Čínská cenzura si našla nový cíl. Vadí kritika ekonomiky, státních firem a zadrhávajícího růstu

Marek Hudema

Dosud se v Číně nesmělo psát o duchovním vůdci Dalajlámovi, útlaku muslimů v provincii Sin-ťiang a dělat si legraci z generálního tajemníka čínské komunistické strany. S postupem času se ale mezi zakázaná témata dostává stále více ekonomických otázek. Namátkou je to pokles spotřeby, zpomalující růst ekonomiky, inflace, ale i daně, dluhy a efektivita státních společností.

„Ještě nikdy nebyla cenzura v Číně tak přísná. Velká změna přišla ve druhé polovině tohoto roku,“ řekl listu Financial Times ekonomický novinář, který je v této profesi už několik desetiletí. Státní úřady začaly vydávat pokyny, podle kterých se média nesmějí zmiňovat o zadlužení vlád čínských provincií a velkých měst, o zpomalování ekonomiky či o snižování důvěry spotřebitelů v další vývoj hospodářství, uvádí deník The New York Times.

Čínská vláda nechce, aby lidé věděli, že růst ekonomiky zřejmě zpomaluje více, než se očekávalo, a že velké projekty, které ji mají povzbudit, znamenají zvýšení už beztak vysokého celkového zadlužení. Navíc z toho, že se nesmí psát o rostoucích cenách a inflaci, je zřejmé, že vláda a vládnoucí komunistická strana chce snížit čínské zadlužení právě touto cestou.

Zakázáno je psát také o efektivitě či spíše neefektivitě státních podniků. Ty totiž podle prezidenta a zároveň generálního tajemníka čínské komunistické strany Si Ťin-pchinga mají zůstat páteří čínské ekonomiky a mají naopak ještě růst. Že se tak mnohdy neděje, je věc druhá.

Čínský vůdce Si se prohlásil za apoštola volného obchodu. Skutečnost je ale jiná

sinfin.digital