"Divný" rok 2020 přinesl kromě koronaviru i hlad. Vyhlídky na zlepšení nejsou optimistické

26. 12. 2020 • 07:00
Když tento měsíc Nobelův výbor udělil cenu míru Světovému potravinovému programu OSN (WFP), vyslal tím i zprávu, že jeho pomoc a tedy i podpora ze strany vlád, bude v roce 2021 ještě potřebnější než letos.

Šéf WFP, Američan David Beasley, při přebírání ceny varoval, že rok 2021 bude z hlediska potřeby humanitární a potravinové pomoci ve světě ještě horší. Tento bývalý republikánský guvernér Jižní Karolíny, kterého na post před čtyřmi lety nominoval Donald Trump, zprvu o práci pro OSN nechtěl slyšet. Nyní v interview pro časopis Time říká, že je to nejlepší (a asi i nejtěžší) job, jaký ve svém životě kdy měl.

WFP v tomto roce s rekordním rozpočtem 8 miliard dolarů podpořil dle vlastních údajů přímo či nepřímo až 138 milionů lidí, což bylo nejvíce v jeho historii. Při svém nedávném vystoupení před Radou bezpečnosti OSN Beasley ocenil, že západní vlády v čele s USA a Evropskou unií letos navýšily financování této největší humanitární agentury, současně však varoval, že s ohledem na krizi a nárůst rozpočtových deficitů nebude snadné toto financování udržet či ještě navýšit. Podle Beasleyho v nejchudších zemích, a zejména těch zasažených válkou a konflikty, jsou sociální a ekonomické důsledky covid-19 závažnější než zdravotní dopady epidemie a s jejím trváním se dále prohlubují. Počet lidí celosvětově ohrožených dlouhodobým hladem se dle jeho odhadů letos zdvojnásobil na 270 milionů. Většina z nich žije v zónách letitých konfliktů, v zemích jako je Demokratická republika Kongo, Afghánistán, Jižní Súdán, Somálsko, Jemen, Sýrie, nebo i Mali, kde právě působí čeští vojáci. Hlad ostatně označuje za prostředek rekrutování vojáků do kmenových milic či v oblasti Sahelu přímo do džihádistických skupin typu Al-Káida a Islámský stát, proti nimž mají bojovat i Češi s meči Tuaregů.

Ve většině těchto zemí více lidí umírá právě na „vedlejší důsledky“ konfliktů, tedy zničení infrastruktury a rozvrácení hospodářství a zdravotnictví. V Jemenu, který OSN označuje za nejvážnější humanitární krizi současnosti, většina z dosavadních 230 tisíc obětí konfliktu zemřela na takzvané nepřímé důsledky války: podvýživu, nemoci jako cholera či spalničky, nedostatek jídla, pitné vody a zdravotní péče. V důsledku blokování dodávek pomoci stranami konfliktu zde nejvíce hrozí hladomor v masovém rozsahu. Současné vnitřní války charakterizuje právě velký počet bojujících stran a aktérů, kteří nebojují ani tak za jednoznačné vítězství, ale konflikt jim slouží jako druh obživy a obohacení. Něco podobného asi zažily české země naposledy během třicetileté války. Války v Jemenu, Mali a Sýrii trvají už dekádu, ta v Kongu čtvrtstoletí, a afghánská dokonce už přes čtyřicet let.

Zatím nic nenaznačuje, že rok 2021 bude jakkoliv lepší, spíše naopak. Ekonomicky velmi zranitelné země jako Etiopie, Keňa, Libanon, Pákistán nebo země Sahelu, které hostí statisíce uprchlíků z konfliktních oblastí, se buď potýkají s vlastními ozbrojenými konflikty nebo ekonomickým kolapsem posíleným lockdowny. Prohloubení dluhové krize a platební neschopnost jsou pak logické důsledky, jejíž dopady už můžeme leckde pozorovat. Některé země mohly donedávna spoléhat na svůj strategický význam v očích západu a světových finančních institucí, nyní ale stojí všechny v dlouhé řadě jedna za druhou s požadavky na úvěry, které nelze najednou uspokojit. Více než stovka zemí už požádala Mezinárodní měnový fond o mimořádnou půjčku na zvládání ekonomických důsledků epidemie. Tato není podmíněna tak striktním programem reforem jako běžné úvěry, ale i tak její kritici namítají, že povedou k dalšímu utahování opasků a omezení veřejných služeb v těžké době. Tak jako tak je asi jen otázkou času, kdy se globální nárůst chudoby a nestability situace projeví na zvýšené migraci také do Evropy.

Přitom v zásadě platí, že čím chudší země, tím závažnější jsou důsledky globální ekonomické krize roku 2020, spuštěné epidemií koronaviru. Jen remitence, peníze zasílané domů „gastarbeitery“ v bohatších zemích, na nichž závisí globálně až 800 milionů lidí, poklesnou v roce 2021 dle odhadů Světové banky o 14 procent. Přitom pro rozvoj a vůbec životy těch nejchudších mají větší význam než celosvětová rozvojová pomoc. Studie expertů z London School of Health uvádí, že pozastavení vakcinačních programů v Africe kvůli šíření epidemie covid si časem může vyžádat až osmdesátkrát více obětí, než by zemřelo na covid-19. Podle zmíněného Světového potravinového programu OSN až 370 milionu dětí v důsledku uzavření škol přišlo o teplé obědy, někdy jediné jídlo, které denně dostávají.

Klíčovou globální otázkou v roce 2021 bude to, jak zabránit dalšímu nárůstu hladu, nemocí z podvýživy a také fiskálnímu či bezpečnostnímu zhroucení řady slabých států, které by vyvolalo větší chaos. Účinná vakcinace proti covidu-19 i v chudých a konfliktních zemích je přitom jen jeden, byť podstatný krok. Čím chudší země, tím méně si může dovolit další lockdown či zátěž na beztak velmi slabé zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace oznámila, že v rámci koordinované iniciativy budou během první poloviny roku vyčleněny 2 miliardy dávek i pro chudé země, které je nemohou jinak zaplatit. Bylo by ale iluzorní si představovat, že se očkovací program spustí i v těch nejvíce rozvrácených zemích, kde se válčí a nefunguje nejen zdravotnictví jako takové, ale ani elektřina na chlazení či dokonce hluboké zmražení dávek vakcín. Svět tak čeká rok, který bude možná ještě více chaotický a překvapivý a prověří finanční a politickou existenci mnoha států.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Dnes • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.