Bolestivé odcházení „Bibiho“ Netanjahua. Izraelci půjdou už k třetím volbám za 11 měsíců

HalfPageAd-1

Pavel Novotný

12. 12. 2019 • 15:00

Rozdělená země a s ní i politická scéna. Izraelští vyjednavači se ani po druhých letošních volbách nedokázali dohodnout na vládě. Zemi proto čeká další hlasování, a to zkraje března příštího roku. Mají obyvatelé židovského státu šanci, že na jaře už nový kabinet vznikne? A kdo jej povede?

Mobile-rectangle-3

V pořadí dvaadvacátý izraelský parlament už neexistuje. O půlnoci (ze středy na dnešek) se zkrátka rozpustil. Politici nedokázali sestavit kabinet, který by získal důvěru 120členného Knesetu. Šanci dostali šéfové nejsilnějších formací – premiér Benjamin „Bibi“ Netanjahu z pravicové strany Likud, respektive Benny Ganc, lídr opozičního centristického hnutí Modrobílá. Poté, co oba museli připustit neúspěch, získali hypotetickou šanci zákonodárci. Ani ti ale (podle očekávání) prokletí nezlomili. Zákonodárci se v uplynulým měsících shodli vlastně jen na tom, že lidé musejí k urnám znovu – podle agentury Reuters se v tomto duchu vyslovilo hned 94 poslanců. Z návštěvy volebních místností se tak stává rázovitý obyčej: loni se do nich Izraelci vydali nejprve na počátku dubna, pak v polovině září, aby si cestu zopakovali ještě příští rok v březnu.

V čem je problém? Izrael je – podobně jako USA, Česko a řada populismem postižených zemí – rozdělen do nepřátelských, vzájemně nesmiřitelných táborů. V případě židovského státu navíc podle hned několika linií. Když kolem sebe před dubnovými volbami Bibi formoval silně pravicový tábor, ještě okázaleji než jindy ignoroval možnost, že by k sestavení koalice potřeboval centristy, o levici nebo arabských poslancích ani nemluvě. Netanjahu ovšem podcenil jiný konflikt, pro zemi typický – spor mezi sekulárními a nábožensky smýšlející občany. Avigdor Lieberman, předák jinak bezesporu pravicové ruskojazyčné partaje „Izrael, náš domov“, totiž odmítl politický svazek se stranami zastupujícími ortodoxní věřící. Ti na rozdíl od jeho tvrdě pracujících, obvykle méně majetných voličů nejen že nenastupují povinnou vojenskou službu, ale ani nevydělávají. Jsou proto odkázáni na sociální dávky, tedy kapsy daňových poplatníků.

Jak připomíná web The Times of Israel, dubnové volby byly prvními v politických dějinách země, po kterých se nepodařilo sestavit kabinet. Jenže i zářijové hlasování fakticky skončilo patem. Vyjednávání po něm navíc silně ovlivnilo dopředu avizované Netanjahuovo obvinění z korupce. Bibi se tak letos stal nejen nejdéle sloužícím premiérem své země, ale i prvním předsedou vlády, který byl obviněn z trestných činů v době, kdy vykonával funkci. Autoritářský politik totiž odmítá odstoupit, obvinění vznesené izraelskou prokuraturou nazval převratem a neopomněl ani vyhrožovat vyšetřovatelům, že záhy budou přezkumu svých činů vystaveni oni sami.

A jak letošní angažmá politiků vnímají sami Izraelci? Úterní průzkum stanice Kanál 13, kdy už bylo víceméně zřejmé, že země půjde k dalším volbám, naznačuje jistý propad premiérovy popularity. Podle studie opoziční modrobílí lehce zvyšují náskok nad Likudem: nyní by získali 37 mandátů, zatímco hegemon pravicové scény 33. Možná koalice ortodoxních a nacionalistických stran napravo od středu by teď jako celek obdržela o tři křesla méně než v zářijových volbách, což by na potřebnou většinu v Knesetu nestačilo.

Co je však patrně nejdůležitější: celkem 41 procent respondentů viní z nekonečných průtahů právě Netanjahua. Jen zhruba čtvrtina (26 %) má za to, že škůdcem je Lieberman. A pouze každý dvacátý respondent (5 %) vidí příčinu nových voleb v postupu opozičního šéfa Bennyho Gance. A bezmála čtvrtina dalších respondentů (23 %) má za to, že podíl na krachu jednání „mají všichni stejný“.

Blíží se tedy konec mistra politického přežití Benjamina Netanjahua? Prorokovat jeho odchod vždy bylo ošemetnou disciplínou. Nicméně, disentní hlasy sílí už i přímo v Likudu, z něhož v poslední dekádě na protest proti Bibiho autoritářským způsobům odešli mnozí schopní politici. Po dlouhé době se proto uskuteční stranické primárky, které rozhodnou o lídrovi pro nadcházející klání. Podle deníku The Jerusalem Post proběhnou 26. prosince, respektive do konce letošního roku. Netanjahuovým vyzyvatelem je bývalý ministr a stávající poslanec Gideon Saar, který slibuje hlavně změnu stylu. „Povedu pozitivní, čistou a věcnou kampaň, která se zaměří na to nejdůležitější, tedy budoucnost Izraele,“ říká. „Nyní potřebujeme ukončit politickou krizi, zformovat silnou vládu a sjednotit lid Izraele,“ dodává.

Což lze chápat i jako nabídku smíru centristické opozici. Stávající průzkumy sice ukazují, že voliči si v čele Likudu přejí spíše Bibiho, někteří pravicoví poslanci už ale vyjádřili podporu Saarovi. V každém případě se trůn pod zdánlivě neporazitelným Netanjahuem přinejmenším hýbe.

SDÍLET

Billboard-bottom-1