Der Tagesspiegel, strávil půl života ve vězení a svůj první trestný čin spáchal v deseti letech. Přesto ho mnozí berlínští Arabové považují za hrdinu. Když se policie rozhodla odstranit Nidalovu podobiznu, kterou někdo v nadživotní velikosti po pohřbu „nasprejoval“ na zeď domu, museli mít najatí malíři silnou policejní ochranu.

Podle berlínské policejní prezidentky Barbary Slowikové operuje v Berlíně nejméně 12 arabských klanů, které mají na svědomí zhruba čtvrtinu organizované kriminality ve městě. Jen ve čtvrti Neukölln mají tyto klany údajně až 1000 členů. A vedle loupeží, přepadení a nelegálního obchodu bojují tvrdě i mezi sebou.

Brněnská královražda: Babiš s Vokřálem šílí, Piráti skáčou po hlavě do pasti. Komentář V. Dostála

Některé případy střelby na ulicích, v barech nebo restauracích podle německých médií připomínají scény ze starých mafiánských filmů. Ve čtvrti Neukölln prakticky neuplyne víkend, aby v rámci konkurenční války „arabských mafiánů“ nebyla zničena, zapálena nebo vyrabována nějaká restaurace nebo bar.

Brutalita arabských gangů donutila k akci i politiky. Kromě už přijatého zákona umožňujícího zabavování majetku mafiánům se chystají další opatření. Vládní koalice to nazývá jako „balíček pro právní stát“. V jeho rámci by měla policie mimo jiné provádět častější razie mezi klany a pokusit se o jejich infiltraci.

„Boj proti mafiánským klanům musí být veden velmi tvrdě. Ničí důvěru ve vládu práva a podkopávají státní struktury tím, že žijí v jakési paralelní kriminální společnosti,“ uvedl už letos na jaře v deníku Die Welt mluvčí poslanecké frakce CDU/CSU Stephan Mayer.

Policie se přitom skutečně snaží klanům přinejmenším znepříjemnit život. Kromě už zmiňovaného zabírání majetku pozatýkala řadu členů velkých arabských rodin v Berlíně a zabavila velké množství zbraní a drog.

Některým berlínským radním to ale nestačí a vzhledem k vážnosti situace navrhují i některá, na první pohled velmi radikální opatření. Patří mezi ně i návrh na odnímání dětí. Radní pro pro mládež ve čtvrti Neukölln Falko Liecke (CDU) přišel s návrhem, aby stát přijal zákon umožňující dočasné odebrání dítěte z rodiny, která se pohybuje v nebezpečném kriminálním prostředí.

Jako argument uvedl případ dvou bratrů ve věku 9 a 14 let, členů jednoho z místních arabských klanů, kteří už jsou přes svůj nízký věk protřelými kriminálníky. „Museli by být minimálně na jeden rok odebráni jejich rodině, aby existovala šance, že se v životě vydají jinou než kriminální cestou,“ uvedl Liecke. Otcům takových dětí by pak stát měl podle Lieckeho zabavit „porsche, nemovitosti, drahý nábytek, hodinky Rolex a další podobné věci“.

Levičáci jsou antisemité a skrývají se za humanismus, říká spisovatel Tuvia Tenenbom

Mnoho členů arabských mafiánských klanů v Berlíně, Brémách nebo Essenu žije ze sociálních dávek a přitom disponuje majetkem za miliony eur. „Tyto kriminální živly považují Německo za kořistní společnost a státní podporu za základní plat,“ řekl v rozhovoru s německým magazínem Cicero německý politolog a specialista na islámskou a arabskou kulturu Ralf Ghadban.

Podle devětašedesátiletého Ghadbana, který se narodil v Libanonu, tvoří základ arabských mafiánských klanů nikoliv současní uprchlíci, ale Palestinci, Libanonci či Kurdové, kteří většinou přišli do Německa už v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. A to ve většině případů nikoliv na západ, ale na východ do tehdejší Německé demokratické republiky. Ta jako další „socialistické země“ udržovala úzké vazby například s Organizací pro osvobození Palestiny.

Ghadban je autorem knihy „Arabské klany. Podceňované nebezpečí“, v níž popisuje, jak se Arabové do Berlína vlastně dostali a co vedlo k tomu, že nakonec ovládli místní podsvětí. Německý politolog přitom tvrdí, že vedení klanů často verbuje do svých řad i nově příchozí běžence, což může do budoucna v Německu představovat obrovský problém.

I vedení policie však varuje před vyvolávání xenofobních nálad a nenávisti vůči všem Arabům nebo nově příchozím z arabských zemí. Jen v Berlíně žije podle kvalifikovaných odhadů 140 000 Arabů, kteří v naprosté, drtivé většině nejsou členy žádných kriminálních struktur. S tím souhlasí i Ralf Ghadban.

„Na druhou stranu od devadesátých let minulého století produkují arabské klany nejvyšší míru kriminality v Německu. Místo toho, aby se integrovaly, rozšiřovaly své velké rodiny. A politika na to vůbec vůbec nereagovala,“ uvedl Ghadban pro magazín Cicero.

SDÍLET
sinfin.digital