Pokud je před francouzskými prezidentskými volbami kolem někoho skutečně rušno, je to Erik Zemmour. Na INFO.CZ už jste si o tom ostatně mohli přečíst mnohokrát. Na konci loňského roku jeho popularita vystřelila nahoru a během pár týdnů se dokázal dostat z pěti procent na patnáct. Pak se předvolební kolotoč zadrhl a zdálo se, že neortodoxní komentátor má dveře do druhého kola voleb zavřené. Jenže nejsme na konci: Zemmour chytil druhý dech, stabilizoval svoji pozici a v příštích týdnech se chystá ve velkém zaútočit na své rivaly.
Většina průzkumů řadí Erika Zemmoura až na průběžné čtvrté místo se ziskem kolem 15 %. Favoritem voleb, které se budou konat za necelé dva měsíce, se zdá být stávající prezident Emmanuel Macron (24 %), a to i přesto, že oficiálně stále ještě neoznámil svoji kandidaturu. O druhé místo bojují kandidátka pravicové strany Republikánů Valérie Pécresse a kandidátka pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Pen. Obě ženy mají kolem 16 % a Zemmourovi tedy nijak fatálně neunikají. Právě naopak: nepřesvědčivý výkon obou dam dává výstřednímu komentátorovi šanci, že je brzy předstihne a půjde do duelu s Macronem.
Zemmourovo spojení pravice
Od začátku své kampaně se Zemmour netají ambicí sjednotit pod sebou celou pravici. Jeho cílem je především přilákat příznivce Marine Le Pen, se kterou se dělí o radikálněji naladěné voliče na pravém okraji spektra. Zemmour ovšem cílí i na voliče Republikánů, mezi nimiž jsou tací, kteří jsou mu velmi nakloněni. Dobře to ilustruje skutečnost, že v prvním kole vyhrál nedávné primárky Republikánů Erik Ciotti, jehož program je velmi blízký tomu Zemmourovu.
Zemmourův plán na velké spojování pravice se však zdá být v současné době jen těžko proveditelný. Na tématech jako omezení migrace nebo větší bezpečnost se většina pravice shodne. Podle průzkumu OpinionWay pro Cevipof z 25. ledna si 91 % příznivců Zemmoura myslí, že by Francie měla omezit migraci. U Le Pen si totéž myslí 86 % voličů a u Pécresse 78 %. Jak ale poznamenává Victor Delage pro CNews: „Toto spojení neexistuje v ekonomických otázkách. Tradiční pravice, jako jsou třeba Republikáni, je pro liberalismus a globalizaci, proti tomu se však staví krajní pravice, která preferuje protekcionismus.“
